„I když jste malá země, můžete udělat hodně. I malé kroky mohou přinést velké změny,“ tvrdí čínský aktivista, který za účast na prodemokratických demonstracích v Pekingu před 25 lety strávil 18 měsíců ve vězení. Jako země, které se podařilo zbavit komunistického režimu, podle něj Česko musí pomáhat čínské občanské společnosti dostávat se k informacím a pochopit globální politiku a podpořit ji solidaritou s ní.
Podle Ťianga ale nelze otázku lidských práv a principů demokracie od ekonomiky oddělovat
„Pokud budete mluvit jenom o ekonomice, budete ignorovat právní standardy a principy demokracie, nezískáte v budoucnu nic,“ řekl Ťiang k nedávné cestě prezidenta Miloše Zemana do Číny. Prezident propagoval prohlubování obchodní spolupráce mezi oběma zeměmi, „poučovat“ Číňany o lidských právech ale odmítl.
Podle Ťianga ale nelze otázku lidských práv a principů demokracie od ekonomiky oddělovat. Čína podle něj přispěla ke globální ekonomické krizi produkcí velmi levného zboží, které zaplavuje zahraniční trhy. Zatímco bohatí Číňané spojení s vládním režimem tak skupovali nemovitosti po celém světě, mladí Číňané doma nemají na bydlení.
„Pokud se budete řídit jen ekonomickými zájmy, rozhodně nic nezískáte, ani nakonec ten svůj ekonomický zájem,“ varoval aktivista, kterému se po propuštění z čínského vězení podařilo v 90. letech vycestovat z Číny a dnes působí v Londýně, odkud komentuje dění ve své vlasti.
Stejně jako před 25 lety může podle něj čínská vláda násilně zasáhnout proti nynějším studentským demonstracím v Hongkongu
Právě požadavek základních svobod, demokracie a potírání korupce stál na počátku studentských protestů v Číně, které vyvrcholily na jaře 1989 masovými demonstracemi na náměstí Tchien-an-men v Pekingu a které čínská armáda krvavě potlačila. Podle různých údajů při masakru na počátku června zahynulo až 7 000 lidí. Mezi nimi byli kamarádi a spolužáci tehdejšího studenta matematiky na Pekingské univerzitě, který byl jedním z předáků studentských nepokojů.
„Jeden můj spolužák u hlavního vstupu na náměstí Tchien-an-men fotografoval tanky a vojáky, jak střílejí kulomety do lidí. Prostřelili mu pozadí. Byl poslán do vojenské nemocnice, ale tam mu řekli, že nemají místo. Šest hodin ležel na lavičce, až vykrvácel,“ popsal Ťiang, podle něhož je sametová revoluce v Československu dodnes velkou inspirací pro čínské disidenty a aktivisty.
Stejně jako před 25 lety může podle něj čínská vláda násilně zasáhnout proti nynějším studentským demonstracím v Hongkongu. „Vidí, že lidé v Hongkongu bojují za svobodné hlasovací právo, a má obavu, že by lidé po celé Číně mohli bojovat za stejnou věc,“ řekl. Zákrok ale podle něj musí čínský režim pečlivě zvážit, protože v Hongkongu hrozí, že pokud použije příliš velkou sílu na potlačení protestů, odejdou odtamtud obchodníci. „Lidé v Hongkongu potřebují solidaritu celého světa,“ vyzval.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk, mp
