Doktor Macek vysvětlil, proč Klaus vetuje zákony Nečase a Kalouska

29.09.2012 11:15

Vláda Petra Nečase stále častěji čelí odmítnutí jejích návrhů prezidentem Václavem Klausem prostřednictvím veta. Nelze v této souvislosti nevzpomenout na rok 2008, kdy Klaus začal Topolánkově vládě vracet jeden zákon za druhým. Názory odborníků a politiků, zda to už s množstvím vet prezident nepřehání, se však liší.

Doktor Macek vysvětlil, proč Klaus vetuje zákony Nečase a Kalouska
Foto: Hans Štembera
Popisek: Prezident Václav Klaus

„Pro ty, kteří Klause dobře znají, by bylo překvapením, kdyby tyto zákony parlamentu nevracel,“ obhajuje prezidentská veta bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek ve svém komentáři pro Mladou frontu Dnes a dodává, že málokdo je tak názorově průzračný a vypočitatelný jako prezident. Důvody četných vet spočívají podle Macka v tom, že vládní návrhy se nacházejí za samou hranicí mravnosti. Umocňuje je i ideová rozbředlost ODS či osobnost premiéra Nečase a ministra financí Miroslava Kalouska.

Boj za svobodu je podle Mackových slov argumentem nejpádnějším. „Hlavním důvodem je bezesporu setrvalá snaha vzepřít se vždy a všude všemu, co kousek po kousku, plíživě a nenápadně, zato však vytrvale ukusuje z lidské svobody.“

Z Klausova přesvědčení lze dle Macka vyvodit i jeho postprezidentskou budoucnost, v níž bude prý hájit těžce atakovanou svobodu rozhodování. „Vždy přiloží ruku k dílu tam, kde je možné ukrajování této svobody zabránit.“

Klaus nahrazuje další politickou stranu

S Mackem však nesdílí stejný názor Pavel Bratinka, podnikatel a bývalý politik. Podle něj by prezident měl udělovat veto návrhu zákona jen tehdy, kdy by vyvolal právní nejistotu, byl neslučitelný s ústavním pořádkem naší země či by představoval masivní zásah do poměrů a zvyklostí.

Bratinka varuje, že vzhledem k současnému politickému chaosu by prezidentské veto mohlo stát důvodem negace nových zákonů, čímž by se z prezidentova úřadu stala fakticky třetí komora zákonodárného sboru. Ústava však nic takového nezná.

Tím největším problémem je podle Bratinky skutečnost, že některé vetované zákony se týkají daňového zatížení či tvorby zdrojů na výplaty důchodců či dotací. „Uvědomme si, že střety a rozhodování ve sněmovně o tom, kolik a komu se sebere nebo naopak dá, jsou par excellence realizací rozhodnutí voličů učiněných v den voleb,“ zdůrazňuje. Vetováním takových zákonů se prý prezident staví do role další parlamentní politické strany s vlastním programem a se silou rovnou stovce mandátů. „A to je role, která mu nepřísluší,“ podotýká Bratinka.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: nem

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Zachránit svět před komunisty, marxisty a fašisty“. Trump na dálku rozpálil Orbánovu konferenci

16:34 „Zachránit svět před komunisty, marxisty a fašisty“. Trump na dálku rozpálil Orbánovu konferenci

V Budapešti od čtvrtka již potřetí probíhá maďarská verze Konference konzervativní politické akce (C…