Klíčovou osobou byl při nákupu vojenských transportních letounů CASA bývalý poradce a pozdější náměstek ministra obrany Martina Bartáka Jan Fulík. V materiálech, které ParlamentníListy.cz dostaly do rukou, se píše, že létal ke španělskému výrobci CASA neoficiálně vyjednávat již dlouho předtím, než vláda oficiálně pověřila ministerstvo obrany tímto vyjednáváním. Přitom nejde o žádné tajné dokumenty, ale o veřejně přístupné tiskoviny. Z Fulíkova mobilu se však celý den ozývalo, že je buď vypnutý, nebo nedostupný.
Politici chodí okolo
„Jeho jméno se v těchto souvislostech objevovalo. Byl jedním z lidí, kteří o těch strojích jednali. To je ale tak všechno, co vím,“ řekl poslanec ČSSD a stínový ministr obrany Jan Hamáček. Podle několika zdrojů, jak vyplývá z materiálu, má být právě Jan Fulík klíčovým hráčem v případu CASA. Jak se v něm dále píše, Fulík měl nápad na konstrukci uskutečňované transakce s CASA už v době, kdy na resort obrany přešel z ministerstva zahraničí, tedy v roce 2007.
Psali jsme:
„On to měl vyjednávat. Do jaké hloubky, nevím. Určitě se ale kolem toho motal. Jak se říká, že to byl Barták, tak to není pravda, ten s tím nic nemá společného. Nákup letounů CASA dostal zelenou v době, kdy byla vláda v demisi a dost se předpokládalo, že budou mimořádné volby. V té době se už poslanci moc nevěnovali své klasické poslanecké agendě, ale spíš se starali o předčasné volby. To, že nakonec nebyly, je věc druhá,“ sdělil ParlamentnímListům.cz poslanec a bezpečnostní expert ODS Jan Vidím.
Fulíkova pestrá minulost
Ve veřejně dostupných materiálech se také píše, že začátkem devadesátých let přivedl Fulíka do BIS tehdejší ředitel české civilní tajné služby Jiří Růžek a pak byl nasazován dle potřeby. Jako poradce působil na ministerstvu vnitra, pak zahraničí, kde prý v jednu chvíli pobíral plat a současně byl u BIS evidován, že je na mateřské dovolené, z čehož mu plynuly sociální dávky.
Psali jsme:
„V roce 2007 měl Fulík jiný problém. Někdo mu vykradl auto, což sice nahlásil na policii, avšak neuvedl, že mu byl z vozu odcizen notebook obsahující údaje z ministerstva obrany. Ani tento incident neměl vliv na to, že nakonec přeci jen získal bezpečnostní prověrku. A stejně tak ani zdokumentované schůzky, na nichž se stýkal s představiteli firem, které mají v resortu obrany ekonomické zájmy,“ píše se dál v materiálu, který má redakce k dispozici.
Podivná transakce s letadly
Čtyři letouny CASA C-295 se v roce 2009 rozhodla koupit vláda Mirka Topolánka, v níž vedla resort obrany Vlasta Parkanová. Armáda za ně zaplatila celkem 3,5 miliardy korun, což je 875 milionů za jedno letadlo. Nicméně cena jednoho stroje přesáhne jednu miliardu, když se do ní započítá i cena předaných pěti bitevníků L – 159. Šlo totiž o jakousi formu bartru. Například Portugalsko však koupilo stejné letouny za polovinu.
Psali jsme:
Ministerstvo obrany místo výběrového řízení přímo oslovilo koncern EADS, pod nějž spadá španělská firma CASA, které v Česku zastupovala firma Omnipol. Akci kritizovali odborníci, generální štáb, EU, konkurenční firma i někteří členové sněmovního výboru pro obranu. Letadlům se vyčítalo, že se do nich kvůli hmotnosti nevejdou kolová ani pásová technika, že nedoletí na jedno natankování do Afghánistánu a spousta dalších věcí. Už tehdy bylo zřejmé, že jde o předražený obchod. Přesto všechno úřednická vláda Jana Fischera kontrakt posvětila.
SLEDUJEME kauzu kolem nákupu letounů CASA
Z dokumentace vyplývá, že na tom nejspíš vydělaly tři subjekty. Nejdříve slovenská finanční skupina Penta, která zprivatizovala Aero Vodochody, za znovuzprovoznění bitevníků L – 159. Dále španělská firma CASA na prodeji svých letounů a nakonec společnost Omnipol, který její zájmy v Česku zastupoval. Vše zaplatila Česká republika, potažmo ministerstvo obrany.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
_profil_top.jpg)
