Šichtařová se úvodem rozepsala o Bavorsku v roce 1923. „Hitler se již cítí silný, je již obklopen svými budoucími muži první linie. V noci z 8. na 9. listopadu se pokusí o ozbrojený puč a násilné převzetí moci. Neúspěšně. Po selhání tohoto prvního pokusu je zavřen do vězení, kde mimochodem nadiktuje Mein Kampf. Zdá se, že je odstraněn, že nebezpečí pravicové diktatury je zažehnáno,“ podotýká Šichtařová s tím, že však nebezpečí zažehnáno nebylo. „Po dlouhých šestnácti letech, kdy společnost víc ‚nazrála‘, kdy byla díky tvrdé hospodářské krizi víc nakloněna Hitlerovým myšlenkám, se Hitler skutečně dostal k moci,“ poznamenala dále ekonomka. 

Jak je podle ní patrné, některé věci je možné tušit dlouho dopředu, známe-li souvislosti. Přešla tak k tématu, které ji pálí. „Že projekt euro skončí průšvihem, říkám již nějaký čas. Nechť se mi státní úředníci a integrační fandové klidně posmívají. Bohužel v tomto případě nemohu říct, že kdo se směje naposled, ten se směje nejlépe, protože europrůšvih nakonec budeme proklínat všichni vespolek,“ míní. 

Dodává, že například zcela jistě není vyřešeno Řecko, které už je zase v recesi. „Už zase se v něm demonstruje proti splácení dluhů. A MMF otevřeně říká, že bez odpuštění řeckých dluhů tahle země nemá šanci se z ekonomického marasmu dostat. Řecko se přitom do stávající situace dostalo tím, že přijalo euro – kdyby ho totiž bývalo nepřijalo, nikdy by úroky kalkulované v drachmách pro řecký dluh neklesly tak nízko, jako klesly s eurem, nikdo by Řecku nepůjčil tolik, jako mu s eurem půjčil, takže Řecku by se nikdy nepodařilo předlužit se tak, jak dneska je,“ dodala. Podle ní je to samé také v Itálii.