Letošní léto označují meteorologové za nejteplejší a nejsušší v historii měření. Jaké škody způsobily sucha v kraji?
Letošní léto patří mezi suchá a určitě zemědělcům dělá vrásky na čele, avšak pamětníci vzpomínají na léto roku 1947, kdy dokonce uschla pšenice. Myslím si, že se budeme muset s těmito výkyvy teplot smířit. Celou dobu jsem monitoroval průtoky v povodí Labe a Moravy a sledoval jsem také stav spodních vod. Až na výjimky byly v našem kraji dodávky vody zajištěny v plném rozsahu, což je pro mne podstatné. Léto přineslo také extrémní bouřky v oblasti Králicka a Žamberecka, které způsobily mnohamilionové škody.
Kromě sucha plní přední stránky novin i řešení uprchlické krize. Ačkoliv pro uprchlíky není Česko cílovou zemí, v posledních týdnech počet uprchlíků narůstá a v uprchlickém táboře v Bělé pod Bezdězem došlo dokonce před nedávnem i k první vážnější vzpouře uprchlíků u nás. Plánujete v souvislosti s imigrační vlnou posílení některých bezpečnostních opatření v kraji? Je to potřeba? Zasahuje nějak negativně uprchlická vlna do života občanů v kraji?
Uprchlíci přejíždějící z Moravy směrem na Prahu a Německo se v našem kraji nezastavují. Setkáváme se však s tím, že jednotlivé policejní hlídky po ověření totožnosti vykládají uprchlíky v nejbližší železniční stanici, kterou jsou často Pardubice. Zatím však nepociťuji žádnou krizi, jelikož nejsme cílovou destinací, a díky tomu u nás nejsou žádné zásadní problémy, jako je tomu v tranzitních zemích, kde se projevuje velký nárůst odporu obyvatelstva proti uprchlíkům. Pravidelně jsem v kontaktu s krajským ředitelem policie a situaci vyhodnocujeme.
Psali jsme:
Volební lídry bude v ČSSD dál vybírat grémium společně s krajskými špičkami, ačkoli členové ČSSD v referendu schválili, že chtějí rozhodovat o podobě kandidátek. V primárkách ale členové budou moci měnit pouze pořadí od druhého místa, lídry budou moci jen potvrdit. Vyplývá to z návrhu volebního řádu, o němž má vedení ČSSD hlasovat v září. Co vy na to?
Podle posledních zpráv, které mám, bude návrhy podávat krajský výkonný výbor s tím, že členská základna se vyjádří i k lídrovi. Každopádně považuji tento systém za objektivnější, jelikož si nyní žádný člen nemůže stěžovat, že byl upozaděn a nemohl se vyjádřit ke složení listiny. Tento systém je výrazně kvalitnější, spravedlivější, než tomu bylo v minulosti. Líbí se mi, že hlasování může být uskutečněné konferencí za účasti všech členů kraje. Existuje však i možnost korespondenčního hlasování nebo hlasování ve volebních místnostech na sekretariátech strany. Systém je plně demokratický a respektuje demokratičnost strany. Je to rozdíl oproti politicko-podnikatelským uskupením, kde výběr kandidátů bude zcela jistě fungovat jiným způsobem. ČSSD má členy, nikoliv majitele, a v tom je ten zásadní rozdíl.
Ptala jsem se zejména s ohledem na vaše působení v čele kraje. Prozradíte nám, zda budete chtít příští rok obhajovat svůj mandát? Jaké máte priority?
Na programu ČSSD se bude pracovat. Mám v hlavě i základní strukturu volební kampaně a programové teze rozvoje jednotlivých oblastí. Nebudu s nimi však vycházet nyní, jelikož bych připravil konkurenci na střet v programových bodech, a to příliš brzy. Více než rok před volbami se soustředím na sklízení plodů, které jsme v minulosti zaseli. Pardubický kraj se například stal regionem budoucnosti, což ocenil odborný časopis fDi Magazine z mediální skupiny Financial Times. Pozitivních věcí je však celá řada. Za poslední dva roky jsme investovali přes čtyři miliardy korun, stabilizovali jsme zdravotnictví, provedli jsme fúzi pěti nemocnic do jedné akciové společnosti, kde se konečně chováme jako řádný hospodář. Není však možné ustrnout. Máme před sebou celou řadu výzev, ale konkrétním programem se budeme zabývat až v momentě, kdy bude aktuální seznámit s ním veřejnost.
JUDr. Martin Netolický, Ph.D.
Z důvodu údajné nečinnosti a chybných rozhodnutí jste v polovině srpna předali kauzu nelegálního muničního skladu ve Slatině sousednímu Městskému úřadu v Holicích. Jaký tak nyní očekáváte vývoj? Troufnete si odhadnout, kdy by mohl být veškerý materiál odvezen?
