Hračka norských Dienstbierů a Šabatových. Právník Hasenkopf vysvětluje, jak se stalo z Barnevernetu nelidské monstrum

14. 1. 2016 16:50

Právník rodiny Michalákových, který bojuje proti norskému úřadu Barnevernet se po dalším nedávném případu, kdy úřad odebral české matce dítě, vyjádřil na svém profilu na Facebooku k tomu, proč vlastně Barnevernet funguje tak, jak funguje. A za vším je politika.

Hračka norských Dienstbierů a Šabatových. Právník Hasenkopf vysvětluje, jak se stalo z Barnevernetu nelidské monstrum
Foto: Petr Kupka
Popisek: Pavel Hasenkopf

O Pavlu Hasenkopfovi je v současnosti nejvíce slyšet ve spojení s kauzou rodiny Michalákových, kterým norský úřad Barnevernet odebral jejich dva syny. A právě proti úřadu Hasenkopf neúnavně bojuje.

Na svém profilu na Facebooku se právník rozhodl vysvětlit, proč Barnevernet jedná tak, jak jedná, a odhalil, že za tím stojí hlavně vnitropolitická situace v Norsku.

V Norsku totiž mají „patent na vládu labouristi“, kteří svým smýšlením odpovídají sociálním demokratům. „Jen na krátko se několikrát střídali s konzervativci či křesťany“, píše Hasenkopf.

Od roku 1997 se však labouristi u vlády pravidelně střídají s Křesťanskými demokraty Kjella Mangeho Bondevika a výsledkem těchto výměn bylo spojení labouristů se Socialistickou levicí. „To je taková parta sociálních inženýrů, ve které by v ČR adekvátně byli lidé jako Jiří Dienstbier, Michaela Marksová, Petr Uhl, Jaromír Štětina (jen by musel z repertoáru vypustit antikomunistické mantry) či Jakub Patočka. Taková ta extrémně levicová parta, pro kterou je i Sobotka málo levicový, tzv. noví či kulturní marxisté,“ píše Hasenkopf.

A byla to právě Socialistická levice, které v době, kdy byl premiérem Jens Stoltenberg, získala „na hraní právě ministerstvo pro děti a sociální začleňování“. Výsledkem je, že z původního celkem vyrovnaného a názorově pestrého osazenstva jej ovládli čtyři členové Socialistické levice.

Pak proběhly volby v roce 2013, kdy opět vyhráli labouristé. Poté se však dohodly druhá a třetí strana v pořadí na koalici a sestavily vládu. „Výsledkem je dnešní kabinet Erny Solbergové, koalice Konzervativní strany (Hoyre) a Progresivní strany proti labouristům. Progresivisté dostali finance, energetiku, ropu, zemědělství, ryby, spravedlnost a děti, Hoyre vše ostatní,“ píše Hasenkopf.

A nyní zasedá na ministerstvu pro děti a sociální začleňování ministryně za Progresivní stranu Solveig Horneová. Její poradci a tajemníci jsou však všichni ze Socialistické levice. „Být tou ministryní asi bych se na tom ministerstvu docela bál. V každém případě bych měl totálně svázané ruce. Vyměnit ty lidi nemůže, dokud neodejdou do penze, protože státní služba.“

Celý Hasenkopfův příspěvek:

Napíši sem postupně několik poznámek, které pomohou pochopit, proč se Barnevern chová tak, jak se chová.

1) Jak známo, od konce 2WW mají v Norsku patent na vládu labouristi ( = něco jako standardní sociální demokracie). Jen na krátko se několikrát střídali s konzervativci či křesťany, největší exces bylo období 1965 - 1971, kdy vládla jakási koalice skoro všech proti labouristům.

2) Jedním z excesů byla Bondevikova pravicová vláda (křesťani, centristi, liberálové), která držela levici od moci celé dlouhé tři roky (1997 - 2000). Ta padla a až do voleb 2001 vedla zemi labouristická vláda Jense Stoltenberga. Byla to základní strategická chyba, protože volby, které by labouristi z opozice spolehlivě vyhráli, jako jediná vládní strana spolehlivě prohráli.

3) Následovala druhá Bondevikova vláda, která levici držela dál od koryt celé 4 roky (2001 - 2005).

4) V roce 2005 sice labouristi ve volbách uspěli, ale málo (Bohuslav Sobotka ví, jak nepříjemné to je.)

5) Cenou za návrat labouristů k moci v roce 2005 byla koalice se stranou Socialistická levice. To je taková parta sociálních inženýrů, ve které by v ČR adekvátně byli lidé jako Jiří Dienstbier, Michaela Marksová, Petr Uhl, Jaromír Štětina (jen by musel z repertoáru vypustit antikomunistické mantry) či Jakub Patočka. Taková ta extrémně levicová parta, pro kterou je i Sobotka málo levicový, tzv. noví či kulturní marxisté.

6) Jak už tušíte, tahle parta dostala v druhé Stolterbergově vládě na hraní právě ministerstvo pro děti a sociální začleňování. Původně tam byli tři státní tajemníci za labouristy a dva za socialistickou levici (státní tajemník, viz heslo "Sir Humphrey" - ten, kdo to ministerstvo skutečně řídí). Postupně se poměr obrátil, nezůstal ani jeden labourista, jen 4 členové Socialistické levice.

7) Druhý Stoltenbergův kabinet se udržel u moci dlouhých 8 let (2005 - 2013). Dlouhá doba na hrají a sociální inženýring ...

8) V roce 2013 labouristé opět vyhráli volby, byli první na pásce.

9) Protože socialistů už i v Norsku mají ostatní plné zuby, dohodli se druhý a třetí na pásce - výsledkem je dnešní kabinet Erny Solbergové, koalice Konzervativní strany (Hoyre) a Progresivní strany proti labouristům. Progresivisté dostali finance, energetiku, ropu, zemědělství, ryby, spravedlnost a děti, Hoyre vše ostatní.

10) Ve výsledku dnes vedou ministerstvo pro děti tito lidé:

- ministryně Solveig Horne, Progress Party (politická funkce)
- státní ministryně Inga Marte Thorkildsen, Socialistická levice (polopolitická funkce)
- státní tajemník Ahmad Ghazinadeh, Socialistická levice (státní správa),
- státní tajemník Kjetil Ostling, Socialistická levice (státní správa), a
- politický poradce Kine Sperre Horsbol (taky Socialistická levice).

Být tou ministryní, asi bych se na tom ministerstvu docela bál. V každém případě bych měl totálně svázané ruce. Vyměnit ty lidi nemůže, dokud neodejdou do penze, protože státní služba.

(pokračování příště)

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: spa

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Zeman v nejlepší formě spustil hodinovou kanonádu: Brexit, Čína, „škrtič“ Kalousek, snůška nesmyslů. A za těchto okolností se potkám s dalajlamou

14:26 Zeman v nejlepší formě spustil hodinovou kanonádu: Brexit, Čína, „škrtič“ Kalousek, snůška nesmyslů. A za těchto okolností se potkám s dalajlamou

Před letními prázdninami poskytl prezident Miloš Zeman obsáhlý rozhovor televizi Prima. Zastal se jí…