Hejtman Bubeníček: Volební právo cizinců integraci nepomůže

Ministr pro lidská práva a senátor ČSSD Jiří Dienstbier předkládá do vlády strategii romské integrace do roku 2020, v rámci níž například prosazuje, aby Romové byli v rámci politiky zaměstnanosti podporování oproti zbytku populace, zvýšení počtu Romů v politice či státní správě nebo dotace pro vysokoškoláky ve výši 60 tisíc korun ročně. Co si o tom myslíte?

Vládní strategie romské integrace do roku 2020 je jistě užitečným dokumentem. Měl by však obsahovat zcela konkrétní záležitosti a opatření, které budou mít novou přidanou hodnotu, protože podobných koncepčních dokumentů bylo v minulosti přijato již několik, ale bez praktického výsledku. Myšlenka „pozitivní diskriminace“ není nová. Elementární by se měla stát snaha o vzdělávání romské komunity, tam je třeba začít. Mrzí mě, že řada romských dětí nezažila, že by jejich rodiče denně ráno vstávali do práce, není to jejich vina, ale měli bychom to změnit.

Současně Jiří Dienstbier navrhuje, aby zde měli cizinci volební právo. Nejprve by mohli hlasovat na lokální úrovni, později možná i při volbách do Poslanecké sněmovny. Pomohlo by to podle vás integraci cizinců do společnosti?

V Ústeckém kraji se intenzivně věnujeme práci s národnostními menšinami. Výbor Zastupitelstva Ústeckého kraje dokonce nedávno vydal magazín věnující se problematice práce v této oblasti v rámci kraje. V krajském městě pracuje centrum pro pomoc v začleňování národnostních menšin do většinové komunity. Otázka volebního práva cizinců je podle mého názoru spíše politickou otázkou a nedomnívám se, že na krajské úrovni by realizace této myšlenky přinesla výrazný přínos pro integraci cizinců.

Ministryně práce se také na jaře rozhodla neposlat do sněmovny novelu zákona o hmotné nouzi s tím, že by chtěla předložit vlastní řešení. Jaké opatření byste uvítal vy osobně?

V současnosti se problematice zákona o hmotné nouzi věnují všechny kraje. Já osobně, jako předseda sociální komise Rady Asociace krajů ČR, jsem o této problematice s paní ministryní měl možnost jednat a domnívám se, že v tuto chvíli by měly kraje ponechat iniciativu novely zákona na vládě.

I Ústecký kraj se rozhodl přijmout koncem minulého roku Pakt zaměstnanosti. Přinesl již nějaké pozitivní změny? Jaká je zde aktuální míra nezaměstnanosti?

Podle statistiky je v pololetí míra nezaměstnanosti v našem kraji 10,8 %, zatímco republikový průměr byl 7,4 procenta. Cílem Paktu zaměstnanosti Ústeckého kraje je dosáhnout do roku 2020 republikového průměru. Náš pakt na základě vzájemných dohod zavazuje partnery, kterými jsou Ústecký kraj, Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje, Krajská hospodářská komora ÚK, Univerzita J. E. Purkyně a Regionální rada odborových svazů ČMKOS, k součinnosti a spolupráci k naplnění uvedeného cíle. Partneři paktu se ucházejí o získání dotací na podporu zaměstnanosti, daří se spolupráce s příslušnými ministerstvy. Jsem optimista a věřím, že náš model Paktu zaměstnanosti přinese výsledky.

Chudoba a sociální vyloučení hrozí téměř 1,51 milionu obyvatel Česka. Z nich 140 200 nemá na dostatečné úrovni ani jednu ze tří složek definujících špatné životní podmínky. Vyplývá to z šetření Českého statistického úřadu. Vláda tak chystá také změny v oblasti sociální politiky státu. Jsou podle vás navrhovaná opatření dostatečná k tomu, aby zvýšila životní úroveň lidí, kteří jsou na hranici chudoby?

