Tajemství kolem Fischerových peněz přitom podle deníku i veřejně naznačil jeho nejštědřejší donátor. Podnikatel Tomáš Chrenek oficiálně Fischerovi věnoval celkem čtrnáct milionů korun (nejprve devět, později dalších pět). Když se po volbách začaly řešit problémy Jana Fischera se splácením dluhů z kampaně, oslovili Chrenka novináři z MF DNES. Během rozhovoru se podnikatel prořekl, že mu lidé z Fischerovy kampaně, konkrétně Jan Novák, „vrátili milion“.
Okamžitě se objevily protesty, že z transparentního účtu prezidentské kampaně není povoleno cokoliv vracet (veškeré přebytky musí být ze zákona věnovány na dobročinné účely), ovšem ještě větší překvapení nastalo, když se ani po několika týdnech žádný „milion pro Chrenka“ na transparentním účtu neobjevil.
Nabízí se tedy otázka, o jaký milion se jednalo. Fischer s Novákem jednoznačně popřeli, že by kdy podnikateli nějaké peníze vraceli, i Chrenek nyní od svých slov ustupuje a říká, že si větu o vrácení milionu „vymyslel“. V Respektu ovšem dumají, proč by se takto veřejně zesměšňoval. Navíc připomínají jeho horkokrevnou povahu, která se během inkriminovaného rozhovoru s MF DNES projevila zcela jednoznačně. Chrenek během rozhovoru rozčíleně opakoval, že s Fischerem vsadil na špatného koně a již s ním nechce mít nic společného. Proto je prý klidně možné, že se miliardář v návalu rozčílení přestal kontrolovat a prozradil pravdu.
Totéž Respektu potvrdila i redaktorka MF DNES Jana Klímová, která rozhovor vedla. „Ptala jsem se ho na to dvakrát a dvakrát to potvrdil. Nemám důvod si myslet, že si dělá legraci,“ říká novinářka. V tom případě se tedy nabízí vysvětlení, že zmíněný vrácený milion vůbec neprošel transparentním účtem a Chrenek ho Fischerovi věnoval neoficiálně - tedy v rozporu se zákonem, který striktně vyžaduje financování kampaně pouze z transparentního účtu.
Sám Jan Fischer celou věc nechtěl komentovat. „Kampaň byla financována skrze transparentní účet. Žádné další spekulace nebudu komentovat,“ vzkázal Respektu ze své dovolené v USA. Pracovník jeho kampaně Jan Novák spekulace jednoznačně odmítl. „To je naprostý nesmysl. Žádné další peníze jsem neměl a nic s nimi neplatil,“ říká.
Podle informací, které prý Respektu poskytl anonymní zdroj z okolí Fischerovy kampaně, mělo skutečně existovat tajné konto na financování nákladů Fischerovy kampaně, a toto konto měl mít pod palcem právě Jan Novák, šéf Fischerovy kanceláře.
Novák od začátku patřil k nejkontroverznějším spolupracovníkům prezidentského kandidáta. Vystudovaný politolog se za vlády Mirka Topolánka objevil ve funkci šéfa Úřadu vlády. Říká se, že tuto funkci mu dohodil Marek Dalík, lobbista spojený právě s Topolánkem. Ten se s Novákem přátelí již od studií, dokonce spoluvlastní luxusní vilu na pražských Hradčanech. Právě před ní Nováka několikrát zaznamenali novináři, když vloni na podzim několik dní číhali na Dalíka po jeho propuštění z vazby.
Nováka v čele úředníků Strakovy akademie po Topolánkovi podědil i Jan Fischer, který po oznámení své prezidentské kandidatury učinil zkušeného úředníka šéfem své kanceláře. Ten se kvůli tomu vzdal lukrativního postu náměstka ředitele Národního bezpečnostního úřadu. Přesto byl Jan Fischer za spojenectví s ním vždy kritizován, obzvlášť, když se Novák ani během kampaně nevyvaroval takových kousků, jako byl společný oběd s neblaze proslulým státním zástupcem Vlastimilem Rampulou, přezdívaným „zametač“.
Tomáš Chrenek byl nejvýznamnějším sponzorem Fischerovy kampaně. Miliardář, který vždy měl kontakty s politikou (Respekt připomíná, že asistoval například u záhadné transakce, na které bývalý premiér Stanislav Gross vydělal sto milionů korun) věnoval prezidentskému kandidátovi nejprve devět, a pak ještě dalších pět milionů korun. Sám prohlašoval, že peníze poskytl proto, že si Fischera váží jako člověka a politika, po celou dobu kampaně se však spekulovalo, že za jeho podporou mohou být zištné zájmy.
Proto bylo spojenectví kandidáta Fischera s miliardářem Chrenkem (který byl navíc suverénně nejvýznamnějším Fischerovým sponzorem) vnímáno dost negativně a Fischerovi ubíralo u veřejnosti body. Na druhou stranu byl však Fischer se svou nákladnou kampaní na podnikatelových milionech závislý. Proto je podle Respektu možné, že v jeho týmu vznikl plán přijmout od Chrenka další peníze neoficiálně, aby prezidentský kandidát nebyl ještě více kompromitován.
Nejasnosti kolem financování Fischerovy kampaně prý Respektu potvrdil i druhý anonymní zdroj z okolí týmu. Není však prý jasné, kolik peněz se na utajeném účtu objevilo. Přesto je prý celá věc velmi závažná, i kvůli tomu, že Fischer vstupoval do prezidentské volby s hesly o očistě politiky. I v kampani zdůrazňoval transparentnost, takže transparentní účet zveřejnil mnohem dříve, než mu to zákon přikazoval a jeho kampaň byla jako nejtransparentnější vyhodnocena například i organizací Transparency International.
Nyní se o Fischerovi, který z pozice dlouhodobého favorita prezidentské volby nedokázal ani postoupit do druhého kola, mluví především v souvislosti s dluhy, které jeho kampaň zanechala, a problémy, které má Fischer s jejich splácením. Nyní se tedy prý zdá, že i „pan čistý“ mezi prezidentskými kandidáty skrývá některá tajemství.
Psali jsme:
autor: Jakub Vosáhlo
