O Pavlu Hasenkopfovi je v současnosti nejvíce slyšet ve spojení s kauzou rodiny Michalákových, kterým norský úřad Barnevernet odebral jejich dva syny. A právě proti úřadu Hasenkopf neúnavně bojuje.
Na svém profilu na Facebooku se právník rozhodl vysvětlit, proč Barnevernet jedná tak, jak jedná, a odhalil, že za tím stojí hlavně vnitropolitická situace v Norsku.
V Norsku totiž mají „patent na vládu labouristi“, kteří svým smýšlením odpovídají sociálním demokratům. „Jen na krátko se několikrát střídali s konzervativci či křesťany“, píše Hasenkopf.
Od roku 1997 se však labouristi u vlády pravidelně střídají s Křesťanskými demokraty Kjella Mangeho Bondevika a výsledkem těchto výměn bylo spojení labouristů se Socialistickou levicí. „To je taková parta sociálních inženýrů, ve které by v ČR adekvátně byli lidé jako Jiří Dienstbier, Michaela Marksová, Petr Uhl, Jaromír Štětina (jen by musel z repertoáru vypustit antikomunistické mantry) či Jakub Patočka. Taková ta extrémně levicová parta, pro kterou je i Sobotka málo levicový, tzv. noví či kulturní marxisté,“ píše Hasenkopf.
A byla to právě Socialistická levice, které v době, kdy byl premiérem Jens Stoltenberg, získala „na hraní právě ministerstvo pro děti a sociální začleňování“. Výsledkem je, že z původního celkem vyrovnaného a názorově pestrého osazenstva jej ovládli čtyři členové Socialistické levice.
Pak proběhly volby v roce 2013, kdy opět vyhráli labouristé. Poté se však dohodly druhá a třetí strana v pořadí na koalici a sestavily vládu. „Výsledkem je dnešní kabinet Erny Solbergové, koalice Konzervativní strany (Hoyre) a Progresivní strany proti labouristům. Progresivisté dostali finance, energetiku, ropu, zemědělství, ryby, spravedlnost a děti, Hoyre vše ostatní,“ píše Hasenkopf.
A nyní zasedá na ministerstvu pro děti a sociální začleňování ministryně za Progresivní stranu Solveig Horneová. Její poradci a tajemníci jsou však všichni ze Socialistické levice. „Být tou ministryní asi bych se na tom ministerstvu docela bál. V každém případě bych měl totálně svázané ruce. Vyměnit ty lidi nemůže, dokud neodejdou do penze, protože státní služba.“
Celý Hasenkopfův příspěvek:
Napíši sem postupně několik poznámek, které pomohou pochopit, proč se Barnevern chová tak, jak se chová.
1) Jak známo, od konce 2WW mají v Norsku patent na vládu labouristi ( = něco jako standardní sociální demokracie). Jen na krátko se několikrát střídali s konzervativci či křesťany, největší exces bylo období 1965 - 1971, kdy vládla jakási koalice skoro všech proti labouristům.
2) Jedním z excesů byla Bondevikova pravicová vláda (křesťani, centristi, liberálové), která držela levici od moci celé dlouhé tři roky (1997 - 2000). Ta padla a až do voleb 2001 vedla zemi labouristická vláda Jense Stoltenberga. Byla to základní strategická chyba, protože volby, které by labouristi z opozice spolehlivě vyhráli, jako jediná vládní strana spolehlivě prohráli.
3) Následovala druhá Bondevikova vláda, která levici držela dál od koryt celé 4 roky (2001 - 2005).
4) V roce 2005 sice labouristi ve volbách uspěli, ale málo (Bohuslav Sobotka ví, jak nepříjemné to je.)
5) Cenou za návrat labouristů k moci v roce 2005 byla koalice se stranou Socialistická levice. To je taková parta sociálních inženýrů, ve které by v ČR adekvátně byli lidé jako Jiří Dienstbier, Michaela Marksová, Petr Uhl, Jaromír Štětina (jen by musel z repertoáru vypustit antikomunistické mantry) či Jakub Patočka. Taková ta extrémně levicová parta, pro kterou je i Sobotka málo levicový, tzv. noví či kulturní marxisté.
6) Jak už tušíte, tahle parta dostala v druhé Stolterbergově vládě na hraní právě ministerstvo pro děti a sociální začleňování. Původně tam byli tři státní tajemníci za labouristy a dva za socialistickou levici (státní tajemník, viz heslo "Sir Humphrey" - ten, kdo to ministerstvo skutečně řídí). Postupně se poměr obrátil, nezůstal ani jeden labourista, jen 4 členové Socialistické levice.
7) Druhý Stoltenbergův kabinet se udržel u moci dlouhých 8 let (2005 - 2013). Dlouhá doba na hrají a sociální inženýring ...
8) V roce 2013 labouristé opět vyhráli volby, byli první na pásce.
9) Protože socialistů už i v Norsku mají ostatní plné zuby, dohodli se druhý a třetí na pásce - výsledkem je dnešní kabinet Erny Solbergové, koalice Konzervativní strany (Hoyre) a Progresivní strany proti labouristům. Progresivisté dostali finance, energetiku, ropu, zemědělství, ryby, spravedlnost a děti, Hoyre vše ostatní.
10) Ve výsledku dnes vedou ministerstvo pro děti tito lidé:
- ministryně Solveig Horne, Progress Party (politická funkce)
- státní ministryně Inga Marte Thorkildsen, Socialistická levice (polopolitická funkce)
- státní tajemník Ahmad Ghazinadeh, Socialistická levice (státní správa),
- státní tajemník Kjetil Ostling, Socialistická levice (státní správa), a
- politický poradce Kine Sperre Horsbol (taky Socialistická levice).
Být tou ministryní, asi bych se na tom ministerstvu docela bál. V každém případě bych měl totálně svázané ruce. Vyměnit ty lidi nemůže, dokud neodejdou do penze, protože státní služba.
(pokračování příště)
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: spa
