Zdeněk Zbořil: Kupovat a žrát, to je třeba. Nedivím se lidem, že organizují domobranu. Dělá si z nás šéf NATO legraci?

22. 2. 2016 7:16

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Po dalším z klíčových summitů prezidentů a premiérů zemí EU čeká podle politologa Zdeňka Zbořila Evropskou unii šlapání vody až do vysílení. K českému zastoupení poznamenává, že Bohuslav Sobotka není Václav Klaus, který uměl evropské politiky zvednout ze židle. Komentuje i úvahy o tom, jak se stres podepisuje na německé kancléřce Angele Merkelové, a připomíná čemu všemu musela politička v posledních letech čelit.

Zdeněk Zbořil: Kupovat a žrát, to je třeba. Nedivím se lidem, že organizují domobranu. Dělá si z nás šéf NATO legraci?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Politolog Zdeněk Zbořil

S velkým zájmem očekávaný summit prezidentů a premiérů zemí Evropské unie, který probíhal téměř dnem a nocí ve čtvrtek a v pátek, se zabýval pokračující migrační krizí a také postavením Velké Británie v EU. Trochu v ústraní zůstalo první téma, v němž měl předseda české vlády Bohuslav Sobotka za Visegrádskou skupinu hovořit o tzv. plánu B, který by mohl být alternativou k hlavnímu, na Turecku závislému plánu, prosazovanému německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Naopak velké pozornosti se těšil závazek šéfů zemí EU upravit postavení Británie v Unii. Ta už se nemusí vzhledem ke své specifické situaci podílet na další politické integraci Evropské unie. Dohoda obsahuje i pojistky proti zasahování do finančních záležitostí Británie.

Podařilo se najít i kompromis v případě přídavků, jež země vyplácí pracovníkům z jiných zemí Unie na děti, které zanechali ve své vlasti. „K výsledkům summitu se už opakovaně nedá říct skoro nic. Buď naši vládci v Bruselu považují už všechno za ‚přísně tajné‘, anebo si myslí, že to ti, kteří je na tyto zážitkové výlety posílají, nesmějí, nebo nemusí vědět. Už jsem na tomto místě jednou řekl, že ‚hora porodila myš‘, a tak se nám z Bruselu snaží namluvit, že zachránili Evropu před Británií nebo Británii před Evropou. Ale možná, že je to ještě horší. Opět se chovají zmateně a nevědí, jak to, co všichni dávno vědí, říct nahlas. Ještěže existuje iniciativa V4, alespoň mohou někoho kritizovat, ale i tato kritika je bez chuti a bez zápachu,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.

Evropskou unii teď čeká šlapání vody až do vysílení

Evropské politické špičky v reakci na dohodu jásaly nad záchranou Britů v Evropské unii. Premiér David Cameron se však doma žádných ovací nedočkal. A to ani po sobotním zasedání vlády, když oznámil 23. červen jako termín britského referenda o setrvání v EU a dodal, že sám bude hlasovat pro setrvání. Podle předsedy protievropské strany UKIP Nigela Farage, který naopak nabádal Brity, aby EU razantně odmítli, Cameronova dohoda s Bruselem „nemá ani cenu papíru, na němž je sepsaná“. Mnohem více však pozici ministerského předsedy komplikuje vyjádření londýnského starosty Borise Johnsona, jenž oznámil, že se přikloní k tzv. brexitu. Podle ostrovních médií bude mít hlas konzervativního starosty významný vliv na řadu voličů. Odhadnout, zda z toho vzejde brexit, nebo bude EU pokračovat v nezměněném počtu, je tak velmi ošidné.

„Nečekám ani pozvolný rozpad EU, ani brexit. Spíš bych řekl, že půjde o váhavé přešlapování na místě, jakési šlapání vody až do vysílení. Asi si nikdo z členů EU nepřeje její zánik, ale mnohým by se líbila Evropa slabší, ekonomicky i politicky. A to jak těm, kteří věří, že EU není Evropa, a dokonce i těm, kteří sponzorují její krizi ze zámoří nebo z euroasijských prostorů. Mám pocit, že dokonce ani ve Velké Británii si nemyslí, že se dá obnovit Commonwealth z doby královny Viktorie ani z let po druhé světové válce. Dokonce i strach z neevropského Německa a německé Evropy straší lidové geopolitiky méně, než si myslíme. Ale strach před strukturální transformací evropských institucí nelze odstranit jedním vrcholným summitem, i kdyby se dohodli, říkám s trochou nadsázky, Cameron se Sobotkou,“ míní Zdeněk Zbořil.

