V prvé řadě by měl Český rozhlas hledat vlastní témata, měl by být tahounem a ne jen přebírat zprávy z různých agentur. Podle Zavorala dnes nemá smysl honosit se tím, že nějaké médium někde bylo první, protože veřejný prostor je dost zahlcený, i nemediálními aktéry. Vlastní témata jsou důležitější než rychlost.

„A vyhlásil jsem nulový pardon aktivistické žurnalistice. Máme posluchači nabídnout širokou paletu názorů, nemoralizovat a nechat lidi vybrat. Nikoho nepoškozovat, nikomu nepomáhat. Když poslouchám některé kolegy na Plusu, nemohu se vyhnout dojmu, že už dopředu budu znát jejich názor. To mi říkají i někteří posluchači, někdy to potvrdí i analýza či monitoring vysílání. Když z moderátora cítíte, na jakou stranu se přikloní, je v případě média veřejné služby špatně, “ varoval v rozhovoru ředitel.

Celý rozhovor naleznete zde

Spolupracovníci Českého rozhlasu by si podle Zavorala měli hlídat i to, jak se vyjadřují na sociálních sítích. Posluchači to vidí a pak nějakému pracovníkovi mohou jen těžko věřit, že je v daném tématu nestranný a objektivní, když předtím na sociální síti jasně prezentoval svůj názor.

Neodmítám diskusi

„Chcete v rozhlasu vymýtit aktivistickou žurnalistiku. Jak to jde dohromady s činností jednoho z komentátorů Plusu Petra Žantovského v dryáčnických Parlamentních listech a v takzvané Asociaci nezávislých médií, která v základním dokumentu prohlašuje, že ‚cenzura, manipulace a působení zájmových skupin v českých veřejnoprávních médiích je všem lidem zabývajícími se kvalitou médií již známý fakt‘?“ zazněl následný dotaz.