Jakub Janda dostal v LN dvě stránky na vyvrácení mýtů ruské propagandy o Ukrajině. Dozvíte se například, jak to prý skutečně bylo v Oděse...

22. 8. 2015 11:49

Údajné lži a mýty ruské propagandy ve vztahu k ukrajinské krizi se snaží vyvrátit politolog Jakub Janda z think-tanku Evropské hodnoty v obsáhlém článku, který vychází v dnešní příloze Lidových novin Česká pozice. Janda celý text konzultoval s odborníky na danou problematiku, například s Ondřejem Soukupem, zpravodajem Hospodářských novin v Rusku, s redaktorem České televize Josefem Pazderkou nebo s politickým geografem Michaelem Romancovem.

Jakub Janda dostal v LN dvě stránky na vyvrácení mýtů ruské propagandy o Ukrajině. Dozvíte se například, jak to prý skutečně bylo v Oděse...
Foto: Archiv JJ
Popisek: Jakub Janda, aktivista z lobistického spolku Evropské hodnoty

Nejprve se text snaží vysvětlit, proč ukrajinský Euromajdan nebyl státní převrat, jak Rusko a jemu nakloněné sdělovací prostředky často tvrdí. Podle Jandy ukrajinské protestní hnutí Euromajdan vzešlo ze spontánního studentského protestu proti nečekanému odmítnutí podpisu asociační dohody s EU prezidentem Viktorem Janukovyčem. „Srážky na Euromajdanu vyvrcholily v polovině února 2014, kdy se policie a bezpečnostní složky pokusily Majdan definitivně vyklidit. Následkem byly krvavé pouliční střety mezi 18. a 20. únorem, jež si vyžádaly téměř 90 životů, v drtivé většině na straně protestujících. Jen 20. února bylo přitom 50 demonstrantů postříleno policejními odstřelovači na Instytutské ulici. Během těchto tří dnů zemřelo také 17 členů pořádkových jednotek,“ popisuje začátek tragických událostí Janda.

Vývoj na Ukrajině se opíral o legitimitu parlamentu, nešlo v žádném případě o puč

Připomíná, že výbušnou situaci těsně po tomto kyjevském masakru se 21. února pokusili uklidnit ministři zahraničních věcí Polska, Německa a Francie, kteří přinutili opozici a vládu prezidenta Janukovyče podepsat dohodu o řešení krize, jež vládu zavazovala mimo jiné k návratu k ukrajinské ústavě v jejím znění z roku 2004, k vypsání předčasných prezidentských voleb a k ukončení a vyšetření násilností.

Janda poukazuje na to, že dohodu odmítl podepsat ruský emisar Vladimir Lukin. A poté, co ji schválil ukrajinský parlament, ji odmítl podepsat také Janukovyč. Namísto toho v noci z 21. na 22. února s pomocí ruských tajných služeb ze země uprchl.

Janda poukazuje na to, že po útěku Janukovyče sice došlo k obsazení několika vládních budov včetně prezidentské administrace demonstranty z Majdanu, vše se ale prý obešlo bez násilí a bez rabování. „Ukrajinský parlament zůstal zachován v podobě dané volbami z roku 2012, tedy i s účastí většiny poslanců včetně těch ze Strany regionů Viktora Janukovyče; byl tedy stále orgánem vybaveným demokratickou legitimitou,“ tvrdí Janda s tím, že následná cesta Ukrajiny k předčasným prezidentským a parlamentním volbám a veškerý vývoj v tomto mezidobí se opíraly pouze o legitimitu parlamentu. „Nešlo však v žádném případě o organizovaný státní převrat ani puč, natož podporovaný ze zahraničí, jak občas zaznívá,“ dodal Janda.

