Lídr jihočeské SPO Martan: Je nezbytné tlačit na snižování porodnosti imigrantů

Máte lesnické vzdělání. Jedním z paradoxů, se kterým se lze u nás setkat, je nesystémovost financování národních parků. Zatímco například v sousedním Rakousku jsou financovány státem, u nás je to převážně z těžby dřeva. Máte připraven návrh změny? Nehrozí takto, že se o veškeré lesy připravíme nebo že bude minimálně docházet k nadbytečnému kácení?

Nejprve je potřeba si uvědomit základní lesnický princip, který platí nejen na všechny vlastníky lesů v ČR, ale i na tzv. zásahové lesy v Národním parku Šumava. Ten spočívá v tom, že v lesním celku se zjistí zásoby dřeva a vypočte se jeho roční přírůstek. Úmyslně a rukou člověka může z lesa ubýt jen tolik stromů, kolik jich přiroste. Každý les má závazný předpis, tzv. etát – tedy maximum možných vytěžených stromů za rok. Etát ve výši přírůstku je stanoven státní správou.

V zásahových lesích NP Šumava bylo vytěženo nad etát 951 000 kubíků dřeva, tj. 7 ročních přírůstků. To se stává vlivem kalamit a „vynucené těžby“ dřeva i u jiných vlastníků, ale v tom případě se zastavují „úmyslné těžby“ dřeva.

Na vaši otázku tedy odpovídám, že ve státních lesích NP Šumava se tyto „úmyslné těžby“ provádějí od r. 2012 do dneška a tedy dochází k nadbytečnému a neekologickému kácení stromů. Důvodem je potřeba ročně utržit cca 200 miliónů Kč za dříví k financování plýtvavé ochrany přírody. Takovou částku musí přetěžené a zdevastované lesy NP každoročně vygenerovat.

Návrh změny připravuji. Jsem iniciátorem Petice za zákon pro zelené lesy Šumavy, v níž je mimo jiné věta: „Odmítáme současné provádění úmyslné těžby dřeva v lesích za účelem financování Správy NP Šumava.“ Petici již podepsalo přes 5000 občanů a budu ji předkládat novému Parlamentu ČR v příštím roce.

Ve Straně práv občanů zastáváte funkci garanta komise životního prostředí. Jak byste hodnotil přístup státu k životnímu prostředí? Dělá podle vás maximum možného pro jeho zlepšení a ochranu? Případně, co by se dalo v tomto směru zlepšit?

To je široká otázka, a tak odpovím dle jednotlivých oblastí Ministerstva životního prostředí (MŽP). V oblasti vody se za této vlády nestalo nic pro návrat vodovodních a kanalizačních řadů do majetku a správy měst a obcí. Cena vodného a stočného je často přes 100 Kč za odebraný kubík, a to je sociálně neúnosné pro většinu obyvatel. Tam, kde si to obce ponechaly, tak se dnes platí 12 až 50 Kč za kubík.

Řešením je také vznik nezávislého regulátora vodárenství. Stále se snižují hladiny spodních vod. Prioritou MŽP by měl být boj se suchem, a ne ochrana přírody a zvyšování rozlohy Zvláště chráněných území (ZCHÚ) – kde nelze dělat opatření na zadržování vody.

Dotace na zahradní nádrže pro zadržování vody je jistě dobrá věc, ale to je málo. Podstatné je budování vodních děl. To není jen výstavba vodních nádrží. Tato díla jsou v projektové přípravě, ale většinou stejně nevzniknou, protože budou v rozporu se zájmy ochrany přírody. Máme přes 30 procent v nějakém stupni ochrany přírody, a to je moc. Na MŽP by sice chtěli dělat opatření na zadržování vody, ale říkají – „na těch 30 procent ZCHÚ nám nesahejte, tam se nic stavět nebude“.

V oblasti odpadů vyšel přísný zákon s přísnými limity pro recyklaci odpadů a s určením zákazu skládkování odpadů od r. 2024. K takovému brzkému cíli je však potřeba další zákon, který upraví a garantuje prostředí pro zahájení projektů a investic do velkých spaloven. Dnes nemáme zákon, ani vyčleněné desítky miliard na podporu výstavby spaloven. To je velký nedostatek v činnosti MŽP.

Občany Česka do velké míry zatěžuje smog. Podle ředitele Hnutí Duha Jiřího Koželuha jsou příčinou spíše zastaralé zákony a technologie než prosperující průmysl. Je přesvědčen, že odložený antifosilní zákon, který měl v budoucnu snížit závislost Česka na ropě, zemním plynu a uhlí, by snížil smog o zhruba 95 procent. Souhlasíte? Nebo jaké řešení preferujete?