Sobotka není Klaus, který uměl evropské politiky zvednout ze židle

Předseda české vlády se ocitl kvůli závěrům summitu pod palbou kritiky. Předseda KSČM Vojtěch Filip je přesvědčen, že tímto dojde k anarchickému rozkladu EU se všemi důsledky. „Premiér Sobotka už svými vstřícnými postoji k Velké Británii je jedním z těch, kteří na tom mají podíl,“ prohlásil šéf komunistů. „Při jednání s Británií premiér Sobotka promeškal příležitost jasně podpořit Cameronovy reformní návrhy a osvojit si ty z nich, které by byly přínosem i pro Českou republiku,“ upozornil europoslanec ODS Jan Zahradil. „Británie nezískala nic konkrétního a premiér Sobotka selhal při prosazení zájmů České republiky,“ nechali se slyšet Svobodní, jejichž předseda a zároveň evropský poslanec Petr Mach zhodnotil výsledek summitu jako jedno velké nic.

Podle Zdeňka Zbořila kritici Bohuslava Sobotky příliš přeceňují význam českého předsedy vlády a jeho vážnost v EU. „Jednak Sobotka není Klaus, který uměl evropské politiky zvednout ze židle a přinutit posílat své revoluční emisary na Pražský hrad, protože je vylekal svou představou Evropy států a národů. Jednak dnes nežijeme v době strachu z opozice vůči Lisabonské smlouvě v různých evropských zemích. Všichni víme, že česká zahraniční politika se, zejména v posledních letech, hraje ‚tak trochu při zdi‘. Silná slova sice padají na půdě Poslanecké sněmovny, Senátu a někdy i ve vládě, ale jakmile má někdo z našich politiků příležitost promluvit na nějakém významnějším fóru, jeho odvaha a schopnost dělat závažná rozhodnutí jsou stále menší a menší, až nakonec, jak říkal český klasik, docela vůbec zmizí,“ upozorňuje politolog.

Ještě tak poznat, kdy si z nás generální tajemník NATO dělá legraci

Téma migrační krize komentoval prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro slovenskou televizi TA3 s tím, že se dá čekat, že se v tomto roce migrační vlna převalí i přes Českou republiku a Slovensko. Pro její řešení navrhuje, aby byly vytvořeny jednotky, do kterých by každá země EU poslala tisíc vojáků a které by pomáhaly se zvládáním situace Řekům a Italům. „Nemám takové informace jako pan prezident a nevím, jaká vlnka nebo tsunami se z ničeho nic objeví i ve střední Evropě. Ale mnoho lidí se takové možnosti obává. Když Jens Stoltenberg řekl, že NATO se o migraci nezajímá, že to je záležitost EU, je tento strach pochopitelný. Navíc o pár měsíců později tento muž, který tvoří a prezentuje politickou doktrínu Severoatlantického paktu, oznámil, že přece jenom se tím jeho vojáci zabývat budou. Tak čemu máme vlastně věřit? Dělal si legraci tehdy, nebo si ji dělá teď?“ ptá se Zdeněk Zbořil.

Ing. Miloš Zeman, CSc.

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Přitom připomíná i nápady, které se v Česku objevují v souvislosti s obranou před nelegálními migranty. „Jak se můžeme divit lidem, že chtějí organizovat Národní obranu podle švýcarského vzoru nebo obnovovat Svaz pro spolupráci s armádou z let před rokem 1989, že o tom mluví a jednají nejen na veřejnosti, ale dokonce i v kuloárech Parlamentu? Nevím, jak by se podobná domobrana měla organizovat, ale věřím, že o ní mohou uvažovat lidé, kterým se zdá, že náš stát je až příliš malý, a tedy obrany neschopný. Možná by to také pomohlo k výchově mladých mužů nejen k vlastenectví, ale i k disciplíně a sebekázni; a nemuseli by si vybíjet svou agresivitu při šikanování učitelek a učitelů,“ poukazuje politický analytik.

