Bez ohledu na to, co si vy osobně přejete: Vystoupí dnes Britové z EU?Anketa
Generál Andor Šándor serveru ParlamentníListy.cz řekl, že by se podle něj měli pánové v NATO především dohodnout, protože například generál Pavel říká, že Rusko je sice problém, ale že nás vojensky neohrožuje, a německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier zase říká, že by NATO mělo ubrat na svém válečnictví a že cvičení Anaconda může být kontraproduktivní a nemusí znamenat zvýšení bezpečnosti. „Generál Hodges by tedy měl respektovat nějaké jednotné stanovisko Severoatlantické aliance. Já sám jsem také přesvědčen, že byť je Rusko problematický stát, zabralo Krym, porušilo budapešťské dohody o neporušitelnosti hranic Ukrajiny, která byla garantována za to, že se Ukrajina vzdala jaderných zbraní ze sovětské doby, ale zároveň Rusko neplánuje a v současnosti nechystá žádnou vojenskou invazi proti NATO. Pánové by se měli tedy shodnout na tom, co budou říkat a co je vlastně hlas NATO, protože nejeden občan z toho může být na rozpacích. Rusko je vážný soupeř a je, jaké je, ale to ještě neznamená, že chce vést válku proti Alianci. Generál Hodges by měl velmi dobře vědět, že pokud jde o poměry sil hlavně mezi USA a Ruskem, jsou velmi v neprospěch Ruska. A Rusové jsou všechno, jen ne blázni, aby vedli válku, u které musejí tušit, že ji nemohou vyhrát,“ uvedl generál Šándor.
Jeho názor potvrzuje i bezpečnostní analytik Martin Koller, který uvedl, že Rusko podle něj není pro NATO ohrožením, protože je výrazně slabší a nemá prostředky, aby mohlo vést útočnou operaci v Evropě. „Větší mobilita NATO je široký pojem, americká armáda má obrovskou mobilitu a tvoří přes šedesát procent bojových sil NATO a celá americká armáda je na mobilitě postavena, protože nebojovala od šedesátých let 19. století na americkém území. Řekl bych, že mobilita NATO je už teď velmi vysoká a je ovlivňována jen technickým vybavením ve vztahu k vycvičenosti vojáků. Předpokládám, že ruská reakce na záměry, jaké představil generál Hodges, bude negativní. To chápu, protože vytváření protiruských aliancí je vzhledem k poměru sil nepřijatelné. A tvrzení, že Rusko Alianci ohrožuje, je stejné jako tvrdit, že by Česká republika chtěla napadnout Německo,“ řekl Martin Koller.
Generál Hodges je znám kritikou Kremlu
Podle člena výboru pro obranu Antonína Sedi (ČSSD) je americký generál Ben Hodges znám svojí kritikou politiky Kremlu, kterou považuje za velmi nebezpečnou, a kritizuje zejména aktivity Ruska na Krymu, v Sýrii a na východě Ukrajiny, ale i vyhrožování pobaltským zemím, Dánsku či Švédsku. Tato obava z využití současných schopností ruské armády, od mobilních a početních až k prvkům hybridního či kybernetického útoku, je podle Antonína Sedi mimo jiné zřejmá v pobaltských zemí, v Polsku, ale i v Rumunsku či Bulharsku. Proto je tlak na posílení vojenské přítomnosti v tomto regionu i ze strany jiných členských zemích NATO, zejména jednotek USA. „Co se týká dnešního návrhu pana generála Hodgese na vytvoření ,vojenské schengenské zóny‘, je to podle mého názoru rozvinutí původního návrhu NATO na stálá vojenská cvičení jednotek členských států Aliance v rámci jejich rotací. Zajistit větší míru volnosti při přesunu vojsk Severoatlantické aliance je z mého pohledu politickou otázkou. Já osobně si nedovedu představit stálé působení cizích armád na českém území, protože i Washingtonská smlouva hovoří nejen o kolektivní obraně, ale i o povinnosti budovat své schopnosti jako schopnosti členského státu NATO. Nicméně souhlasím s tezí, že je třeba upravit legislativu pro rychlejší a snadnější postupy při nasazení aliančních sil velmi rychlé reakce. To se mimochodem děje i v ČR v rámci iniciativy Výboru pro obranu ve spolupráci s ústavněprávním výborem,“ řekl serveru ParlamentníListy.cz poslanec Seďa.
