Kauza mladíka s dredy svého času rozvířila veřejnou diskusi. Mnozí se mladého muže zastávali a poukazovali na nepřijatelný postup policie, jiní zase argumentovali, že mladík měl na vyzvání předložit občanský průkaz. Do sporu se vložila i ombudsmanka Anna Šabatová, která se nakonec postavila na stranu zatčeného, když konstatovala, že se o něj policisté neměli vůbec zajímat. Podle veřejné ochránkyně práv šlo totiž o zásah smíšené hlídky policie a vojáků, která v ulicích hlídkovala po teroristických útocích v Evropě, nikoli kvůli běžné policejní práci.
O tom, že spící lidé to nemají na českých nádražích lehké, svědčí i zážitek režiséra Břetislava Rychlíka z pražského Hlavního nádraží. Rychlík na svém facebookovém profilu popsal, že při čekání na vlak do Brna, který mu jel v brzkých ranních hodinách, usnul u stolečku v otevírané kavárně. Obsluha mu začala vulgárně nadávat a zavolala na něho ochranku. „Přiskočili, začali řvát, zkroutili mi ruce, brutálně jako zločince mnou smýkali, vytáhli ven na nádraží, celou cestu mi nadávali do hajzlů, zmrdů a feťáků,“ popsal Rychlík. Nakonec ho pustili, ale neopomněli zdůraznit, že jestli se vrátí, „rozbijí mu hubu“.
Režisér zdůraznil, že byl slušně oblečený a měl u sebe platný lístek na vlak, takže nějakého bezdomovce prý nemohl připomínat ani vzdáleně. Jednání ochranky ho vytočilo do běla a tak se vrátil do nádražní haly, aby incident nahlásil policejní hlídce. Když to uviděla ochranka, znovu mu začali sprostě nadávat a vyhrožovat – to vše za přihlížení policistů, kteří proti tomu nic nepodnikli. „Odvedli mě stranou a řekli mi, ať neprovokuju a jdu do čekárny,“ zavzpomínal režisér.
„Myslím na to, jak se agresivní a zakomplexovaní borci z ochranky chovají k bezmocnějším lidem. Jak si agaresivitu a mindráky vybíjejí na bezdomovci, který se jde na chvilku ohřát nebo schovat před deštěm. Humus, fakt humus, včetně té pinklovské osádky…“ zakončil Rychlík, který později komentář ze svého facebookového účtu smazal.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: luš
