Na zástupkyni Seitlovou se obrátily desítky lidí se stížností, že blízký průmyslový areál jim silným zápachem zhoršily životní podmínky a oni se nemají jak bránit. Úřady mohou zasáhnout jen ve chvíli, kdy si na zápach stěžuje minimálně dvacet lidí ze stejné lokality a navíc se páchnoucímu provozu musí dokázat i porušení nějaké další povinnosti.
„Jestliže tedy provoz všechny podmínky splňuje, může být zápach sebehorší, přesto není možné konstatovat překročení přípustné míry,“ doplnila k problému pro agenturu ČTK Jitka Seitlová.
„Ověřené metody a způsoby měření zápachu přitom existují a jsou využívané a uznávané nejen v řadě zemí EU,“ uvedla Seitlová s tím, že zavedení zápachových limitů tedy nebrání nic jiného, než zákon. A zákon se právě Seitlová rozhodla ovlivnit v době, kdy zákonodárci jednají o návrhu nového zákona o ochraně ovzduší.
Návrh zákona je nedomyšlený
Předpis podle Seitlové mluví pouze o ochraně před zápachem, ale jak ji zajistit už neříká. Navíc návrh vychází z individuálního posouzení zápachu, což by podle zástupkyně ombudsmana mohlo dostat do potíží nejen občany trpící znečištěním z okolních továren, ale i pro firmy, které se někomu znelíbily a stížnost na ně bude neopodstatněná.
V okolních zemích České republiky se imisní limity zápachu podle Seitlové pohybují v jednotkách až desítkách evropských pachových jednotek. „V České republice dosahovaly hodnoty v jednotlivých lokalitách 800 až 900,“ uvedla pro srovnání české alarmující hodnoty.
autor: jhe
