Drsná slova Erika Besta v Partii: Lidé tu nepochopili, že cílem kapitalisty je udělat podfuk

17. 11. 2013 13:25

Své stíhání považuje bývalý poslanec David Rath za součást pilotního projektu takzvané nové justice, která se rozhodla, že u nás provede „něco jako převrat“. Uvedl to v diskusním pořadu televize Prima Partie. V jeho druhé části pak americký novinář Erik Best, dlouhodobě žijící v Praze, ohromil radikálním názorem na kapitalismus.

Drsná slova Erika Besta v Partii: Lidé tu nepochopili, že cílem kapitalisty je udělat podfuk
Foto: repro ČT, tan
Popisek: Erik Best v pořadu Hydepark ČT

„Jsem přesvědčen, že jsem nic špatného neudělal. Výběrová řízení probíhala přesně podle zákona, motiv, aby někdo dostával úplatky, tam nebyl,“ tvrdil Rath. Své tvrzení opírá o to, že podle znaleckých posudků i svědeckých výpovědí zakázky, které prý byly zmanipulovány, předražené nebyly a že v jeho kauze nešlo o úplatky.

O soudci, který jej opakovaně odmítal propustit z vazby, uvedl, že jej osobně nenávidí. Domnívá se tak na základě formulací, jimiž tento soudce zamítnutí propuštění odůvodňoval.

David Rath také uvedl, že soudci jsou pod tlakem. Doložil to situací jiného soudce, který v pondělí rozhodl o jeho propuštění z vazby, v níž byl bez třech dnů přesně rok a půl. „Najednou se nemůže dohledat jeho jmenování,“ podotkl Rath. „Když mě soudce pustil, najednou se na něj objevil nátlak. Je ke zvážení, že je možné takto na soudy tlačit, když neplní zadání, které si kdosi objednal,“ upozornil.

Řeč přišla i na již pověstnou krabici od vína se sedmi miliony korun. Exposlanec se dušoval, že o tom, že v krabici jsou peníze a ne lahve vína, nic netušil. Naznačil, že mohlo jít o peníze určené na volební kampaň ČSSD.

Nařčení politických stran z toho, že mají podezřelé financování, začalo být podle Ratha používáno jako klacek na tradiční politické strany. Nikdo se ale podle něj neptá, kde nové politické subjekty vzaly na volební kampaň „půl miliardy“.

Kde vidí příčiny svého nynějšího stíhání? „Označil jsem to termínem nová justice či nové represivní složky. Je to skupina lidí, která má vazby na některé novináře, politiky, prokurátory. Ti se rozhodli, že tu udělají něco jako převrat. Nechci se přeceňovat. Vybrali si známého kontroverzního politika, jako pilotní projekt, na kterém si to vypilují,“ konstatoval Rath s tím, že akce „nové justice“ pokračovala „sestřelením vlády“. Na závěr si položil řečnickou otázku: „Příštího premiéra odvedou v poutech?“

Ministry za SPOZ nezvolili, tak zachraňují, co se dá

V druhé části pořadu s moderátorem Janem Punčochářem diskutoval textař a publicista Michal Horáček a novinář amerického původu žijící dlouhodobě v Praze Erik Best. Tématem bylo 24. výročí 17. listopadu 1989 a následný polistopadový vývoj.

Moderátor nejprve upozornil, že Rusnokova vláda každou středu zasedá a rozhoduje o nemalých státních zakázkách a přitom řada nově zvolených poslanců napříč stranami vůbec neví, o čem vláda nyní rozhoduje. Přitom poslanci berou plat již od okamžiku svého zvolení. Horáček to omlouval tím, že u nás chybí zkušenost s tím, že by tu dlouhodobě vládla vláda bez důvěry. Best to jen krátce glosoval tím, že mnohdy o tom, o čem rozhoduje vláda, neví ani sám její předseda Rusnok.

Best rovněž míní, že Rusnok je v situaci, kdy musí kočírovat své ministry, kteří jsou pod kontrolou ve volbách neúspěšné SPOZ. Chtějí proto zachránit, co se dá, dokud jsou u moci. „Myslím si, že některá rozhodnutí vlády jsou spíš malicherná,“ podotkl Best.