Jazykový zákon nevešel v platnost. Ale i kdyby se to stalo, menšiny by o národnostní práva nepřišly

Věnuje se také kauze zrušení tzv. jazykového zákona. Ruský prezident Putin obvinil 18. března 2014 Ukrajinu ze snahy o revidování postavení jazyků v zemi, které podle něj mělo za následek porušení práv národnostních menšin. „Mluvil o jazykovém zákonu z roku 2012, který ukrajinský parlament po útěku Janukovyče ze země zrušil 23. února 2014. I když tento návrh získal podporu parlamentu, nikdy nenabyl platnosti, prozatímní prezident Oleksandr Turčynov jej totiž nepodepsal. I kdyby však v platnost vešel, pro žádnou jazykovou menšinu by to neznamenalo zbavení národnostních práv, jak tvrdil Putin, neboť ta jsou zanesena v článku 10 ústavy,“ tvrdí Janda s tím, že kromě toho zůstal v platnosti zákon o jazycích z roku 1989, zákon o národnostních menšinách z roku 1992 a zákon o ratifikaci Evropské charty regionálních jazyků a jazyků národnostních menšin.

Při událostech v Oděse se tamní policii vymkla situace z rukou

Janda zmiňuje též hojně diskutovaný masakr odpůrců Majdanu v Oděse. V tomto městě došlo loňského druhého května nejprve ke střetům mezi průvodem proukrajinských demonstrantů, fotbalových ultras i Pravého sektoru po přátelském zápase Oděsy a Charkova, a proruským davem. Obě strany prý byly ozbrojeny štíty, tyčemi, kameny, dlažebními kostkami, improvizovanými výbušninami i střelnými zbraněmi. „Podle zpráv a videa z místa byl útok zorganizován a započat proruskou stranou. Policii se situace naprosto vymkla z rukou. Při střelbě na účastníky demonstrace zemřelo několik proukrajinských demonstrantů. Provokace a rvačky přerostly v pronásledování proruských aktivistů, kteří se dali na útěk ke svému štábu v Domě odborových svazů na Kulikově poli. Tam za dosud neobjasněných okolností vypukl požár, při kterém zemřelo 31 proruských účastníků akce. Dalších 12 lidí zemřelo během střetů, 25 lidí bylo těžce zraněno a 150 lehce. Jeden z velitelů oděské policie Dmytro Fučedži uprchl do Podněstří (část Moldávie ovládaná ruskými vojáky, pozn. PL) a dosud se skrývá před ukrajinskými orgány,“ vysvětlil svůj pohled na tzv. masakr v Oděse Janda.

Nálety NATO zastavily nejhorší krveprolití

Odmítá také srovnávání ruské anexe Krymu s odtržením Kosova od Srbska. Například proto, že oddělení Kosova od Srbska předcházely ostré ozbrojené střety obou stran a také mezinárodně zdokumentované zločiny srbských jednotek. „O napjaté situaci v Kosovu dlouho jednalo mezinárodní společenství včetně Rady bezpečnosti OSN, která ve své rezoluci č.199 z 23. září 1998 mluví s velkými obavami o ‚nepřiměřeném a plošném použití síly srbskými bezpečnostními jednotkami a jugoslávské armády, které vyústilo v řadu civilních obětí‘ a v útěk takřka čtvrt milionu lidí z oblasti,“ píše Janda s tím, že tuto rezoluci tehdy odhlasovalo i Rusko.

Když ale srbská vláda odmítla postup svých jednotek v Kosovu změnit, následovaly nálety vzdušných sil NATO, jež prý zastavily nejhorší krveprolití. „Kosovo následně existovalo devět let pod mezinárodním protektorátem OSN, odsouhlaseným také Ruskem,“ podotkl Janda s tím, že teprve v roce 2008 si nově vzniklý kosovský parlament odsouhlasil oddělení od Srbska a vyhlášení nezávislosti.

Přirovnáváním Krymu ke Kosovu se dostává Rusko do absurdní situace

V případě Krymu prý ale žádné mezinárodně zdokumentované zločiny, které by předcházely ruské invazi na konci února 2014, neexistují. „K masovým vraždám ani exodům obyvatelstva tady nedocházelo. Situací se nezabývala ani Rada bezpečnosti OSN, naopak Valné shromáždění OSN později označilo anexi Krymu za odporující mezinárodnímu právu,“ píše Janda s tím, že přirovnáváním Krymu ke Kosovu se Rusko dostává do absurdní situace. „Zatímco v kosovském případě se dlouho drželo jednoznačné linie, podle níž nesmí vnější síla narušit územní celistvost země ani v případě probíhajících masakrů, v případě Krymu je to podle ní naopak možné i bez prokázání podobných násilných akcí,“ uvedl Janda.

