Islámský stát je možné do pěti let zničit, domnívá se starosta Nového Jičína

V loňských komunálních volbách jste úspěšně obhájil mandát. Mezi vaše priority patří mimo jiné investice do bydlení. Je o nové bydlení ve městě zájem, nebo se chcete zaměřit spíše na opravy součsaných domů?

Investice do bydlení je opravdu naší prioritou. Primárně se zaměřujeme na opravy původních bytových domů. V posledních čtyřech letech investujeme do jejich oprav cca 15 milionů korun každý rok. Do roku 2018 bychom měli mít zrekonstruovány ty největší domy (a to i s pomocí dotací). Ve druhé fázi se chceme zaměřit na výstavbu nových bytů. Mohu prozradit, že už jsme jednali s několika investory ze soukromé sféry.

Již na začátku roku jste také vybrali ve městě budovy, které byste chtěli přestavět na bytové domy pro seniory. Jak to s vaším záměrem vypadá?

Jeden konkrétní a velký krok se již podařil. Od Moravskoslezského kraje jsme darem převzali bývalou ubytovnu novojičínské nemocnice, kterou z dotací zrekonstruujeme na další bytový dům pro seniory. To pokryje podle zpracované analýzy potřebu seniorských bytů na dalších cca 15 let.

Jaký je vlastně průměrný věk obyvatel v Novém Jičíně? Daří se vám zde udržet mladé lidi, případně zaznamenali jste v posledních letech z jejich strany zájem o bydlení v Novém Jičíně?

Nejpočetnější věkovou skupinou v Novém Jičíně jsou lidé mezi 34–38 lety.

Musím říci, že jako jednomu z mála měst v Moravskoslezském kraji se nám podařilo zastavit úbytek obyvatelstva. Souvisí to s naší prozaměstnaneckou politikou – budování již druhé průmyslové zóny, pravidelná jednání s největšími zaměstnavateli ve městě a vzájemná spolupráce s nimi. A i díky tomu máme v Novém Jičíně nejen výrobu, ale i vývojová centra, která se navíc stále rozšiřují. A tím se nabízejí nová pracovní místa například pro mladé inženýry. Mimochodem číslo nezaměstnanosti na Novojičínsku je skvělé –5,3 %. Řídím se vizí, že pokud mají lidé práci, neodcházejí za ní jinam.

Ano, v poslední době registrujeme zájem mladých o bydlení v Novém Jičíně.

Proč je podle vás dobré žít zrovna zde a čím si region získal vaše srdce?

Nový Jičín je jedním z nejkrásnějších měst na Moravě. Je to historicko-průmyslové město, kde na vás historie dýchá na každém kroku. V roce 2013 jsme slavili 700 let. Jsme již téměř 50 let městskou památkovou rezervací (jednou z nejstarších v ČR). Máme spoustu pamětihodností – krásné náměstí s historickými budovami, Žerotínský zámek, baštu městského opevnění aj. Máme krásná výletní odpočinková centra – Skalky, kopec Svinec aj. Navíc je z Nového Jičína blízko do dalších výletních center – Štramberku, Příboru, Kopřivnice, Starého Jičína, Hukvald a také do Beskyd.

Oproti jiným městům na severní Moravě je tu dostatek pracovních míst a čistý vzduch. Máme kvalitní a zrekonstruované všechny mateřské, základní i střední školy, velmi dobrou síť sociálních služeb, dostatek kulturního i sportovního vyžití. Daří se i podnikatelské sféře. A v neposlední řadě i stabilizovanou politickou situaci :).

Novou sociální službu, která ve městě funguje od srpna a má pomáhat lidem s duševním onemocněním, mentálním či kombinovaným postižením zařadit se do života město podpořilo více než sty tisíci korunami. Jak jste celkově spokojen s dostupností a kapacitami sociálních služeb ve městě?

V Novém Jičíně máme velmi kvalitní síť sociálních služeb. Pokrýváme potřeby všech skupin občanů. Máme ve městě dva domovy seniorů a tři bytové domy pro seniory s pečovatelskou službou (budujeme další), dvě velká rodinná centra pro maminky s dětmi, dva azylové domy s noclehárnou, denním centrem pro bezdomovce a sociálním šatníkem, ve městě působí několik organizací věnujících se handicapovaným spoluobčanům. Většina organizací sídlí v našich budovách, kde si hradí pouze energie. Máme zpracovaný již několikátý komunitní plán rozvoje sociálních služeb na léta 2016–2019. Do sociálních služeb dáváme každým rokem z rozpočtu cca osm milionů korun.

Město Nový Jičín vstoupilo v první polovině roku do organizace Národní síť zdravých měst České republiky, co si od toho slibujete?

Cílem projektu je nejen motivovat obyvatele města ke zdravějšímu způsobu života, ale také podporovat trvale udržitelné projekty a komunikaci mezi občany. Podstatnou součástí Zdravého města je i zapojení veřejnosti do rozhodování o budoucím směřování města. Již jsme uskutečnili několik takovýchto akcí – např. seminář k využití areálu letního kina aj.

Podařilo se vám nelézt již řešení, co bude s areálem bývalého letního kina?