Proč i po listopadu 1989 zůstala u moci část komunistické nomenklatury

Moderátor v souvislosti s dnešním výročím studentské demonstrace, která před 24 lety odstartovala politické změny, zmínil poslední vyjádření bývalého příslušníka předlistopadové Státní bezpečnosti Zifčáka, podle kterého byly listopadové události předem naplánované s cílem zlepšit prosperitu tehdejšího režimu.

Horáček nevěří konspiračním teoriím s tím, že si navzájem protiřečí. „Že někdo měl plány a chtěl něco ovlivnit, nevylučuji. Ale vylučuji, že se to povedlo. Celých prvních 14 dnů revoluce bylo plné totálního zmatku,“ připomněl Horáček.

Best upozornil, že i prezident Zeman uvedl, že vysoký činitel StB Lorenc skartoval 15 tisíc svazků StB. „Když to říká sám prezident, tak to má význam. Děly se věci, o kterých nevíme. Často ti, co byli u moci tehdy, jsou i nyní. Možná je to náhoda, jen měli schované peníze, měli kontakty,“ konstatoval Best.

Naproti tomu Horáček nevidí nic divného na tom, že někdo spálil dokumenty v okamžiku totální prohry. Nelze ale podle něj z tohoto faktu dovozovat, že to bylo součástí nějakého předem připraveného plánu.

Kapitalismus nefunguje správně

Další část diskuse se věnovala tématu, proč je v Česku tak velká nedůvěra v polistopadový vývoj. Podle názoru Erika Besta Češi často nepoznávají, že to, co se děje za hranicemi ČR, je důležitější, než co se děje v této zemi. „Češi mohou ovlivňovat jen trochu z toho, co se děje tady. Obecně jsou problémy na Západě, jako dluh, války. Kapitalistický systém pokulhává a to jsou věci, které mají vliv na život v ČR i na rozhodnutí ČNB,“ poznamenal.

Horáček si myslí, že lidé sice touží po svobodě, ale víc je těch, kteří „chtějí mít pána“.

„Zdá se mi, že Češi jsou rádi, že mají svobodu, že mohou cestovat. Ale nepochopili, že když přijde mezinárodní kapitál, jeho cílem je dělat podfuk na zákazníka. Češi si myslí, že kapitalismus funguje lépe, neví, jak funguje na Západě. Kapitalismus nefunguje správně. Nefunguje to tak, že kdo prodává dobré zboží, má vydělávat,“ řekl Best s tím, že současný systém na Západě je vlastně globalizovaná korupce.

Horáček přiznal, že v roce 1989 nesnil o tom, že u nás bude někdo, jako byl Viktor Kožený. „Kdo si tehdy mohl podat privatizační projekt, byl jen management, který tomu rozuměl. A to byla komunistická nomenklatura,“ uvedl Horáček.  

Podle Besta by měl každý vykonávat dobře svou práci. „Když někdo kritizuje stát, měl by začít u sebe,“ řekl novinář a opřel se do předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského: „Předseda Ústavního soudu dal slib, že bude bránit Ústavu, a pak ji kritizuje.“

V souvislosti se vstupem hnutí Úsvit do sněmovny, které prosazuje přímou demokracii, se moderátor zeptal, zda by neduhy české politiky pomohlo odstranit rozšíření přímé demokracie.

Horáček si myslí, že přímá demokracie by přínosem nebyla. Best připustil, že „může pomoct“, ale musela by být přesně určena pravidla.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: vam

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Diskuse obsahuje 297 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Michal Horáček v půl druhé ráno: Nejsme žádný Zemanistán. Ve Vsetíně mi zpívali „Horáček na Hrad“

20:12 Michal Horáček v půl druhé ráno: Nejsme žádný Zemanistán. Ve Vsetíně mi zpívali „Horáček na Hrad“

Nad tím, jaké má šance uspět v prezidentské volbě, se v půl druhé v noci na svém facebookovém profil…