„Je to vysoké číslo, které naznačuje, že nám ministerstva, vláda a zákonodárci naslouchají. Před rokem jsem konstatovala, že můj předchůdce předložil za rok 2012 jedenáct doporučení a po roce jich deset nebylo realizováno. Teď z nich zbývá neřešeno pouze jedno, což vnímám jako výrazný pozitivní posun“, hodnotí situaci veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová a dodává, že shody nedosáhla pouze na úpravě soudního poplatku za podání antidiskriminační žaloby.
Ještě lépe vyznívá přístup zákonodárců k doporučením za rok 2013, která předložila veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová Poslanecké sněmovně před rokem. Z deseti doporučení zůstávají nevyslyšena pouze dvě. K naplnění ostatních se vláda zavázala a pracuje na nich, jsou v plánu legislativních prací vlády na rok 2015 nebo v jednom případě již byla splněna. Jednalo se o změnu zákona o pomoci v hmotné nouzi tak, aby Úřad práce České republiky vydával rozhodnutí nejen tehdy, když dávku nepřizná, ale i v případě, kdy žádosti vyhoví jen částečně. Od 1. ledna 2015 nabyla požadovaná změna účinnosti, takže se žadatelé dozvědí, jak úřad žádost posuzoval, proč vyhověl jen částečně, a mohou se účinněji bránit.
Vyřešit by se měl i problém lidí provozujících malé fotovoltaické elektrárny na svých domech, pokud přijdou o práci. Licence k provozu takové malé výrobny elektřiny je řadí mezi osoby samostatně výdělečně činné. Pokud přijdou o zaměstnání, nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti a na dávky. Poslanecká sněmovna již projednává změnu energetického zákona, která by měla tento problém odstranit. K provozu malých fotovoltaických elektráren s výkonem do 10 kW už by neměla být nutná licence a provozovatelé by tedy nebyli považováni za osoby samostatně výdělečně činné.
Příznivě se vyvíjí i doporučení chránit soukromí zaměstnanců proti neoprávněnému monitoringu prostřednictvím kamerových systémů. Pokud kamery pouze sledují zaměstnance a nepořizují záznam, nelze zaměstnavatele za porušení soukromí zaměstnanců postihnout. Podle připravované novely zákona o inspekci práce půjde o správní delikt, za nějž budou moci inspektoráty práce uložit zaměstnavateli sankci.
Také na doporučení ochránkyně sjednotit procesní práva obětí diskriminace před soudem vláda pracuje a přislíbila předložit v letošním roce Poslanecké sněmovně návrh změny zákona. Veřejná ochránkyně práv upozorňovala, že ne u všech diskriminačních důvodů dochází v soudním řízení k přesunu důkazního břemene.
Například oběti diskriminace z důvodu věku, což je v České republice nejčastější důvod nerovného zacházení v oblasti práce a zaměstnání, tak mají složitější důkazní situaci a obvykle rezignují na obranu svých práv u soudu. Totéž platí i pro diskriminaci z důvodu zdravotního postižení či sexuální orientace.
Další doporučení ochránkyně zakotvit do antidiskriminačního zákona veřejnou žalobu v případě plošné diskriminační praxe aktuálně projednává Poslanecká sněmovna.
Dvě doporučení bez odezvy
Na nesouhlas ministerstev, vlády a zákonodárců narážejí pouze dvě doporučení ochránkyně. Jde o právo kolizního opatrovníka nezletilého dítěte nahlížet do spisové dokumentace vedené o dítěti a o doplnění zdravotního postižení jako diskriminačního důvodu do zákona o služebním poměru a do zákona o vojácích z povolání.
„V obou případech jde o opakovaná doporučení, která se zatím stále nedaří realizovat. Jsem přitom přesvědčena o důležitosti a nezbytnosti změny ve prospěch dětí a zdravotně postižených“, připomíná veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová a dodává: „Kolizního opatrovníka dítěti určuje soud v řízeních o věcech péče o nezletilé. Bývá to nejčastěji advokát či jiná osoba, která má hájit práva dítěte, což ale nemůže, protože je mu odepřeno právo seznámit se s informacemi, které o dítěti a jeho rodině shromažďuje orgán sociálně-právní ochrany dětí.“
Také druhé nenaplněné doporučení považuje ochránkyně za zásadní. „Lidé se zdravotním postižením, které jim ve skutečnosti nebrání ve výkonu služby v bezpečnostních sborech, přicházejí o své zaměstnání, protože zákony o služebním poměru a o vojácích z povolání neuvádějí zdravotní postižení jako zakázaný diskriminační důvod. Tyto speciální zákony chápou diskriminaci úžeji než antidiskriminační zákon, nehledě k tomu, že jsou v rozporu s Listinou základních práv a svobod, mezinárodními smlouvami, judikaturou Evropského soudu pro lidská práva i evropskou směrnicí“, upozorňuje ochránkyně.
Legislativní doporučení veřejného ochránce práv jsou součástí zprávy o činnosti, kterou je ochránce podle zákona povinen předložit Poslanecké sněmovně vždy k 31. březnu. V doporučeních vždy vychází ze svých zjištění a šetření, kterým se v uplynulém roce věnoval. Současně s předložením zprávy ochránce vždy žádá Poslaneckou sněmovnu, aby zprávu projednala a uložila vládě zabývat se jeho doporučeními.
Nedostatky v zákonech se daří odstraňovat dřív, než jsou schváleny
V roce 2014 uplatnila ochránkyně připomínky k celkem 34 návrhům právních předpisů a jejich předkladatelé se zabývali celkem 229 připomínkami veřejné ochránkyně práv. Nejvíce z nich se týkalo novely zákona o azylu a zákona o pobytu cizinců.
Připomínkování navrhovaných právních předpisů tvoří významnou část práce veřejné ochránkyně práv, která má „preventivní“ charakter. Ochránkyně může předem usilovat o odstranění problematických ustanovení, vysvětlit dopady navrhovaných předpisů v praxi, upozornit např. na provázanost s jinými zákony apod.
„Celkově dvěma třetinám všech našich připomínek bylo zcela nebo alespoň částečně vyhověno, což je více než v předchozích letech. Přikládám to propracovanosti naší argumentace, která se vždy opírá o poznatky z praxe a o komplexní znalost všech souvislostí“, vysvětluje ochránkyně a dodává: „Za celý rok se nestalo, abychom připomínkovali nějaký právní předpis a žádná z našich připomínek nebyla akceptována.“ Podle ochránkyně to svědčí o respektu, který veřejný ochránce práv požívá.
Z připomínkovaných zákonů lze jmenovat například novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi, kdy ochránkyně doporučila celý návrh přepracovat, protože v dané podobě by zhoršil postavení příjemců doplatku na bydlení. Svými připomínkami pak ochránkyně dosáhla toho, že doplatek na bydlení budou moci získat také vlastníci rekreačních objektů, kteří v nich trvale bydlí.
Ochránkyně uspěla také s doporučením zakotvit do zákona o ochraně spotřebitele povinnou účast obchodníků v procesu mimosoudního řešení sporů a právo ukončit účast v tomto procesu přiznat pouze spotřebiteli.
Neúspěšné byly naopak připomínky ochránkyně k vládnímu návrhu zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Podle ochránkyně je úprava správního trestu zákazu pobytu protiústavní, protože nepřiměřeně zasahuje do základních práv a svobod. Správní orgány mají podle návrhu Ministerstva vnitra pravomoc rozhodnout o uložení zákazu pobytu bez zákonné povinnosti přihlížet k povaze a závažnosti sankcionovaného jednání i k osobním a rodinným poměrům domnělého pachatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
