Sarajevský atentát před třinácti lety byl impulsem pro to, aby se Ladislav Jakl stal poradcem a později tajemníkem Václava Klause. „To byla zlomová chvíle. Tehdy se od něj skoro všichni odvraceli, ale já mu zavolal a podpořil ho," říká v rozhovoru pro magazín DNES padesátiletý rocker. Právě v jeho branži se ale prezident žádné oblibě netěší, což se následně promítá i v reakcích na něj samotného.
„V muzikantském prostředí jsou lidi většinou názorově jinak orientovaní - jsou nekonformní a mají pocit, že jsem součástí establishmentu. Nebo nesnášejí Klause. Párkrát v životě už jsem zažil ty reakce: ´My tady žádnou politickou kapelu nechceme.´ Proč rockerům tolik vadí Klaus nikdy nezjistíte. Někteří intuitivně pochopili, že se na svět dívá jinak, a u jiných je to jen póza vůči papalášovi," domnívá se Jakl.
Udělování milosti přineslo na tajemníkovu hlavu hromy a blesky
K funkci Klausova tajemníka muzikanta předurčilo to, že má ve spoustě věcí podobný pohled na svět jako hlava státu. „Jsem člověk docela chytrý a on má rád chytré lidi. Nejsem úplně líný, nerad dělám chyby ... A asi mi věří - proto s ním nikdy nekonzultuju, že jdu mluvit do televize, on to ani nemá potřebuje vědět," popisuje Jakl, čím si svůj post také vysloužil.
Pořádně vynadáno za svůj mediální výstup dostal od svého nadřízeného jen jednou, když do novin trochu blíž popsal způsob, jak se projednávají milosti. „Tenkrát zatkli někde u Jindřichova Hradce člověka, který se oháněl tím, že mě zná a že ví, jak se dá zařídit milost. A tak jsem řekl tomu novináři, že já milost rozhodně ovlivnit nemůžu, že to systém vylučuje, a něco z toho systému jsem mu odhalil," zpytuje Jakl svědomí i po čase.
Za Klausovým elánem a výdrží je celoživotní sportování
Opačně tomu bylo přesně před rokem, kdy byl na pořadu dne podpis Lisabonské smlouvy, do něhož se prezidentovi vůbec, ale vůbec nechtělo. „Nepřál jsem si, aby jakkoli naznačoval, že nakonec Lisabonskou smlouvu podepíše, byl jsem přesvědčený, že to je taktická chyba. On svůj podpis naznačoval, a to mě naštvalo hodně," přiznává tajemník.
Podle něj se na vitalitě příští rok sedmdesátiletého Klause projevuje celoživotní sportování. „Zažil jsem ho při náročných programech, kdy jsem se jen motal kolem, a stejně jsem toho měl plné brejle. V tomhle musím uznat, že sport, který jinak neuznávám, přináší určité výhody. Je to bývalý premiér a ministr, a tak má pořád pocit, že musí dělat spoustu věcí. I když jako prezident by jich tolik zdaleka dělat nemusel," podotýká Jakl.
K věci:
Jakl: Volební kampaň - méně soudnosti, více blbostí
Klaus je kapitalista, žádný Nejedlý, vzkazuje knížeti Jakl
Havel s Fischerem domlouvají Vondráčkové. Jakl: Nevměšujte se
Foto: Hans Štembera
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jih