Je dobré připomínat, že k nám přicházejí lidé z Ukrajiny  

Český prezident ve zmíněném rozhovoru také prohlásil, že lze očekávat migrační vlnu také z Ukrajiny. Způsobit ji může výrazná ekonomická krize, kterou mohou způsobit problémy spojené například se ztrátou Donbasu a také s korupcí. „V neděli se v Otázkách Václava Moravce o Ukrajině zmínili i ministr obrany Martin Stropnický a generál Petr Pavel, jedna z nejdůležitějších autorit NATO. Asi byli už zase v režimu přísného utajení, a tak jsme se toho moc nedozvěděli, kromě toho, že ukrajinská vláda je v rozkladu, parlament a země v krizi, na jihovýchodě se lidé nemají rádi a občas se tam nejen sporadicky střílí,“ poukazuje Zdeněk Zbořil.

Podle politického analytika se kvůli tomu pánové nemuseli obtěžovat do vysílání České televize. „Vždyť to zmíněné u nás ví každý, kdo nečte deníky, týdeníky a občas se podívá na internet. A tak je alespoň záslužné, že se o tom zmínil pan prezident, že upozornil, opět zřejmě na jednu přísně tajnou věc, že do České republiky přicházejí lidé zejména z Ukrajiny – podle vládních zdrojů jich je zde asi 130 tisíc, to znamená, že skutečných jich je asi 200 tisíc – a že jich může, bude-li se konflikt na Donbasu prodlužovat, přijít ještě mnohem víc. A to pan prezident neřekl, zda ví, kolik už je v Karlových Varech a v Praze lidí z postsovětského Kazachstánu, Uzbekistánu a dalších středoasijských republik,“ poznamenává politolog.

Před dvěma lety zvládla Merkelová kritiku v Bundestagu bravurně

Migrační krize začíná dopadat i na německou kancléřku Angelu Merkelovou. Politický konzultant a publicista Tomáš Haas umístil na svůj facebook obrázek rukou Angely Merkel s krátkým komentářem: „Stres posledních měsíců se na německé kancléřce podepsal. A kameraman se zaměřil na její ruce.“ Když byl osočen, že jde o ruský hoax, tak na několika textech „seriózního tisku“ prokazoval, že si jejího stresu a toho, jak ovlivňuje její vzhled a jistou stresem způsobenou ztrátu sebekontroly včetně kousání nehtů, všimli i ve světě. Jak na ni dolehl stres z potíží eura, ukrajinské i migrační krize, lze pozorovat při porovnání jejích fotek před dvěma lety a dnes. Angela Merkelová prý za tu dobu nezestárla o dva roky, ale nejméně o patnáct.

„Myslím, že už i v Parlamentních listech se psalo, a to tehdy, když úřad Angely Merkelové zjistil, že je odposlouchávána, a kdy byl vykázán rezident CIA z Berlína, že je na jejím výrazu možné pozorovat známky únavy. Já jsem ji obdivoval jako ženu političku, která umí zvládat obtížné životní situace a tlaky, jimž je vystavena ze všech možných stran, i spiknutím, které proti ní neorganizuje jen CIA, ale i podobné služby doma a nejen v oblasti politiky, ale i ekonomiky, zahraničního obchodu a tak dále. Typická byla například její reakce na projev Sahry Wagenknechtové v Bundestagu už skoro před dvěma lety, kterému stále ještě dokázala čelit bez viditelných známek opotřebování,“ připomíná pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

Politický život působí na duševní hygienu a integritu osobnosti všelijak

Také jemu ovšem připadá, že dnes je to s nejmocnější německou političkou viditelně horší. „Ale abychom zjistili, že je Angela Merkelová unavena, nebo nedej bůh, že si kouše nehty, nemusíme být psycho-analytickými pozorovateli. Politický život působí na duševní hygienu a integritu osobnosti různě – vzpomeňme si na požírání kravaty gruzínským prezidentem Saakašvilim. Na druhou stranu vah položme všechno to, čemu musela v posledních třech až pěti letech čelit a zachovejme si pro posuzování jejího fyzického a duševního stavu trochu slušnosti a lidskosti. Ale přitom nezapomínejme, že politika, ani ta mezinárodní, není procházka růžovým sadem,“ zdůrazňuje politický analytik.

