„Já jsem teda prošmejdil celej svět, ale jsou tam končiny, kterým jsem se úmyslně vyhejbal. To jsou končiny zejména islámské a potom tak západní Afrika,“ zahájil rozhovor o islámu spisovatel narozený v roce 1930, který z Československa emigroval v roce 1959 a poté opravdu procestoval kraj světa.

S fanatikem se nelze domluvit

„A proč ses jim vyhýbal,“ ptala se Samková. Aby svou obezřetnost vůči islámu přiblížil, popsal jednu historku své studentky, která se vdávala v Maroku. Její otec byl popraven v Sýrii. „To měl bejt islámskej obřad. Teď tam přišli takoví umolousaní a smradlaví páni boží. Nějací muezíni. A oni chtěli důkaz, že tatínek už nežije. Ta dotyčná osoba říkala, že tatínek zemřel a že je to napsaný ve všech učebnicích, ale jim to nestačilo. Trvali na tom, že potřebují šest svědků, kteří smrt otce dosvědčí. Svatba se odložila a lidé doporučili sehnat 12 svědků, byť určitě všichni budou lhát, ale to nevadí,“ kroutil hlavou právník a spisovatel.