Návštěva dalajlámy, prohlášení ústavních činitelů k Číně a jeho kritika, kauza Brady, demonstrace na Staroměstském náměstí, výzvy umělců k „týdnu občanského neklidu“… Co z toho může být hybatelem současných vzrušených dnů?
Je to prosté, milý Watsone. Blíží se parlamentní a prezidentské volby.
Miloše Zemana jistá část společnosti velmi nenávidí. V den státního svátku 28. října jeho odpůrci například přinesli na Hradčanské náměstí jeho podobiznu zasazenou do umělého exkrementu. Zaslouží si to prezident? Přetáhl strunu on, nebo jeho odpůrci? Může se stát, že v příštích týdnech přerostou protesty proti němu i ve fyzické násilí? A nehrozí, že se proberou i Zemanovi příznivci a pojmou obranu prezidenta poněkud ostřeji? Jak zabránit takovému scénáři?
Vrátil jsem se právě z Británie. Tam je to ještě horší. A vůbec nejhorší je to v Americe. Na mladou demokracii si vedeme skvěle.
Pokud jde o věcnou podstatu toho, co bylo: Měl se ministr Herman setkávat s dalajlámou? Podrazil vládu, když se s ním setkal oficiálně, což nečiní politici žádné ze západních zemí? Byl dopis čtyř ústavních činitelů přehnaný?
Každý se může setkat, s kým chce. Pokud pan Herman porušil nějaký slib, nectí ho to. Na tom gangu čtyř mě nejvíc baví, že se dali tak rychle dohromady.
Do politického dění nám nyní vstupují umělci: Vojtěch Dyk a Jiří Bartoška varují před ohrožením našich svobod a – znovu – před posunem na Východ. Je to správné, či přehnané? Česká divadla „se chtějí otevřít svobodnému dialogu“ a také varují před tím samým. Pomohou podobné věci něčemu dobrému, nebo to spíše vrazí klín mezi umělce a lidi, kteří mají rádi Zemana?
Kdo dnes nehraje v Ordinaci v Růžové zahradě, jako by nebyl. Obdivuji lidi, kteří si dokážou sjednat reklamu zadarmo.
Fotogalerie: - Tisíce lidí proti Zemanovi
Fotogalerie: - Za Zemana na Václaváku
Psali jsme:
Co se může stát 17. listopadu, na který se nyní čeká? Další akce proti Zemanovi? Již vzpomenuté násilí? Něco na způsob 17. listopadu 2014, kdy byla Praha plná červených karet?
Veškeré demonstrace a občanské projevy, tím spíše vtipné, pokud neporušují zákon, vítám a baví mě.
A ať už to bude jakkoliv, jsou poslední týdny začátkem konce Miloše Zemana? Může se stát, že ho křik umělců, politiků a médií opotřebuje tak, že v březnu oznámí, že nebude kandidovat? Či kandidovat bude a prohraje? A jak se vůbec v posledních dnech podle vás zachovala česká média, když prezentovala tuto vzrušenou atmosféru?
Já žádnou vzrušenou atmosféru nezaznamenal. Uvidíme, jak se pan Zeman rozhodne.
17. listopad, ať už jakýkoliv, bude. A s ním i bilance demokracie a úvahy, zda patříme na Západ, či na Východ. Dále se bude mnoho lidí ptát, co v naší zemi děláme špatně či dobře. Povzneseme-li se nad „pěnu dní“, kterou jsme nyní čeřili, lze říci něco, co by u té příležitosti lidé určitě měli slyšet?
Nikdo normální nezapochyboval o tom, že patříme na Západ. Otázka spíš zní, zda nás Západ bude chtít.
Při koaličních jednáních po nedávných volbách měli k sobě dost blízko Starostové s křesťanskými demokraty. To stejné nyní platí o názorech jejich politiků na události okolo 28. října. Myslíte si, že je na obzoru nová koalice, která by mohla úspěšně fungovat i při parlamentních volbách v roce 2017?
Ať už se zkoalují s lidovci nebo ne, starostové budou silní. Já velmi vítám, že se konečně osamostatní zpod kurately Miroslava Kalouska.
Co dělá většinou poslanec Martin Komárek večer o víkendu?
Obyčejně tou dobou píšu knížku. Dodělávám satiru o Poslanecké sněmovně s pracovním názvem Nebezpečné stádo. Nakladateli Martinu Vopěnkovi se to líbí, dal mi čas do konce listopadu. Ilustrovat to bude slavný „Pivrnec“ Petr Urban.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán
