Vzhledem k Schäubleho často poměrně přímočarým výrokům vyznívá poněkud překvapivě jeho pozitivní pohled na muslimské migranty a imigraci jako takovou. „Pro Německo představují muslimové obohacení a vítanou rozmanitost. Vezměte si třeba třetí generaci Turků a hlavně turecké ženy. Tam vidím skutečně obrovský potenciál,“ rozplýval se ministr financí nad menšinou, která přitom například podle bývalého starosty berlínské čtvrti Neukölln Heinze Buschkowského vytváří uzavřenou společnost a její příslušníci nerespektují německé zákony.
Schäuble také vyjádřil pochopení pro severoafrické země, které nechtějí přijímat neúspěšné žadatele o azyl v evropských zemích, a odmítl, že by se evropské státy měly před uprchlíky uzavírat do sebe. Ať z hlediska pracovního trhu, či samotné společnosti. Mimo jiné také vyzval západní svět, aby více pomáhal Africe. „Ať chceme, nebo ne, problémy afrického kontinentu jsou i naše problémy a my při jejich řešení musíme přijmout zodpovědnost. Bohaté země by se obecně měly více angažovat při rozvoji v méně stabilizovaných regionech.“
Podle Schäubleho je úkolem nejbohatších zemí přispět v dnešním globalizovaném světě k postupné revoluci, která by ovšem přispěla k zásadní změně. „Evropa musí začít více investovat v Iráku, Sýrii, Libyi a také subsaharské Africe,“ řekl ministr financí, který v závěru rozhovoru ještě zmínil, že migrace je nutná, protože jinak „Evropa zdegeneruje kvůli příbuzenským sňatkům“. Dalo se očekávat, že Schäubleho překvapivá slova se stanou terčem kritiky. Jako první se ozvala německá euroskeptická a protiuprchlická strana Alternative für Deutschland, ale i mnozí další.
Slova německého ministra financí jsou skutečně překvapivá. A to i vzhledem ke včera zveřejněným údajům statistického úřadu Evropské unie Eurostat, které se vztahují k míře pracovní aktivity migrantů s neevropskými kořeny. Zpráva zahrnuje konkrétní čísla prakticky u všech členských států EU a konkrétně Německo z tohoto porovnání nevychází vůbec dobře. Zatímco u rodilých Němců má zaměstnání či práci hledá 83 %, mezi migranty s neevropskými kořeny je na pracovním trhu aktivních ani ne 65 %.
Německá vláda nedávno schválila přísnější integrační zákony, které mimo jiné vyžadují od migrantů větší snahu o osvojení si německého jazyka, a účast v integračních či jazykových kurzech je přímo svázaná s výší sociálních dávek. Na druhou stranu se vláda nezdráhá z peněz daňových poplatníků vynakládat na uprchlickou krizi obrovské finanční sumy, které rozhodně nejsou zárukou jisté návratnosti. Do roku 2020 vláda takto hodlá konkrétně investovat téměř sto miliard eur.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