V Sýrii byly v uplynulém týdnu při bombardování zničeny nemocnice v provinciích Halab a Idlib, nejméně deset obětí a třicet zraněných si vyžádalo bombardování nemocnice a školy v městě Azaz nedaleko tureckých hranic. Z útoků je obviňováno ruské letectvo. „Nikdy nevím, jak se nejen v těchto hybridních válkách poznají civilní oběti, teroristé, únosci žen i dětí, vojáci vládních vojsk nebo intervenujících armád, nájemní vrazi, jejichž posláním je zavraždit nějakého politika či politiky, jak se poznají žoldáci a ozbrojení muži vyslaní za účelem svržení nějaké vlády nebo vyvolání nepokojů, revolucí a změn politického režimu, anebo jen naváděči bezpilotních bombardérů či ozbrojení přepravci uprchlíků na mořích a přes zelenou hranici,“ přiznává Zdeněk Zbořil.

Osočovat druhou stranu z civilních obětí patří k diplomatickému folklóru

Tato nemožnost takové osoby identifikovat je podle něj darem z nebes pro producenty psy-operací a jejich mediálního využití či zneužití. „V Sýrii existuje ještě jedno specifikum, a to vzdušný prostor, přeplněný spoustou létajícího železa, o kterém se neméně obtížně zjišťuje nejen, kdo je vyslal do vzduchu, ale i kdo je vyrobil. Osočovat pak jednu nebo druhou stranu, že oběťmi jejího bombardování jsou civilisté, tedy občané, pak patří k diplomatickému folkloru znesvářených stran, které obrazovou dokumentaci mrtvých rády zveřejňují. Dělala to německá propaganda za druhé světové války, když ukazovala zabité děti a ženy při ‚teroristickém bombardování‘ Německa anglo-americkým letectvem,“ připomíná politolog.

Ing. Jan Zahradil

  • ODS
  • Řekněme NE evropské federaci!
  • europoslanec

Zároveň poukazuje na to, že stejné obrázky známe z německého bombardování Varšavy a Bělehradu, podruhé téměř totožné s rokem 1999. „Dnes stejným potřebám slouží různá podvržená obrazová zpravodajství, a protože dnešní ‚zpravodajové‘ postrádají nezbytnou mravní integritu, a když víme, jak je snadné nějaké falzum pořídit, je to podezřelé. Vzpomeňme Colina Powella a jeho slide-show na půdě Rady bezpečnosti OSN, kterou dokazoval, že Saddám Husajn má nukleární zbraně a zásoby bojových plynů. Když to strávili i v OSN, proč ne někde jinde?“ pokládá Zdeněk Zbořil řečnickou otázku. Přiznává, že ho udivilo, když v neděli vešlo ve známost oznámení amerického ministra zahraničí Johna Kerryho, že se USA a Rusko dohodly o podmínkách příměří v Sýrii. Dohodu mají co nejdříve stvrdit prezidenti Barack Obama a Vladimir Putin.

„Je to, při mých znalostech celého konfliktu, tak překvapující zpráva, že se mi nechce věřit, že s ní budou srozuměni všichni vojenští a političtí činitelé, kteří oběma prezidentům slouží. Víme z dávné i nedávné minulosti, že různé vojenské, zpravodajské, ale i politické složky státní moci nebývají vůči svým prezidentům loajální, dokonce jim i usilují o život, a tak raději počkejme ještě několik dnů, až bude jasnější, jak na takovou až převratnou zprávu reagovat. Na druhé straně, měla by to být dohoda mezi těmi nejdůležitějšími hráči na syrsko-irácké šachovnici, kteří jako kdyby trochu zapomněli na Turecko, ale tak daleko ještě nemůžeme vidět,“ upozorňuje politický analytik.