Antifosilní zákon je stavění „vzdušných zámků“, stejně tak uvedených 95 procent. Jde o produkt ideologie environmentalismu. Ideje jsou zpravidla nerealizovatelné a pokud jsou realizovány, tak s násilím. Příkladem je 54 procent suchých a nuceně vykácených lesů v NP Šumava. Za tuto ekologickou katastrofou stojí naivní idea – že si příroda pomůže sama, a násilné akce Hnutí Duha.

Vraťme se však k ovzduší. Aby se snížily emise o navrhovaných 83 procent, tak by se musela elektrifikovat téměř celá osobní doprava a musely by nastat revoluční změny v průmyslu. To se nemůže v dalších letech hned tak stát. Preferuji řešení pozvolné a reálné. Mezi ně patří využívání domácích obnovitelných zdrojů energie a stavebních surovin. Tím je myšleno trvale udržitelné hospodaření v lesích. Těžit dřevo do výše přírůstku je cesta k náhradě fosilních paliv. Více výrobků z domácího, tj. z českého dřeva znamená méně spotřebovaných fosilních paliv na výrobu průmyslových materiálů. Brání tomu hlavně bující ochrana přírody. Dalším řešením je podpora rozvoje venkova a života z místních zdrojů.

Podle prognóz americké vlády ale bude čtyřicet z padesáti států USA, společně s 60 procenty celého povrchu zeměkoule, brzy čelit alarmujícím rozdílům mezi množstvím dostupné vody a rostoucí poptávkou po ní. Pokud nezačneme problém řešit, čeká nás zvyšování cen potravin a zpomalení ekonomického růstu, což pravděpodobně povede i k větší politické nestabilitě. Je to podle vás reálné? A co případně s tím?

Globální krize lidstva a 60 procent povrchu zeměkoule s nedostatkem vody je něco nad námi, co nelze řešit „křesťansko-euro-unijním mecenášstvím“. Tedy soucit, přijímání imigrantů do Evropy, vývoz křesťanského náboženství a západních hodnot do arabských a afrických zemí – to jsou jedny z naivních projevů západního člověka. Studiem tzv. „transpersonální psychologie“ dojdeme k tomu, že globální krize lidstva se nemusí řešit jen násilím, válkami a umíráním lidí – ale mohou se řešit využitím krize. Lidská krize má obrovský potenciál ke změně, a tedy k sebe-záchraně. Lidská krize je urychlovačem vývoje vědomí a ukončení krize, přičemž pomáhající nemůže úděl vzít na sebe. V řeči současné to znamená, že nemůžeme dovolit přesunout desítky miliónů lidí do Evropy; můžeme však pomáhat lidem v suchých zemích, ale také za to požadovat změnu. To není nic nemorálního.

Pokud by byl na uvedeném území povrchu země skutečně nedostatek vody, tak tamní obyvatele musí napadnout, že nemohou mít v průměru osm dětí na jednu ženu. Nakonec zde máme určité poselství přírodních národů, které, jak víme, se omezovaly nebo se přestaly zcela rozmnožovat, když byl nedostatek vody a potravy a základních potřeb k životu. My tu máme křesťanský svět a chceme za každou cenu pomáhat a podporovat prakticky neomezené rozmnožování jako následování „boží vůle“. To je nebezpečné. Řešení je, že EU bude pomáhat za podmínky, že příjemci pomoci zavedou nějaká opatření na snižování porodnosti. Pokud ne, tak je to jejich svobodná vůle a musíme jim dát šanci k vývoji a transformaci jejich vědomí.

Jaká opatření prosazujete k řešení problémů se suchem a s udržením vody v krajině?

Jsem za systematická a státem podporovaná opatření k obnově schopností krajiny zadržovat vodu. V rámci boje proti vážné hrozbě sucha a povodní je třeba zvyšovat retenční schopnost krajiny, obnovovat historická vodní díla, soustavy pramenišť nejen pitné vody, ale i přirozených přírodních útvarů s akumulační schopností. Systematicky a účelně je důležité podporovat správnou zemědělskou praxi s cílem snižovat erozní poškození krajiny. V tomto směru budu podporovat novelu připravovaného vodního zákona a takzvanou protierozní vyhlášku.

Lesy v majetku státu jsou „zeleným zlatem“ národa, důležitým nástrojem pro ovlivňování životního prostředí a nejvýznamnějším zdrojem obnovitelných paliv. Proto budu prosazovat novelu zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, kde zůstane ustanovení o nezcizitelnosti lesů v majetku státu.

V oblasti adaptace na změny klimatu se zasadím o rozdělování dotací na konkrétní reálné a měřitelné cíle. Zamezím zneužívání realizace Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu ke skrytému prosazování ideologicky motivované a plýtvavé ochrany přírody a jejího výzkumu.

