Nejdříve seznámila přítomné se svým plánem internetové televize. Založila tvůrčí filmovou skupinu, „…kterou jsem pojmenovala Kostnické náměstí, protože tam bydlím. První film jsme natočili právě na něm a jmenuje se Lavička Františka Havla. To proto, že Václav Havel je chráněná značka. A najdete jej na YouTube a má 11 minut. Teď jsme dotočili další film. Ten se jmenuje Na koberečku a je to o islámu. A bude mít 25 minut.“

Meganáhubkový zákon

Poté se věnovala novému evropskému zákonu,který můžeme nazvat „více než náhubkový“ – o hanobení tříd. „Myslím, že si to náš Parlament nedovolí,“ uvedla k jeho ratifikaci v Poslanecké sněmovně. „Unie nás nutí, abychom jej přijali v prvním čtení bez rozpravy. To znamená – ráno to přečtou a za dvě hodiny to odhlasují. Oni na to spěchají. A proč? Protože běženci jsou třída. Kvůli nim je to dělané. Že nemůžete o nich mluvit negativně, jelikož jde o hanobení třídy. Veškerý Bartošové, Konvičkové – netvrdím, že jsem s nimi na jednom poli –  ale ti budou mít zavřenou pusu již dopředu. Nebezpečí nebude smět být pojmenované. O tom ten zákon je.“  Zavedení hanobení třídy, je podle Procházkové opravdu ponižující. „Že do toho dali  sexuální svobody? My jsme tolerantní národ, nám je to úplně jedno. Slováci z toho ale stojí na zadních. Plánujeme, že v parčíku před Parlamentem, kde je stůl a dvě lavičky, uděláme permanentní petiční stánek, ve dne v noci se tam budeme střídat  Až jim to bude hodně nepříjemné. Jde o  jedinou možnost poslance trochu vystrašit. Ne fyzicky, ale morálně.“

„Já jsem už urazila i pana Zaorálka, který podporoval Majdan. A měli jsme petiční stánek před Parlamentem. A on tam došel spolu se třemi bodyguardy: „Vy se na mne zlobíte?“ A já na to – ne, já vámi  pohrdám.“