Setrvání Kosova v Srbsku nezaručovaly žádné mezinárodní úmluvy

Rozdíly vidí i v mezinárodní garanci území. „Kosovo se stalo po rozpadu Jugoslávie autonomní oblastí Srbska, jeho setrvání uvnitř tohoto státu ale explicitně negarantovaly žádné jiné mezinárodní úmluvy,“ tvrdí Janda. Naproti tomu Ukrajina provedla 30. listopadu 1991 všeobecné referendum, v němž 92 procent Ukrajinců (včetně 56 procent obyvatel Krymu) odsouhlasilo oddělení od Sovětského svazu. Nedělitelnost území Ukrajiny navíc jasně garantovalo tzv. Budapešťské memorandum z roku 1994, kde se k záruce ukrajinské územní celistvosti veřejně přihlásily USA, Velká Británie a Rusko,“ uvádí Janda.

Rusko na rozdíl od Krymu nepřipouští přítomnost svých vojáků na Ukrajině i v případě, když o tom existují nezvratné důkazy

Odmítá také časté tvrzení ruských a Rusku nakloněných médií, že neexistují žádné důkazy o tom, že řadoví ruští vojáci, jejich jednotky i technika bojují na východní Ukrajině.

Připomíná, že Kreml opakovaně popíral přítomnost svých regulérních vojenských jednotek na Krymu, později ale jejich působení na poloostrově přiznal sám Putin. „Na rozdíl od krymského případu však přítomnost svých vojáků nepřipouští ani v momentě, kdy jsou důkazy o přítomnosti nevyvratitelné,“ uvádí Janda a připomíná, že nejčastějším protiargumentem Ruska je, že jde o dobrovolníky zapojené do „občanské války“, vojáky na dovolené anebo že důkazy o přítomnosti regulérní ruské vojenské techniky i personálu na východní Ukrajině chybějí.

Janda v této souvislosti připomíná, že v polovině letošního května se ukrajinským bezpečnostním složkám podařilo zajmout ozbrojence, kteří se při výsleších přiznali, že jsou vojáky armády Ruské federace. „Jsem Alexandr Anatoljevič Alexandrov, četař, z třetí brigády speciálních sil z města Togliatti. Velitelem brigády je plukovník Ščepin, rotě velí rotný Kudimov,“ cituje Janda jednoho z vyslýchaných zajatých ruských vojáků.

Ruští vojáci jsou před odjezdem na Ukrajinu vyřazeni z vojenské služby. Když se vzepřou, jsou potrestáni

Na východě Ukrajiny zmíněná brigáda údajně působí od letošního pátého března. Moskva sice přiznala, že jde o její občany, ale popřela, že by byli v aktivní službě.

Respektovaný britský bezpečnostní institut RUSI (Royal United Services Institute) sídlící v Londýně ve své zprávě z března 2015, postavené na detailní analýze doložitelných faktů, uvádí, že od poloviny loňského roku se bojů na Ukrajině zúčastnilo 42 tisíc ruských vojáků ze 117 bojových útvarů Ruské federace, nasazených v rámci rotací přes ukrajinsko-ruskou hranici a zpět, případně v rámci ostřelování ukrajinského území z Ruska a podobně.

Tato zpráva také konstatuje, že ruští vojáci podle rozkazu svých velitelů původně míří na vojenské cvičení k ukrajinské hranici, označení jejich techniky je preventivně zamazáno. „Před odjezdem jsou oficiálně vyřazeni z vojenské služby, ale dále v ní pokračují pod velením svých nadřízených. Ti, kteří se rozkazu vzepřou, dostávají disciplinární i jiné tresty. Konkrétní případy zdokumentovala nedávná zpráva agentury Reuters,“ tvrdí Janda.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: vam

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

ČT vstoupila do propagandistického boje proti Babišovi. Petr Žantovský objevil téměř všechny popsané etické chyby a několik porušení zákona

8:03 ČT vstoupila do propagandistického boje proti Babišovi. Petr Žantovský objevil téměř všechny popsané etické chyby a několik porušení zákona

TÝDEN V MÉDIÍCH Ze závěrečné předvolební debaty čouhalo jako sláma z bot, že v osobě Václava Moravce…