Uvedená tabulka, které má snahu posoudit vinu jednotlivých ministrů financí na zadlužení ČR, je nesmyslná. Není možné porovnávat absolutní čísla, o kolik se zvýšil státní dluh za působení toho či onoho ministra financí, aniž by se zároveň reflektovala hospodářská, ekonomická či politická situace země. Absurdní je zároveň myšlenka, že za hospodaření státu a výsledky státní kasy nese odpovědnost jen a pouze ministr financí. V České republice funguje parlamentní demokracie, tedy všechny zákony se schvalují v Parlamentu, včetně zákona o státním rozpočtu, který je pro hospodaření země zásadní.
Konkrétně během působení B. Sobotky ve funkci ministra financí od července 2002 do srpna 2006 se česká ekonomika potýkala s důsledky sanace bankovního sektoru, kterou zdědila Zemanova vláda po předchozích pravicových koalicích a jejíž důsledky ještě doléhaly na ekonomiku, a současně probíhaly významné strukturální změny ekonomiky
Tehdejší vláda V. Špidly převzala zemi za situace, kdy došlo ke zpomalování ekonomického růstu, který činil v roce nástupu vlády v roce 2002 pouhých 1,6 %, a rostoucí nezaměstnanosti, jež na začátku činila 7,3 % a v roce 2004 již 8,3 %.
Vládě vedené V. Špidlou se podařilo ekonomickou situaci výrazně zlepšit a na konci jejího funkčního období (2006) již ekonomický růst dosahoval tempa 6,9 %, nezaměstnanost klesla na 7,1 % a pokračovala i dále v důsledku pozitivních změn v ekonomice v dalším poklesu.
Samotný žebříček zadlužení v absolutním vyjádření má spíše propagandistický charakter, ekonomicky odůvodněný je ukazatel státního dluhu v % k HDP. Ten v té době vzrostl jen velmi mírně z úrovně 25,9 % na 27,9 % s tím, že ke konci období vlády vedené ČSSD již vykazoval v důsledku ekonomického růstu pokles
Tomu odpovídá také vývoj tehdejších deficitů státního rozpočtu, které se v posledních dvou letech funkčního období vlády pohybovaly pod hranicí maastrichtského kritéria 3 %. Tehdejší kabinet předal tedy další vládě zemi ve výborné kondici jak ekonomické, tak po stránce zadlužení. Státní dluh ČR tehdy patřil k nižším v rámci EU.
Stejně tak je pochybné na základě žebříčku interpretovat i zásluhy současného ministra financí Andreje Babiše, jak se jimi prezentuje například na svém facebookovém profilu
Loňský přebytek rozpočtu byl dán velmi dobrou činností celé vlády, především díky nadstandardnímu čerpání evropských fondů, které předchozí vlády zanedbaly – v roce 2015 dosáhly rekordní úrovně 170,64 mld. Kč a v roce 2016 157,67 mld. Kč.
Současné velmi dobré výsledky jsou výsledkem celkového boje naší vlády se šedou ekonomikou, kdy příjmy státního rozpočtu tvoří např. i příjmy z odvodů na sociální pojištění, jejichž výběr rezort práce a sociálních věcí úspěšně zvyšuje.
Pozice současného ministra financí tedy zdaleka není výsledkem pouze jeho úspěchů i přesto, že jeho přínos v podobě snižování daňových úniků a lepšího výběru daní je zřetelný
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
