Svoboda, který spolupracoval při tvorbě filmu se spisovatelkou Evou Kantůrkovou, doufá, že podá nový pohled na Jana Husa. Svoboda podle svých slov sledoval, podobně jako právě Kantůrková, linii Husa coby vysokoškolského pedagoga artistické fakulty a později rektora a děkana Univerzity Karlovy. „Hus by nebyl husitou. Byl to kněz, kazatel, učitel... Chtěl reformaci. Chtěl, aby církev byla přesvědčivá,“ vidí myšlenku Husova učení režisér.
Podle něj totiž husitům nešlo primárně o Husovo učení, ale to bylo jen záminkou. Primární problém byl v neúrodě a moru. Bylo to takové velké sociální pnutí. „Ty bouře si vzaly z upálení mistra Jana pouze revoluci, která byla sociálního rázu. Hus ale spěl k revoluci církve,“ řekl.
Psali jsme:
Režisér doufá, že katolická církev, která se hlásí k odkazu učení Ježíše Krista, doufá, že bude katolická církev motivována uznat, že Jan Hus nebyl kacíř a že nebylo zapotřebí Husa mučit v Kostnici a nakonec ho upálit. Vždyť v Ježíšově učení nebylo běžné upalování,“ podotkl a zmínil, že byl spolu s paní Kantůrkovou navštívit kardinála Duku, se kterým ale film nikterak nekonzultoval.
Hádek prý dokázal postavu polidštit
Dostalo se i na představitele titulní role mistra Jana Husa, kterého ztvárnil herec Matěj Hádek. Ten podle Svobody dokáže postavu polidštit. „Hádek nerecituje. Ta přesvědčení z něj pocházejí,“ pochválil režisér Hádka a zmínil, že pro něj nebyly až tak důležité fyziologické předpoklady. Zároveň zmínil, že Hádek hraje například i ve scéně upálení. „Je vidět, jak se tam dusí, chtěl jsem, aby tam bylo vidět, že trpěl,“ prý na herce křičel: „Vydrž tam, dokud můžeš!“
Bývalý předseda KSČM se podle svých slov snažil ve filmu zachytit jak život Jana Husa, tak i společensko-historické pozadí. „Chtěli jsme například přiblížit i vztah Husa a královny Žofie, která při něm skutečně až do jeho smrti stála,“ řekl. Také zmínil, že se snažili zpodobnit s maximální věrností i jiné postavy, například Václava IV., kterého ve filmu hraje Vladimír Javorský.
Podle režiséra Zikmund Lucemburský vůbec neodpovídá české představě. „Zikmund trochu přecenil možnost Husova návratu,“ sdělil Svoboda v pořadu a zmínil i Zikmundovu intervenci, aby se podmínky k Husovi zlepšily.
Hus ateisaci Čechů nezpůsobil
Dotaz padl i na to, zdali měl Jan Hus vliv na ateisaci českého národa. „Myslím, že mnohem významnější postavou byl v tomto ohledu Martin Luther,“ sdělil svůj názor autor nového filmu a dodal, že na ateisaci měly vliv i bitva na Bílé hoře a následné zákazy určitých knih, což je dobře popsáno například v románu Aloise Jiráska F. L. Věk.
Režisér Svoboda také zmínil, že je jeho film už žádaný i v zahraničí, kde, jak doufá, uspěje a nezklame. Ačkoliv by ho prý lákalo pokračovat například s filmem o Jeronýmu Pražském, prý už dále točit podobný historický velkofilm nebude. „Každopádně až bude Česká televize trilogii vysílat, dejte mi vědět, jak to na vás zapůsobilo,“ vzkázal divákům.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jzd