Správně uvádíte, že vláda chystá změny v oblasti sociální politiky státu. Rád se s konkrétními vládními návrhy seznámím. Jako předseda komise Rady Asociace krajů ČR pro sociální oblast mám podrobnější informace například o přenesení financování sociálních služeb ze strany státu na kraje. Domnívám se, že v této oblasti došlo k dobrému posunu a od příštího roku by se tak krajské financování sociálních služeb mohlo zlepšit a být více racionálním. To je však jen jeden pohled na sociální politiku. Stát by měl dlouhodobě svojí politikou garantovat určité standardy životní úrovně, penzijního a zdravotního zabezpečení, a to v odpovídající úrovni, jaká je v členských státech EU. Stačí si jen připomenout například hladinu minimální mzdy v EU.

O prolomení limitů těžby z roku 1991 jsme spolu již hovořili, a vy osobně jste pro. Nesouhlasíte ale s myšlenkou ministra Mládka, který by chtěl nechat rozhodnout občany v krajském referendum. ,,Referendum je sice hezká věc, ale nevidím příliš velký smysl v tom, aby lidé třeba na Žatecku rozhodovali o životě lidí z Horního Jiřetína nebo těch tisíců lidí, kteří jsou na těžbě životně závislí.“ Jak se ale stavíte k myšlence na zavedení celostátního referenda? Návrh změny ústavního zákona aktuálně připravuje již zmíněný Jiří Dienstbier.

Otázka takzvaného prolomení limitů těžby nepřísluší k rozhodování na úrovni kraje. To je zcela zřejmé z podstaty zákona. Pokud se při svém rozhodování bude vláda chtít opřít o lidové hlasování, měla by respektovat regionální a lokální pohledy na tuto problematiku. Domnívám se, že regulérním postupem v otázce pokračování těžby uhlí v Ústeckém kraji by měla být generální dohoda mezi těžařskými společnostmi a dotčenými subjekty a občany o vzájemném vypořádání. Bez takové dohody je pokračování těžby nemožné. Samozřejmě vnímám i skutečnost, že při současné rekordní míře nezaměstnanosti v kraji by omezení těžby uhlí přineslo jen prohloubení této neutěšené situace.

Jak se aktuálně vyvíjí váš záměr na zřízení záchytky v kraji? Projekt první záchytky v Mostě, kam krajští radní chtěli umístit první ze dvou plánovaných zařízení, museli kvůli vysokým nákladům odpískat. Kdy by se k němu zastupitelstvo mělo vrátit a kde se budete snažit sehnat finance?

Projekt protialkoholních záchytných stanic si vzalo za své nové krajské zastupitelstvo. Potvrzuji, že některé návrhy nebyly ekonomicky schůdné, jednání dále probíhají a ekonomické propočty nejsou ukončeny. Jakmile bude k dispozici reálná studie proveditelnosti projektu, bude předložena krajskému zastupitelstvu.

Oldřich Bubeníček

KSČM

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

V jaké finanční kondici je kraj? Jaká je v této chvíli jeho zadluženost?

Ekonomický rating, který letos kraji udělila renomovaná nadnárodní společnost, je Aa1.cz, což je špičkové ohodnocení. Současný „dluh“ kraje činí 2,1 miliardy korun a není v poměření s ostatními kraji nijak výjimečný. Národní rating odráží stabilizaci provozního přebytku a salda rozpočtu v roce 2013 a dostatečné hotovostní rezervy. I když bude zadluženost kraje v roce 2014 a dalších pravděpodobně růst, ve střednědobém horizontu se očekává stabilizace. Zadluženost kraje ovlivňuje předfinancování evropských projektů a splácení návratné finanční výpomoci státu, kterou kraj poskytl loni ROP Severozápad pro uhrazení tzv. korekce stanovené Evropskou komisí. Tuto posledně zmiňovanou operaci považuji za vynucenou, která hospodaření kraje nezaviněně poškodila.

Blíží se komunální a senátní volby. Závěrem se tak zeptám na váš tip na výsledek. Jak hodnotíte současné pozice KSČM?

Současné volební pozice KSČM lze odvozovat z průzkumů volebních preferencí, zde má KSČM stabilní postavení. V senátních volbách by někteří kandidáti mohli uspět. Komunální volby nebývají primárně volbou stran a hnutí, ale volbou osobností. V rámci Ústeckého kraje spatřuji reálný potenciál, že v orgánech místních samospráv by mohl vliv KSČM zaznamenat nárůst.