V Kyjevě se už dávno nerozhoduje na politickém jevišti, ale v zákulisí

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk přežil hlasování o nedůvěře jeho vládě, ale ve čtvrtek ohlásila odchod z koalice strana Svépomoc, kterou vede lvovský starosta Andrij Sadovyj; a protože už předtím koalici opustila strana Vlast expremiérky Julije Tymošenkové, přišel Jaceňukův kabinet o většinovou podporu. „Je to jen další prohlubování politického marasmu, který nejen na Ukrajině, ale někdy i u nás je považován za ‚ukrajinskou cestu do Evropy‘. Pokud jde o ukrajinský parlament, ukazuje se, že ani oddanost některé politické straně není překážkou pro toho, kdo ‚svoji rodnou zemi‘ chce zradit a hlavně, že se i v Kyjevě už dávno nerozhoduje na politickém jevišti, ale v zákulisí,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

O pravdě a lásce jsme toho slyšeli tolik, až to přestalo lidi zajímat

Na závěr svého pravidelného Rozjezdu si nechal tři glosy k domácím událostem. První se týká reakce ministryně školství Kateřiny Valachové, která se prý nedokázala dívat do konce na záznam šikany učitelky na Střední průmyslové škole v Praze Na Třebešíně. Trochu to vypadá, že šéfka rezortu, která školství (kromě svých studentských let) poznala jen z pozice externí lektorky na Právnické fakultě Masarykovy Univerzity, má o situaci v základním a středním školství trochu naivní představy. Chce se ale věřit, že ze svého předchozího působení náměstkyně ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera nepřišla natolik odtržená od skutečného života jako její předchozí šéf. Mnohem platnější než mít plná ústa konání dobra je učinit něco proti konání zla.

Kateřina Valachová, Ph.D.

  • ČSSD
  • ministryně školství, mládeže a tělovýchovy

„Ano, příliš mnoho slov jsme slyšeli o pravdě a o lásce, až to přestalo lidi zajímat. Důležité je kupovat a ‚žrát‘, jak nás o tom přesvědčují skoro všechny televize. Kdo si všiml ve Svěrákových Vratných lahvích, že film začíná incidentem učitele s třídním grázlem? Když před několika lety popsala v Právu jedna učitelka, jak to vypadá ve třídě její školy, reagovali jsme na to jako na tragikomický fejeton. O těch dalších tragédiích se už ani moc nepsalo. Bylo to přece jen v ‚polepšovně‘ – a tam se takové věci stávají,“ podotýká Zdeněk Zbořil. Protože sám také učil a v jedné části své rodiny měl hned několik učitelek a učitelů, tak ví, že chyba není nikdy jen na jedné straně.

Součástí výchovy jsou společně rodina, škola i veřejnost

„Můj unavený strýc, kdysi i ředitel střední školy, mi říkával – rodina, škola, veřejnost jsou součástí výchovy. A když se jedna z nich nepovede, ty ostatní to už nezachrání. Opakoval vlastně jen to, co najdeme v trochu rafinovanější podobě u Jana Ámose Komenského, osoby dnes snad ne ještě neznámé, ale nevážené,“ tvrdí politolog, jenž vzpomíná, že jeho učitel pan Hladík říkával: O všechno popros, za všechno poděkuj a buď vždy způsobný. „Přál bych mnoha učitelům, aby uměli vysvětlit svým žákům, ale také jejich rodičům, co tato slova znamenají.“ Míní, že slušně se může chovat i sportovec. „Ať se učí od Jaromíra Jágra, a ne u publika na fotbalových stadionech. A k paní ministryni bych byl tolerantní. Nechtěl bych zapomenout na vzdělání a sociální zkušenosti paní ministryně Buzkové nebo dokonce ‚nejlepšího ministra školství‘ pana Dobeše, tak daleko ta její ‚nezralost‘ přece jen není,“ domnívá se Zdeněk Zbořil.

