Nová francouzská utopie

Nadšení, potlesk, slzy v očích. Jejich manifestace jdou ale mnohem dál, než v odmítání reformy nového zákoníku práce, jak tomu bylo v polovině března; místy to dokonce vypadá, jako kdyby se ve Francii od konce března probouzela nová občanská společnost. Nevypadá to ale místy rozhodně na žádný „nový samet“. V sobotu 9. dubna se asi tři stovky manifestantů odhodlaly dojít si pro premiéra Manuela Vallse k němu domů („na aperitiv u Vallse“,VIDEO, FOTKY). Zastavila je až policie, která proti nim použila slzný plyn, jak informovala agentura AFP.

Může toto hnutí vyústit v novou francouzskou revoluci? Hnutí provází silné odhodlání, ale i násilnosti, především ale nekončící noční diskuse. Tvrdí, že nemají vůdce, tvoří je převážně „levice levice“, jež svými slogany připomíná dřevní doby „anarcho-komunismu“. Odmítají socialistickou vládu, ale i vůdce všech stran na pravici, ale i na levici – včetně té krajní. Touží po „nové utopii“ a chtějí „novou společnost“. Na jejich mítinky se „chodí učit“, jak přiznali, samotní vůdci z politických stran (převážně levice): ať už vůdce Levicové strany (PG) Jean-Luc Mélenchon nebo předseda Nové antikapitalistické strany (NPA) Olivier Besancenot.