K hledání řešení jsme přizvali veřejnost i studenty katedry architektury Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě. Po veřejné diskusi na městském úřadě připravilo město pro občany anketu. V ní se lidé mohou vyjádřit, k jakému účelu by plocha mohla sloužit. Po jejím vyhodnocení na konci listopadu tohoto roku se nakonec rozhodneme, k jaké variantě se nakonec přikloníme. V úvahu přichází například kulturně či sportovně multifunkční prostor s ponecháním menšího letního kina, zdravotně rehabilitační využití, polyfunkční dům, galerie umění nebo relaxační a školicí centrum. V roce 2016 necháme zpracovat projektovou dokumentaci a v dalších letech projekt zrealizujeme.

Aktuálním tématem je budoucnost městských autobusů. Ty současné jsou již zastaralé, a radnice tak zvažuje dvě varianty – buď se městu podaří získat novou dotaci, anebo bude hledat jiného provozovatele. Pokud se nepletu, o dotaci jste již požádali. Jak vidíte svoje šance na úspěch? A můžete vyloučit, že by nyní mohlo dojít k omezení provozu městské hromadné dopravy?

K omezení městské hromadné dopravy v žádném případě nedojde. V minulém dotačním období jsme bohužel dotaci na nákup nových autobusů nezískali (nesplňovali jsme např. kritérium stáří současných autobusů), a pokud nebudou podmínky v nové výzvě výrazně jiné, půjdeme jinou cestou. Předáme provozování městské hromadné dopravy kraji, který bude zanedlouho soutěžit nového dodavatele, nebo se přímo domluvíme s vítězným provozovatelem krajské dopravní obslužnosti.

Původním povoláním jste historik. V minulosti jsme zažili několik migračních vln. Co podle vás může způsobit ta poslední, s níž do Evropy přichází nejvíce uprchlíků od konce druhé světové války? A i z historického hlediska, domníváte se, že mohou být pro Evropu imigranti přínosem, nebo podle je podle vás evropská kultura v ohrožení a hrozí její zánik, obdobně jako v případě Říše římské?

Vezmu to od konce. Římská říše byla v posledních staletích své existence v obrovském úpadku, který nevyhnutelně směřoval k jejímu zániku. A toho využívaly kočující kmeny různých národů, zejména Germáni, kteří nejenže zabírali stále větší území říše, ale nakonec vojensky přispěli k jejímu zániku. Zánik Říma spustil první velké „stěhování národů“, kterých si zejména Evropa za poslední dva tisíce let prožila několik. Většinou sem přicházely kočovné bojovné kmeny a národy z Asie (Avaři, Arabové, Tataři, Turci) a většinou nepřinesly nic dobrého. Pokud nyní pominu velké stěhování Evropanů na přelomu 19. a 20. stol. do USA za prací, migrace postihuje opravdu většinou Evropu.

Mám jasný názor. Evropa a další vyspělé země musejí pomoci. To je solidarita. A to finančně i materiálně. Ale na území nepostižených arabských zemí. Nejprve společně vojensky zničit „Islámský stát“ a další islámské teroristické organizace, poté stabilizovat demokratické fungování dotčených států. A to bude velmi obtížné, protože zde stabilitu za mnohá předchozí staletí téměř neznají. Zde musejí výrazně pomoci arabské země, kde demokracie jakž takž funguje. A nakonec obyvatelům umožnit se vrátit do svých domovů.

Je tzv. Islámský stát opravdu historickým fenoménem, nebo jde jen o další z mnoha extremistických organizací oblasti Blízkého východu?

„Islámský stát“ je bezesporu nejúspěšnější teroristickou organizací. Využil beze zbytku příznivých podmínek, kdy vyrostl na území států rozvrácených válkami (Sýrie, Irák aj.). Jeho specifičnost oproti jiným teroristickým organizacím spočívá nejen ve výborné organizaci, ale také v obrovském množství zdrojů (bojovníci nejen z arabských zemí, ale i Evropanů a obyvatel dalších zemí, finance z ropy, dodávky zbraní atd.). Na druhou stranu zdroje musejí jednou zákonitě dojít, a pokud se konstruktivně spojí NATO a další vyspělé země s těmi arabskými, bude to konec „Islámského státu“. Podle mého názoru do cca pěti let.

Křesťanství si v 16. století prošlo reformací. Neprospěla by podobná reformace islámu?

Těžká otázka. Křesťanství sice prošlo reformací, ale byli jsme svědky mnohaletých náboženských válek, které vyvrcholily Třicetiletou válkou a Vestfálským mírem, který nastolil status quo. Do dneška v některých evropských státech převládá katolicismus a v jiných protestantismus.

Ve jménu islámu se vždy vedly útočné a dobyvačné války. A to už od jeho vzniku v 7. století n. l. A bratrovražedné boje mezi sebou vedou příslušníci obou hlavních proudů islámu – sunnité a šíité neustále.

Podle mě je islám nereformovatelný. Kromě nezpochybnitelného přínosu v podobě rozkvětu filozofie, vědy a kultury např. ve středověkém Španělsku s sebou přinášel jen zmar a utrpení.

Je to výrazně odlišné náboženství než např. buddhismus.