Jako by slušní lidé byli těmi na okraji společnosti, povzdechl si starosta Nového Bydžova

22.04.2015 14:49

Ačkoliv se radnici podařilo v uplynulých letech potlačit problém s nezaměstnaností, jako vše má ale i tato mince svoji druhou stranu. Nabídka pracovních míst předčila poptávku a firmy tak do města dělníky dováží, což s sebou přináší další problémy. Jak se s nimi bude chtít vypořádat? Nejen o tom, jsme hovořili s dlouholetým starostou Pavlem Loudou (ODS). Kriticky se navezl také do Strategie romské integrace na roky 2015 až 2020 či do zneuznaných zastupitelů, kteří mu svými trestními oznámeními berou čas a energii pro konstruktivní práci.

Jako by slušní lidé byli těmi na okraji společnosti, povzdechl si starosta Nového Bydžova
Foto: Hans Štembera
Popisek: Radnice v Novém Bydžově

Z pětadvaceti mandátů získala v loňských komunálních volbách ODS v Novém Bydžově šest, což je nejvíce ze všech 10 kandidujících uskupení. Vy jste navíc úspěšně obhájil mandát starosty. Co pro Vás tento závazek znamená?

ODS v Novém Bydžově získala 6 mandátů z 25, což úspěch samozřejmě je. Na druhou stranu jsme byli jednoznačně znevýhodněni poměrovým volebním systémem, jelikož v absolutním počtu hlasů byl výsledek ještě mnohem lepší. Pro mě tento výsledek znamená ocenění, kterého si velice vážím a také satisfakci, jelikož předvolební „tahy“ většiny kverulantů příliš úspěšné nebyly. Přece jen jsme malé město a víme o sobě.

Svým zvolením jste začal již šesté volební období což je obdivuhodné. Neměl jste někdy chuť s politikou praštit? A co byste eventuálně dělal?

To mnohokrát – s funkcí jsem prožil mnoho vývojových etap, často je to jako na houpačce. Něco se podaří a pak přijde vlna nezdarů. Nekonečný boj s přebujelou byrokracií, nesmyslnou legislativo, a pak když máte pocit, že už to horší nebude, přijdou nepodložená trestní oznámení. Co bych dělal? – vím co bych jistě nedělal – nešel bych do velké politiky. Vidím čím dál jasněji, jak politici řeší problémy, resp. je neřeší, ale komplikují pod heslem transparentnosti a boje s korupcí. Máme rodinnou firmu, kterou dlouhodobě zanedbávám, asi bych se uplatnil tam.

Povolební vyjednávání ale doprovázely emoce a neshody a například při hlasování o pokračování vlády z předchozího volebního období bylo devět zastupitelů z pětadvaceti proti, nebo se hlasování zdrželo. Jak byste atmosféru na radnici hodnotil nyní?

Řekl bych, že v zastupitelstvu se situace zklidnila, přece jen je práce zastupitele většinou o běžných nekonfliktních věcech. Problém jsme měli na úřadě, jelikož jsme zpočátku roku čelili ataku kontrol a trestních oznámení zneuznaných zastupitelů. Prozatím se žádné pochybení neshledalo, bohužel tím ale berou čas a energii pro konstruktivní práci.

Na spolupráci jste se mimo jiné dohodli s hnutím ANO, proto kterému se strana na celostátní úrovni dosti vymezuje. Jak byste s odstupem času hodnotil spolupráci uvnitř koalice?

Jako vždy a všechno je to o lidech. Nehodnotím úroveň státu, ale zde jsou zástupci ANO lidé přístupní spolupráci, nalezli jsme vzájemnou shodu ve vnímání problémů.

Sjednocení gymnázia a vyšší a střední odborné školy v Novém Bydžově se minimálně o rok odsunulo, což je pro Vás pozitivní zpráva. Nakolik Vám ale radost z této zprávy snižuje skutečnost, že jde pouze o dočasné řešení a co se bude snažit udělat proto, aby bylo ke sloučení nedošlo ani v budoucnu? Myslíte si, že Vám oddálení sloučení pomůže něco vyřešit?

Oddálení problémů nikdy není dobré řešení. Zde se navíc zvyšuje riziko nevhodného sloučení se školou mimo město či riziko nenahraditelné likvidace jednoho nebo obou subjektů. Plnou odpovědnost nesou především ředitelé obou škol, ti především si musí být vědomi vážnosti situace bez ohledu na osobní prospěch.