Druhou ze závěrečných tří glos věnuje stížnosti sedmnácti senátorů, kteří se s ní obrátili na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání kvůli reportáži televize Prima, v níž irácký migrant přirovnává nabídnuté bydlení ke kravínu. Stížnost inicioval senátor Zdeněk Papoušek, jenž šokoval zdůvodněním jejího podání. Televize podle něj reportáž neměla odvysílat, protože prioritou informování ze strany médií by mělo být zvážení toho, co a jak podat, aby to nejitřilo emoce, což velice silně zavání voláním po autocenzuře a přemalovávání skutečnosti na růžovo. „Znám tuto záležitost jen z nedůvěryhodných zdrojů, ale média musí hledat pravdu a pravdivé informace zejména tehdy, když si nejsou jista, že vědí, co to ta pravda je. Kritika pramene a důvěryhodnost zdrojů by měly být základem jakéhokoli zpravodajství nebo komentáře,“ vysvětluje politolog.

Pověsti výrobce kompromitujících materiálů by se měli novináři vyvarovat

Kromě toho by měla média vážit, zda se nekřičí „Hoří!“ v přeplněném sále, ze kterého se lze dostat je jedněmi dveřmi. „Vzpomeňme si na malou ‚břeclavskou lež‘ chlapce, který něco ztratil a málem prostřednictvím místních ‚malých‘ médií a šeptandy se tam vyvolal ‚břeclavský hon na cikány‘. Dnes někdy vzpomínaný Ferdinand Peroutka kdysi říkal, že novinář nemusí být velký vzdělanec. Chce to jen trochu znalostí, schopnost uvažovat a mít charakter. Dodejme, že by se dnešní zpravodajové mohli také vyvarovat toho, aby nebyli považováni za výrobce kompromitujících materiálů, navíc vyráběných na zakázku, což je zkušenost, která mne provází bez ohledu na existující politický režim téměř celý život. A povídačkám o ‚vyváženosti‘ proto věřím jen ‚nevyváženě‘,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

V začínajícím týdnu připomene ve čtvrtek výročí únorového komunistického převratu a oběti režimu několik pietních akcí i shromáždění, která kritizují nynější vládu. Na Václavském náměstí se uskuteční protest namířený proti ministru financí Andreji Babišovi, který pořadatelé nazvali „Oligarchům zvoní hrana“. Přiložit si své polínko k protestu proti předsedovi hnutí ANO si vpodvečer k soše svatého Václava na pražském Václavském náměstí přijdou i předseda TOP 09 Miroslav Kalousek, poslankyně ODS Miroslava Němcová, zástupci Pirátů a další. Účastníci shromáždění chtějí dát najevo nesouhlas s tím, že Andrej Babiš, vlastník Agrofertu, je v současné vládě vicepremiérem a ministrem financí.

Proti Babišovi se ozve člen normalizační Lidové strany a loajální úřednice

„Zdá se mi, že ani panu Kalouskovi, ani paní Němcové větší pozornost občanů nepomáhá k úspěchu jejich politické popularity. Spíše jim škodí. Je-li pro ně ten 25. únor tak důležitý, neměli by zapomínat, že K. byl členem normalizační Lidové strany, součásti Národní fronty podléhající vedoucí roli KSČ; a paní N. byla jistě loajální státní úřednicí normalizačního režimu 70. a 80. let minulého století. Ale jako zkouška jejich politické vytrvalosti a teflonové odolnosti to bude jistě zajímavé. Nejsem si naopak jistý, zda pokračování v jejich ‚antibabišismu‘ je dost atraktivní pro jejich potenciální voliče. Ale třeba se mýlím a jejich obdivovatelé jim přijdou vyjádřit svůj obdiv a úctu za jejich dlouholeté působení v české politice,“ dodává Zdeněk Zbořil.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Svět se zbláznil, hodnotí Tereza Spencerová a překvapuje: Mezi USA a Ruskem to začalo být úplně jinak, než vám vypráví. Na všech frontách

7:55 Svět se zbláznil, hodnotí Tereza Spencerová a překvapuje: Mezi USA a Ruskem to začalo být úplně jinak, než vám vypráví. Na všech frontách

OKNO DO SVĚTA TEREZY SPENCEROVÉ Série jednání mezi USA a Ruskem přináší zásadní změny v situaci na B…