Američané neporazili ani malou Koreu a troufají si na Rusko? Tak hovoří bývalý senátor, který po roce 1968 skončil v kamenolomu

19. 8. 2014 4:46

K VÝROČÍ SRPNA '68 V roce 1968 byl František Vízek učitelem. Kvůli nesouhlasu s vpádem vojsk do Československa 21. srpna 1968 musel za normalizace školství opustit a pracoval dvacet let v kamenolomu. V roce 1996 byl zvolen prvním jabloneckým senátorem. ParlamentníListy.cz se Vízka zeptaly na vývoj na Ukrajině. „Odmítám jednostranný pohled, že za všechno, co se děje na Ukrajině, může Rusko. Politika bu bu bu nevede k ničemu,“ domníval se.

Američané neporazili ani malou Koreu a troufají si na Rusko? Tak hovoří bývalý senátor, který po roce 1968 skončil v kamenolomu
Foto: liberecky.nslev21.cz
Popisek: František Vízek na snímku s Václavem Havlem

Anketa

Bude koncem roku 2017 Andrej Babiš ještě v politice?

hlasovalo: 6411 lidí

Pokus o socialismus s lidskou tváří v roce 1968 byl podle něj asi odsouzen k neúspěchu, a to nejen kvůli Brežněvovi. „Zavinili ho i prosovětští kolaboranti počínaje Bil'akem a Jakešem konče,“ vysvětlil. „Lidskou tvář má však mít každé zřízení. Ať už je to socialismus, kapitalismus, nebo islamismus. Lidská tvář je něco, co by se mělo prosazovat všude,“ dodal.

Ruské angažmá při ukrajinské krizi některé lidi vede k obavám, aby se u nás neopakoval 21. srpen 1968, kdy do Československa vpadla vojska Varšavské smlouvy vedená sovětskou armádou. Je tato hrozba reálná v dnešní době?

Něco podobného dnes nehrozí. Ale divím se chování Evropské unie, NATO a USA vůči Rusku. Američané přitom mají neblahou zkušenost s Koreou či Vietnamem, vidíme, jak to vypadá v Libyi, Sýrii, Iráku. Jak se může někdo domnívat, že politika vůči Rusku může přinést nějaké dobré a chutné ovoce. Když si největší světová velmoc – Spojené státy – neporadí s takovými malými zemičkami, tím spíše se jim podobnými metodami nepodaří zdolat mohutné Rusko. Je to necitlivé. Odmítám jednostranný pohled, že za všechno, co se děje na Ukrajině, může Rusko. Politika bu bu bu nevede k ničemu. O čemž svědčí třeba Afghánistán. Vylámali si tam zuby Rusové, Američané i NATO.

Podívejme se ale na východ Ukrajiny. Jak je možné, že obyvatelé Doněcku či Luhansku ty povstalce nesmetou sami? Že je tam trpí, možná je dokonce i vítají. Proč si tuhle otázku neklademe? Docela mám pocit, když se tam tak dlouho drží – že jim jdou na ruku, či jim i pomáhají.

Anketa

Bude koncem roku 2017 Andrej Babiš ještě v politice?

hlasovalo: 6411 lidí

Drží se tam tak dlouho ale také proto, že mají masivní podporu z Ruska. Bez ní by neměli zbraně ani výcvik...

O tom nepochybuji. Četl jsem ale také, že Američané budou vojensky podporovat a cvičit ukrajinskou Národní gardu. Když to dělají obě strany, musím přiznat toto právo oběma. Nebylo by spravedlivé říkat, že Američané si to mohou dovolit a Rusům to zakážeme. Vždyť Rusové musí mít na vývoji na Ukrajině stokrát větší zájem než Spojené státy.

Jaké vidíte pro Ukrajinu řešení až utichnou boje, nějakou federaci či něco podobného?

Mám pocit, že jednota ve smyslu jeden celek není po těchto událostech už možná. Příští dvě, tři generace si budou pamatovat, že tam bojoval Ukrajinec s Ukrajincem. K nějakému rozdělení – federace, konfederace – bude muset dojít.

Ještě se chci vrátit k srpnu 1968. Pražské jaro přineslo termín socialismus s lidskou tváří, který prosazovali reformní komunisté v čele s Dubčekem. Brežněv ho zarazil vpádem vojsk. Ale kdyby hypoteticky k zásahu zvenčí nedošlo, měl tento pokus šanci na úspěch?

Lidskou tvář má mít každé zřízení. Ať už je to socialismus, kapitalismus, nebo islamismus. Lidská tvář je něco, co by se mělo prosazovat všude. Podíl na tom, že ten pokus byl tehdy neúspěšný, kromě Brežněva zavinili naši prosovětští kolaboranti až za hrob - Bil'akem počínaje a Indrou a Jakešem konče. Dubček nebojoval jenom s Brežněvem, ale minimálně i s polovinou tehdejšího ústředního výboru KSČ. Ti neměli zájem na tom, aby se něco změnilo. Asi to byl boj předem prohraný, hlavně z tohoto důvodu.

Těsně po listopadu 1989 se rozhodovalo o našem dalším vývoji. Jednou z možností bylo navázat na Pražské jaro z roku 1968 a socialismus s lidskou tváří. Bylo to možné a vhodné?

Sám vidím, co s člověkem dělá, když je o dvacet let starší. I když jde o jednoho člověka, je to obrovský skok. Jde o jednu novou generaci. Možná se mohlo navázat na některé prvky. Spíše se ale měl prosazovat kapitalismus s lidskou tváří. A ne tak, jak to probíhalo u nás. K lidské tváři patří spravedlnost, slušnost, poctivost, férovost, ohleduplnost, úcta k lidem i hodnotám. A to tady nebylo.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Oldřich Szaban

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Klára Samková: Nad Topolánkem se mi zvedl kufr. Málem jsem... Islám je zrůdný. Havel nechápal, že lidé odmítají shánět hajzlpapír a vložky

14:10 Klára Samková: Nad Topolánkem se mi zvedl kufr. Málem jsem... Islám je zrůdný. Havel nechápal, že lidé odmítají shánět hajzlpapír a vložky

Advokátka a aktivistka Klára Samková si uvědomuje, že lidé odmítají shánět základní potřeby a chtějí…