Dlouhodobým problémem města je především nezaměstnanost a problémy s nepřizpůsobivými. Vy jste se intenzivně problematice věnoval již v uplynulém volebním období a přinejmenším v otázce nezaměstnanosti slavíte úspěchy. Průmyslová zóna Zábědov na jih od Bydžova hlásí téměř plno. Do města také míří nejen noví investoři, ale i někteří stávající plánují rozšit svou výrobu. Máte v tomto směru tak nějaký recept na přilákání či udržení investorů? Nebo čemu přičítáte takový obrat k lepšímu?

Vznik a rozvoj průmyslové zóny, přilákání nových zaměstnavatelů a tím rozšíření pracovních příležitostí bylo krédem minulých let. Podařilo se za cenu nesmírné byrokratické zátěže, která se pro nové investory stále zhoršuje. Dostat stavební povolení na fabriku je dnes opravdu běh na dlouhou trať a tito podnikatelé mají můj obdiv. Snažím se jim alespoň trochu pomoci se touto mašinérií protlačit. Nezaměstnanost se snížila, dnes se pohybuje kolem 6 %, což je pod celorepublikovým průměrem. Jako vše má ale i tato mince svoji druhou stranu. Pracovních míst je víc než našich nezaměstnaných, resp. takových míst, která by našim nezaměstnaným vyhovovala. Firmy dovážejí zahraniční dělníky a od toho se odvíjí další problémy.

Má klesající nezaměstnanost pozitivní vliv i na již zmíněné problémy s nepřizpůsobivými?

To bohužel nemá. Většina z nich práci aktivně nevyhledává. Raději spoléhají na sociální dávky, legislativa nahrává šedé ekonomice. V této oblasti máme dlouhodobě dobré zkušenosti s jejich zaměstnáváním ve městě na veřejně-prospěšných pracích. Stát by měl vytvářet státní podniky, kde by tyto lidi trvale zaměstnával.

Co se budete snažit udělat proto, abyste lidově řečeno, neusnuli na vavřínech?

Usnutí na vavřínech nehrozí, jelikož vždy se najde dost lidí, kterým se ničím nezavděčíte, jen kritizují. Postavíte terminál a oni to mají na autobus daleko. Nevadí, že busem nejezdí J. Nově vytvořená pracovní místa přinášejí, jak již jsem zmínil nové problémy v podobě přílivu zahraničních dělníků. Tito lidé zde nemají domov, poflakují se po městě, často se podílejí na výtržnostech, městu vznikají náklady na bezpečnost a pořádek, ale město na tyto lidi žádné daně nedostává.

Vláda schválila na konci února Strategii romské integrace na roky 2015 až 2020, kterou do vlády předkládal ministr pro lidská práva, legislativu a rovné příležitosti Jiří Dienstbier. Jak ji hodnotíte? Domníváte se, že pomůže vyřešit problémy s integrací cizinců do společnosti?

Strategie je vymyšlená od stolu lidmi, kteří s nepřizpůsobivými nikdy nepracovali. Vede k pozitivní diskriminaci, tedy nutně naštve majoritu, která se právem bude cítit znevýhodňovaná. Neřeší nic z faktického problému v této oblasti, kterým je vymahatelnost práva. Jakoby slušní lidé byli těmi na okraji společnosti. Běžný občan napříč republikou s ničím takovým souhlasit nemůže, podmínky pro život i pravidla by měly být v naší zemi pro všechny lidi stejné.

Opoziční poslankyně Markéta Adamová však kritizuje, že se dokument zaměřuje zejména na již integrované Romy. Často leze také slyšet kritiku v souvislosti s pozitivní diskriminací, kterou koncepce vyvolává. Co Vy na to?

Jak již jsem řekl, s dokumentem nesouhlasím, takto pojatá koncepce jen prohlubuje problémy a soužití mezi majoritou a minoritou. Sám jsem přesvědčen, že Romové, kteří pracují a slušně žijí, mohou s ostatními žít i bez integrace. Také dotační podpory EU pro nepřizpůsobivé jsou často nesmyslně postavené a pozitivní diskriminaci jen prohlubují. 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Kateřina Synková

Ing. Jana Bačíková, MBA byl položen dotaz

Jak dlouho myslíte, že vaše důchodová reforma vydrží?

Dobrý den, zajímalo by mě, k čemu je dobrá důchodová reforma, na které nepanuje mezi vládou a opozicí shoda? Protože co když se nějaká schválí a jiná (další) vláda, ji zase zruší? Myslíte, že to prospěje něčemu pozitivnímu? Proč je takový problém se dohodnout? Vy jste sice opozici k jednání přizvali...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Zachránit svět před komunisty, marxisty a fašisty“. Trump na dálku rozpálil Orbánovu konferenci

16:34 „Zachránit svět před komunisty, marxisty a fašisty“. Trump na dálku rozpálil Orbánovu konferenci

V Budapešti od čtvrtka již potřetí probíhá maďarská verze Konference konzervativní politické akce (C…