Chládek chce větší volnost krajů při financování středních škol

22.05.2014 16:49

Větší volnost chce dát do budoucna Ministerstvo školství jednotlivým krajům, mohly by rozhodovat o 30 procentech peněz, které stát posílá na střední školy. Tak by si samy kraje podpořily obory, jež považují za klíčové. Počítá s tím změna financování, na které ministerstvo pracuje. U základních škol by peníze dávalo na žáka a třídu, u středních na obor.

Chládek chce větší volnost krajů při financování středních škol
Foto: senat.cz
Popisek: Senátor Marcel Chládek

Novinářům to dnes v Plzni řekl ministr školství Marcel Chládek (ČSSD), a to po konferenci na téma, kam se má ubírat střední technické školství. Přítomni byli i ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek a ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová (oba ČSSD).

Větší zapojení firem

„Chceme financovat školy nikoliv za počet studentů, tedy kvantitu, ale za kvalitu. Sedmdesát procent z balíku určeného na střední školy by se rozdělovalo ze strany státu, kdy ten řekne, jaké obory bude podporovat, 30 procent pak bude na kraji," uvedl. Podle Chládka je to jeden z kroků, který by měl pomoci českému technickému školství.

Dalšími kroky jsou větší zapojení firem, kdy menší mohou podporovat konkrétní obor, velké firmy pak přímo školy, od mateřských až po střední, a to nákupy stavebnic, vybavením dílen a podobně. Nutné je také zavedení duálního vzdělávání, tedy zajištění teorie ve školách a praxe ve firmách, zavedení mistrovských zkoušek, s nimiž by se mohlo začít za tři čtyři roky. „Změnit se musí poradenství na školách, musí se pracovat i s rodiči, brát je s dětmi do fabrik, ukazovat pozitivní příklady," uvedl Chládek. Ministerstvo už má hotovou analýzu potřeb trhu práce, zveřejní ji v blízké době. Z ní vyplývají klíčové obory, jež jsou nejvíc ohroženy nebo v následujících letech budou.

Úřady práce budou více a lépe spolupracovat se zaměstnavateli

Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy a Sdružení automobilového průmyslu Pavla Juříčka chybí v ČR například 8500 nástrojářů. „Dalších 8500 jich bude chybět do roku 2022. To je jasná zpráva, co Česká republika má dělat. Chybí také svářeči, strojní zámečníci, mechanici, obráběči a další," uvedl. Podle něj v průmyslu ubude do osmi let 60.000 technicky vzdělaných. „Chceme zásadní změnu technického vzdělávání, rychlé kroky jsou nutné," uvedl.

„Po krizi v roce 2008 se změnil trend, ukázalo se, že země s výrazným podílem průmyslu na tom byly lépe," uvedl Mládek. Nutnou podmínkou toho, aby byl člověk zaměstnavatelný, je podle něj znalost angličtiny.

Marksová Tominová novinářům řekla, že úřady práce budou více a lépe spolupracovat se zaměstnavateli, aby se lépe informovaly, jaká je potřeba na trhu práce. „V každém bývalém okrese funguje informační a poradenské středisko, to se zabývá volbou a změnou povolání, hlavním úkolem je kariérové poradenství, mohou spolupracovat se školami, jejich poradci, podporovat to, aby rodiče vybrali pro děti technické obory, pořádají burzy škol," uvedla.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: čtk, mp

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Bitevní stodola.“ Smáli se, ale funguje to. Rusové vyzráli na ukrajinské drony

20:13 „Bitevní stodola.“ Smáli se, ale funguje to. Rusové vyzráli na ukrajinské drony

Válka na Ukrajině přinesla do moderního válčení použití dronů a dalších bezpilotních letounů, které …