Také tvrzení, že je Rusko v současné době potenciální hrozbou pro NATO a USA, jak uvádí generál Hodges, je podle poslance Antonína Sedi dáno Hodgesovými důvody založenými na politice dezinformací, propagandy a odstrašení ze strany Ruské federace. „Hrozbu Ruska považuje za velmi reálnou řada členských zemí NATO. Já si to nemyslím, protože není v zájmu Ruské federace ani USA nadále eskalovat bezpečnostní hrozby ve světě. Takže spíše předpokládám ,dohodu‘ těchto velmocí. Již dnes se totiž diskutuje v Alianci o potřebě ,nového‘ dialogu v rámci projektu NATO–Rusko. Problém, který vidím, je skutečnost, že Rusko udržuje ,zamrzlé‘ konflikty v řadě zemí a dokonce některé vytváří, tak aby mohlo ovlivňovat jejich vnitřní politiku a udržovat si svůj vliv,“ uvedl Antonín Seďa, podle nějž je důvodem odpor Ruska k rozšiřování členství v EU a NATO na východ a ke svým hranicím. A tato politika spolu s politikou zastrašování je z pohledu zajištění bezpečnosti nebezpečná. NATO je obranná organizace, která rozhodně RF neohrožuje. Tak jako ji neohrožuje diplomacie EU.
Problém je v eskalování vojenské přítomnosti
Pokud jde o reakci Ruska, je podle Andora Šándora současný problém hlavně v eskalování vojenské přítomnosti stále blíž druhé straně. „NATO rozhodlo o vyslání čtyř mobilních praporů do Pobaltí a části Polska a Rusko ohlásí, že na západní hranici přesune tři divize, což znamená nějakých šestatřicet praporů. To je řinčení zbraněmi, a pokud se ta vojska budou dostávat stále blíž k sobě, hrozí nepochopení některé ze stran a unáhlená reakce, tedy pravděpodobnost ozbrojené konfrontace. A to není dobře. NATO sice uspokojuje zvýšeně vnímané ruské nebezpečí na straně Polska a Pobaltí, ale na druhou stranu platí, co jsem už řekl, totiž že nevěřím, že by Rusko bylo odhodláno jít do války s NATO a že by v Pobaltí chtělo testovat platnost článku pět NATO,“ řekl generál Šándor.
Poslanec Antonín Seďa se domnívá, že je zřejmé, že akce vyvolává reakci, je však třeba oddělit příčiny od následků. „Připomenu, že Severoatlantická aliance v rámci společného dialogu s Ruskem dlouho nereagovala na systematickou modernizaci ruské armády, na posilování její mobility i početního stavu na jeho západních hranicích, takže NATO začalo být více aktivní až po anexi Krymu a poté, kdy bezpečnostní analýza ukázala schopnost ruské armády obsadit pobaltské země za několik desítek hodin. Z tohoto pohledu jak summit ve Walesu, tak nadcházející summit ve Varšavě musejí reagovat na tuto situaci,“ tvrdí Seďa. A odstrašení je podle něj běžnou politikou, která je rozhodně lepší než nějaký přímý ozbrojený konflikt. „Z tohoto pohledu očekávám i další reakce ruské strany. Ty mohou být od těch deklarativních politických vyjádření až po vyhrůžky, zvýšení počtu vojenských jednotek, nasazení nových vojenských systémů či zvýšeného počtu vojenských cvičení u hranic našich aliančních spojenců. Nicméně jak jsem řekl, není v dlouhodobém zájmu Ruské federace ani NATO eskalovat současné problémy. Zájmem by měl být návrat k jednacímu stolu a dořešení bezpečnostních problémů dneška včetně ukončení bojů na východní Ukrajině,“ řekl serveru ParlamentníListy.cz poslanec Seďa.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Daniel