Domnívám se, že případ Slatina ukazuje slabiny spojeného modelu veřejné správy a slabiny profesní, které se objevily v průběhu této kauzy, která nás trápí více než půl roku. Upozorňovali jsme na zdlouhavý průběh řízení a sám za sebe říkám, že pomyslný pohárek přetekl. Proto se krajský stavební úřad rozhodl požádat sousední stavební úřad v Holicích, aby převzal celou kauzu. Měli bychom si uvědomit, že veřejná správa musí postupovat podle zásad vycházejících ze správního řádu. Jde o zásady dobré správy nebo také právní jistoty. Tyto zásady mají být respektovány při jakémkoliv rozhodování. Veřejná správa má konat vždy bezodkladně, což znamená nevyužívat lhůty do posledního dne nebo je dokonce dále prodlužovat. Věci mají být řešeny ihned. I jako právník se domnívám, že tyto zásady nebyly v případě Slatiny dodržovány. Krajský úřad, který provádí dohled nad výkonem přenesené působnosti a je také druhostupňovou instancí, musí v případě nečinnosti konat sám, a tak se také stalo.
Věříte, že se vám podaří dojednat s ministrem dopravy kompromis v souvislosti s memorandem z roku 2006 ohledně výstavby rychlostní silnice R35 a s tím spojeného závazku státu, ale také objednávka železniční dopravy pro následující rok, která předpokládá zrušení důležitého ranního spoje z Králicka, či omezení zastavování vlaků v České Třebové? A máte v případě negativního stanoviska ministra i nějaký ,,plán B“?
Jednání s panem ministrem Ťokem bylo věcné a příjemné, jelikož má pochopení pro situaci Pardubického kraje a uvědomuje si, že chybí druhá páteřní komunikace R35 a že situace je mimořádně komplikovaná díky zátěži ve vztahu k rekonstrukci D1 a přesahuje možnosti silnice I/35. Memorandum podepsané za ministra dopravy Šimonovského ukončilo spory mezi severní a jižní variantou R35. Oblasti severní části v okrese Ústí nad Orlicí byly ubezpečeny, že bude vystavěn přivaděč, který bude zároveň obchvatem měst Česká Třebová, Ústí nad Orlicí a bude přeložkou současné silnice I/14. Zároveň bylo slíbeno zkapacitnění silnice druhé třídy ze Zámrsku na Choceň a Žamberk jakožto druhý přivaděč do severní oblasti. Shodli jsme se, že tyto věci jsou v plánu a počítá se s nimi. Zastavování vlaků v České Třebové je nekonečný příběh vlekoucí se přes deset let. Na žádost vybraných úřadníků, kteří se domnívají, že k této problematice přistupují systémově, byl předložen návrh na střídavé zastavování vlaků v Kolíně a České Třebové. Dostupnost Vídně z České Třebové by tak byla ideální, ale do Budapešti nikoliv, jelikož všechny vlaky tímto směrem by Českou Třebovou pouze projížděly. Opačně pak v případě Kolína. Pro zastavování v České Třebové máme velmi silné argumenty, mezi které patří především investice v hodnotě 330 milionů korun do dopravního terminálu s kapacitou přes 250 parkovacích míst. Druhý argument spočívá v tom, že průjezdy neznamenají zkrácení cestovní doby. Bohužel mám pocit, že si z nás někteří úředníci dělají legraci a že dochází i ke schválnostem. S panem ministrem jsme se dohodli na zpracování studie nezávislou autoritou, která by měla potvrdit nebo vyvrátit významnost České Třebové jako dopravního uzlu.
Výstavba nového terminálu pardubického letiště patří mezi témata několika posledních let. Před nedávnem jste se však s primátorem Pardubic Martinem Charvátem shodl na zastropení projektu na 250 milionů. Můžete zaručit, že jde skutečně o finální částku? Nemůže dojít k něčemu podobnému, čemu jsme byli svědky v případě stavby tunelu Blanka?
V Pardubicích chceme vybudovat malé moderní regionální letiště s kapacitou 500–600 cestujících za hodinu, které bude schopné odbavit až čtyři letadla najednou. Podle mého názoru je toto zadání srovnatelné s letištěm v Karlových Varech, jež vyšlo na 150 milionů korun včetně DPH. V Pardubicích existoval projekt za 500 milionů korun, který byl podle mého názoru předimenzovaný zejména ve využitých technologiích a použitém materiálu. Každý si řekne, že pro kraj a město není problém tyto peníze sehnat. Osobně o terminálu přemýšlím jako investor a zajímá mě návratnost investice, její dopad na letištní poplatky, ekonomiku či nastavení nájmů, což není jednoduché vyčíslit. Předcházející vedení společnosti EBA nám tyto odpovědi nedalo, a proto jsme podpořili návrh města Pardubice jako většinového vlastníka společnosti v odvolání Michala Červinky z funkce ředitele a jmenování Hany Šmejkalové do této funkce. Jedním z jejích úkolů bude prověření projektu, který byl přehodnocován a upravován. I tak je podle mého názoru drahý, jelikož dosahuje částky 280 milionů korun bez DPH. Jak jsme viděli v Karlových Varech, je možné hledat cestu. V součtu máme k dispozici 250 milionů–300 milionů korun s tím, že kraj by poskytl alikvotně 33 % z této částky. Jde o prostředky, které jsme schopni ve dvou letech zafinancovat přímo z vlastního rozpočtu. V případě, že tuto částku přesáhneme, budeme si muset vzít úvěr, a zvýšit tak zadluženost, jejímž zastáncem rozhodně nejsem. Výstavba terminálu za tyto peníze rozhodně neznamená, že by letiště bylo méně hodnotné.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková
