"ČSSD by měla trvat na imigraci pouze z východní a jihovýchodní Evropy, z převážně slovanských států, což umožní relativně rychlou integraci přistěhovalců do české společnosti," napsal v úvodním textu "Tradiční bašta sociální demokracie nepadla" sám Jiří Paroubek.
Vyženeme je sami, než někdo postaví kampaň na tom samém
Článek se dotýká výsledků zemských voleb ve Vídni, kde výrazně posílili ultrapravicoví Svobodní a socialisté si tak budou po mnoha letech muset zvyknout na koalici.
Podle bývalého šéfa sociální demokracie Jiřího Paroubka by zastavením přílivu imigrantů ze zemí mimo Evropu byla údajně oslabena pravice, která na kritice těchto přistěhovalců často staví kampaň.
Pozor na lidi „z jiných kultur"
"V sídlištích na okrajích Vídně podle Stracheho (šéf vídeňských Svobodných) nenávistná kampaň vůči imigrantům zabrala. To musí být velké poučení i pro českou sociální demokracii," varuje Paroubek.
Není to poprvé, co Jiří Paroubek horoval proti imigraci. "Není vhodné zaměstnávat lidi z jiných kultur, už tu pak zůstanou. Naučí se jazyk, mají děti a je z toho etnický problém," řekl při návštěvě kutnohorského úřadu práce v kanceláři plné novinářů. Později se svůj výrok snažil popřít.
Čtěte také:
- Paroubek zprovoznil své médium útokem na VV
- Paroubkův web nefunguje. Kontrolu převzal internetový hacker
Kompletní text Jiřího Paroubka
Milion vídeňských voličů rozhodl o složení městského parlamentu a s velkou pravděpodobností i o staronovém vrchním starostovi Vídně, kterým po 16 letech strávených v této funkci bude i nadále Michael Häupl.
Rakouské noviny nicméně ve svých titulcích píší: „Svobodní zvítězili, sociální demokraté potřebují partnera" anebo „Ztráty rudých, černých, zelených". Vlastně je to výstižná charakteristika, byť vítězem zůstává přes dílčí ztráty sociální demokracie.
Sociální demokraté (SPÖ) získali vynikajících 44,4%, což je ovšem o 4,6% méně než při minulých zemských volbách. SPÖ tak ztratila absolutní většinu ve vídeňském zemském parlamentě. Jak jsem se dozvěděl ze zdrojů vídeňské soc. dem., starosta Häupl nespoléhá již na desetitisíce korespondenčních hlasovacích lístků, které přijdou do konce týdne, že by v nich mohl nalézt dva mandáty potřebné k dosažení absolutní většiny soc. dem.. Zdá se, že 49 mandátů SPÖ ve stočlenném zemském parlamentu je definitivním číslem. Koaličními partnery SPÖ se mohou stát lidovci (ÖVP, kteří zaznamenali oproti předešlým volbám pokles o 5,6% na 13,1% hlasů) anebo Zelení (ti získali 12,2% a oproti předchozím volbám ztratili 2,4%). Jak znám vedoucí funkcionáře vídeňské SPÖ, tak ti budou dávat spíše přednost koalici s ÖVP. Jednak je tato strana koaličním partnerem SPÖ na celostátní úrovni a dále vídeňští soc. dem. mají s touto stranou dobrou zkušenost z koaliční spolupráce v letech 1996 - 2001. Ve volbách v roce 1996, což byly první zemské volby, ve kterých vystupoval jako kandidát na vídeňského starostu za SPÖ M. Häupl, získala totiž SPÖ „jen" cca 40%. O tom, že po nedělních volbách nemůže vzniknout politické uspořádání všech proti SPÖ, však rozhodli Zelení. Ti sdělili, že jejich povolební spolupráce se Svobodnými (FPÖ) nepřipadá v úvahu. A tak si sociální demokraté budou moci svého koaličního partnera vybrat.
Stranou s největším přírůstkem oproti předešlým volbám, se stali Svobodní, vedení svým spolkovým šéfem Strachem. FPÖ získala 26,7% (a zaznamenala oproti předešlým volbám přírůstek 12,1%) a co nesou zejména staří funkcionáři SPÖ velmi trpce, je to, že Svobodní bodovali v tradičně soc. dem. volebních obvodech Vídně mezi tradiční sociálně demokratickou, zejména zaměstnaneckou a dělnickou klientelou. V sídlištích na okrajích Vídně prostě Stracheho nenávistná kampaň vůči imigrantům zabrala. To musí být velké poučení i pro českou sociální demokracii. ČSSD by měla trvat na imigraci pouze z východní a jihovýchodní Evropy, z převážně slovanských států, což umožní relativně rychlou integraci přistěhovalců do české společnosti.
Nelze také neříci, že v Rakousku a dokonce i ve Vídni se léty mění pozice dvou hlavních politických stran. SPÖ ve volbách do městského parlamentu v roce 1973 získala dokonce 60% (!). V roce 1983 poprvé do zemského parlamentu ve Vídni kandidovali Zelení. Od roku 1987 - do té doby opravdu liberální a spíše okrajová strana - Svobodní (FPÖ) začali hrát mnohem větší roli i ve Vídni. FPÖ dosáhla ve volbách v roce 1996 dokonce 27,9%, tedy ještě lepšího výsledku nežli tuto neděli. Po poklesu voličské podpory ve dvou dalších volbách do vídeňského zemského parlamentu se Svobodní dostávají zpět do pozice velmi silné opoziční strany.
Druhá hlavní rakouská strana - lidovci (ÖVP) - dosáhla ve Vídni ještě ve volbách v roce 1983 kolem 35% hlasů. Pak začal její rychlý sestup na dnešních 13,1% volební podpory.
Zkrátka i Vídeň se mění. Je nepochybně velmi úspěšným socialistickým velkoměstem, je však přitom potřeba vidět větší nebo menší rychlost diferenciace vídeňské občanské společnosti v posledních třiceti letech. Ta se stala mnohem strukturovanější a svými zájmy členitější nežli tomu bylo před 30 lety.
Starostu Vídně Michaela Häupla znám od roku 1993, když jsme se poprvé setkali ve Vídni. Již tehdy byl presumptivním nástupcem velmi populárního vídeňského starosty Helmuta Zilka. V roce 1994 se - uprostřed volebního období - stal novým starostou Vídně. Stal se postupně vynikající politickou osobností Rakouska i evropské sociální demokracie. Je také velkým přítelem naší země. Jsem rád, že jej mohu považovat za svého osobního přítele. Blahopřeji mu na dálku k vynikajícímu volebnímu výsledku a k možnosti pokračovat v čele města, které je smyslem jeho života.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jac