Aktuálním tématem je také kvalita potravin. Jde z vašeho pohledu jen o předvolební téma, nebo věříte, že po letech dojde k nějaké nápravě?

Jistě je toto téma namístě i před volbami. Mnohým lidem vadí, že potraviny jsou přecpány různými „éčky“ a dalšími přídatnými látkami, často zbytečně, jen z důvodu dobré prodejnosti. Řešením je potravinová soběstačnost a znovu zavést státní potravinářské normy, které zajistí kvalitní a zdravé české potraviny.

Jaký je váš názor na význam schválení Pařížské klimatické dohody, kterou ratifikovalo bezmála 180 zemí, byť USA nakonec odstoupily?

To není žádná tragédie, ale výzva k přehodnocení klimatické dohody. Bylo tím oslabeno „oteplovací náboženství“, jehož idea je nastolit globální vládu z jednoho centra, a to je špatně. Nereálné cíle, které mají být dosaženy neúměrně vysokými částkami, jsou zase jen ideou západního mesiášského člověka, který chce zachraňovat svět. Odpověď na toto je rozšířena i v předchozích odpovědích.

Čemu dalšímu byste se chtěl v případě zvolení do Poslanecké sněmovny věnovat? S čím do voleb jdete?

Jako poslanec bych se jistě věnoval nejen výše uvedeným tématům z oblasti životního prostředí a lesnictví, k čemuž mám odborně nejblíže.

Mezi jihočeské priority patří loňské téma pod výstižnějším heslem – „Islamizaci Evropy Brusel nezastaví – ubráníme se jí v ČR“. Tedy bych v Poslanecké sněmovně zastával postoj, abychom nepřijímali ani jednoho migranta z arabských a afrických zemí – a inicioval bych návrh na změnu Ústavy ČR pro posílení ochrany před agresivním islámem. Taková změna by obsahovala vymezení náboženských projevů do soukromí a ne na veřejnost; dále by obsahovala možnost registrovat islámské náboženské společnosti za podmínky, že se v zakládací listině vzdají vět z Koránu, které odporují Listině lidských práv a svobod.

Do voleb však jdu i s jinými prioritami: Živnosti zachovat – odvody snížit. Zrušit poplatků České televizi od seniorů a invalidů. Ne privatizaci státních lesů, ano podpoře prvotního zpracování dřeva v ČR. Podporuji vznik hospicového domu v Českých Budějovicích a zákona , který hospice v ČR uzná za zdravotnická zařízení financovaná ze státního rozpočtu. Potřebnou částku lze získat snížením rozpočtové kapitoly „přebujelá ochrana přírody“.

Jak vidíte šance Strany práv občanů? Troufnete si odhadnout výsledek, kterého SPO dosáhne?

Letošní volby jsou jiné v tom, že splývají s prezidentskými volbami. Předpokládám, že voliči se do značné míry budou rozhodovat podle toho, jakého kandidáta na Hrad strana prosazuje. V případě SPO je to Miloš Zeman, proto odhaduji překročení 5% hranice.

Podpora tradičních stran slábne. Čím si vysvětlujete, že SPO prozatím nedokázala oslovit větší množství levicových voličů, z nichž část bezpochyby přešla k hnutí ANO?

Jistě proto, že politický prostor se přestává rozdělovat na levici a pravici. To již nestačí. Nově se ujímá rozdělování na vlastence a euro-multikulturalisty. Zatímco SPO se jasně profiluje jako vlastenecké uskupení, v případě hnutí ANO to není příliš zřetelné.

V čem je program Strany práv občanů unikátní? Co jiného oproti etablovaným stranám voličům nabízíte?

Jsem lídrem kandidátky SPO v Jihočeském kraji, proto budu sdělovat jihočeské programové priority. Právě zde byla kauza o neúměrném ročním příjmu jedné organizace založené Jihočeským krajem, kdy její ředitel měl roční příjem 7,3 milionu Kč. Lze usuzovat, že takových neúměrných platů budou pobírat v republice stovky lidí. Je s podivem, že v Parlamentu ČR či ve vládě ČR se nenašel nikdo, kdo by to navrhl omezit. Proto budeme prosazovat vyhlášku o limitování ročních příjmů osob ve vedoucích funkcích u organizací založených státem, kraji, městy a obcemi. Dále budeme prosazovat veřejnou soutěž na obsazení vedoucí funkce. Jmenovat kandidáta z výběrového řízení, který nabídne vykonávání funkce za nejnižší částku.

Jaké je z podle vás hlavní téma letošních podzimních voleb? Proč by k nim lidé měli přijít?

Hlavní téma je „Lidové referendum o setrvání v EU“. Občané by měli přijít k volbám, aby ubránili českou národní identitu před multikulturním fanatismem Evropské unie.