Pamatujete si, kde jste byli 11. září 2001? Co jste dělali, když padaly věže Světového obchodního centra? Já jsem byl v pražské restauraci na Klamovce, kde se točil dokument o Mejlovi Hlavsovi, zemřelém legendárním baskytaristovi The Plastic People of the Universe. Bylo to měsíc poté, kdy jsem skončil jako velvyslanec ve Spojených státech. Najednou mi zazvonil telefon. Volali z týmu, který připravoval summit NATO. Zapni si hned televizi a něco uvidíš, vzrušeně volala má náměstkyně. Když jsem se před několika dny zeptal kolegů, jestli si pamatují, co dělali 11. září 2001 odpoledne, všichni přesně věděli. Tento traumatizující moment zůstává uložen hluboko v našich myslích a je snadné jej vyvolávat. Třeba proto, že připomíná naši smrtelnost, či proto, že narušil hodnoty, ve které věříme a které dávají našim životům smysl.
SLEDUJEME téma 11. září 2001
Změnil se tedy svět po 11. září, jak znělo jedno z tvrzení? Svým způsobem ano - citlivěji vnímáme svoji zranitelnost i jevy, které byly ještě v 90. letech minulého století na okraji zájmu, například právě terorismus. S tím se pojí druhá, sice zavádějící, ale často kladená otázka: "Vítězíme v boji s terorismem?" Soudě podle statistik ano. Teroristům se až na několik výjimek nepodařilo provést v euroatlantické oblasti spektakulární útoky. Zároveň se podařilo zdecimovat velení především Al Kajdy, včetně zabití osnovatele útoků na Spojené státy Usámy bin Ládina. Prohloubila se také spolupráce tajných služeb a obecně se zvýšila bezpečnostní opatření. Byť nebyla Česká republika nikdy primárním cílem, přesto jsou naše bezpečnostní složky a ozbrojené síly oceňovány za boj s terorismem.
Svět je méně bezpečný
Jsou statistiky důvodem k oslavě? Pokud bychom se měli zabývat pouze terorismem, pak by mohly být. Ovšem v posledních deseti letech se objevila řada trendů, kterým musíme věnovat zvýšenou pozornost, protože budou ovlivňovat náš život v příštích desetiletích.
Svět je méně bezpečný a jsme zranitelnější. Došlo k propojení vnější a vnitřní bezpečnosti. Úder zasazený v týlu bolí víc než střet na frontě. Již není možné vnímat roli armády a policie odděleně. Bezpečnostní problémy v zahraničí mají přímý vliv na bezpečnost doma. Ať již jde o proliferaci zbraní, drog či migraci osob. To, co se děje v Afghánistánu, Iráku, Pákistánu či Libyi, se nás přímo dotýká. Na domácí půdě se zase objevují jiné nebezpečné trendy: extremismus, rasová, náboženská nesnášenlivost. Inspirace nezná hranic, je snadné udržovat kontakty, vyměňovat si informace a poskytovat si pomoc.
Ekonomická krize naplno zasáhla zadlužený Západ a její konec není na dohled. Na jednu stranu jsou USA úspěšné v protiteroristickém tažení, na stranu druhou, doprovodné války jsou finančně nákladné a odčerpávají potřebné zdroje. V Americe i v Evropě se naplno projevují důsledky života na dluh. Některé státy se ocitly na pokraji bankrotu, škrtá se, kde to jen jde. Blbá nálada, strach z budoucnosti a nahlodaná sebedůvěra Západu přispívají k návratu recese. Zatímco Západ je v problémech, Čína prakticky žádné nepociťuje, což jí - a dalším asijským zemím - umožňuje vydávat například stále více na armádu a zajištění bezpečnosti obecně. Naopak evropské země obranné rozpočty, respektive výdaje na bezpečnost seškrtávají, čímž se dobrovolně oslabují a zhoršují vlastní pozici. Proměňuje se geopolitická mapa světa, těžiště se přesouvá z euroatlantické oblasti do Asie. V 90. letech minulého století byl Západ, respektive Spojené státy dominantní.
To se postupně mění - supervelmoc oslabuje, Evropané jsou pohlceni domácími problémy a zároveň posilují další centra moci, především Čína. Na ní se s odstupem dotahují Indie, Brazílie nebo například díky cenám ropy Rusko. Oslabení Západu byl jeden z cílů teroristů, takže by se mohlo zdát, že alespoň v něčem úspěšní byli. Nicméně asi jenom těžko se ekonomická krize a obecný vzestup Asie dá dávat do přímé souvislosti s 11. zářím. Pozitivní je, že se teroristům nepodařilo obrátit muslimy proti Západu a oslabit demokratické hodnoty. Nedošlo ke "střetu civilizací". Ukazuje se, že pokud hovoříme o vyčerpání Západu, je namístě ještě více hovořit o vyčerpání především arabského světa - nejenom ekonomickém, ale i ideovém, což se mimo jiné projevilo i takzvaným arabským jarem.
Mějme vůli bránit své hodnoty
Jedenácté září je důležitý milník. Teroristické útoky jistě měly tu větší, tu menší vliv na některé události posledního desetiletí, ale není možné je přeceňovat. Primárně jde o masovou vraždu, výraz pohrdání hodnotami a životy. To je to nejdůležitější, co si musíme pamatovat a neustále připomínat. A stejně tak si musíme připomínat, že nikdy nesmíme ztratit vůli své hodnoty chránit a bránit.
RNDr. Alexandr Vondra, ministr obrany, místopředseda strany a senátor PČR
Vyšlo v LN
Dále čtěte:
Klausovec Semín: Pád Dvojčat se v USA někomu náramně hodil
Vondra vyzývá lidi: Máte-li informace ke kauze ProMoPro, dejte je policii
##PROFIL 97##
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Ministerstvo obrany
