„Vnímám silně zejména dvojí úlohu církve. Jednak jako společenství lidí stejné víry, prostředí, v němž lidé věřící svoji víru spoluprožívají. Druhý význam vidím ve společenské roli církví jakožto institucí, jejichž prostřednictvím se lidé starají o své bližní, působí v oblastech, jako je péče o nemocné a staré lidi či ve vzdělávání. Myslím, že v poslední době se také tento akcent u nás znovu výrazně obnovuje, a to je dobře,“ ocenil Drahoš.
Pokud by se stal prezidentem, zajímal by se prý o názory duchovních na rodinu, postoj k ještě nenarozeným dětem, péči o umírající spoluobčany a tak podobně. Stranou pozornosti nechce nechat ani téma chudoby. Jako prezident sice nemá přímé legislativní nástroje, aby chudobu pomohl zmírnit, ale jako hlava státu by mohl politiky víc tlačit k tomu, aby se lidem poznamenaným chudobou odhodlali víc pomáhat.
„Česká republika je zemí, kde je oficiální míra chudoby velmi nízká. Na druhou stranu je u nás nemálo lidí, kteří jsou ohroženi tzv. pracující chudobou. To se týká těch, kteří mají práci, ale jejich příjmy sotva stačí na krytí těch nejnutnějších výdajů. Druhou skupinou jsou důchodci. Důchody jsou u nás ve srovnání se západní Evropou opravdu nízké, to je bez debaty,“ podotkl prezidentský kandidát.
„Chci otevřít téma, které pro sebe pracovně nazývám ‚nová společenská smlouva‘. Chtěl bych, aby se veřejní činitelé, ale i osobnosti vědy, podnikání či kultury více věnovali problémům, které tíží většinu společnosti, méně pak problémům, které vnímají jen určité tzv. elity. Mám na mysli třeba sociální témata – lepší péče o seniory, čekací doby v zařízeních pro staré lidi či v nemocnicích, dluhové pasti domácností, neplacení za zboží a služby, resp. celkově vymahatelnost práv,“ doplnil.
Drahoš si prý všímá toho, že současný papež František téma otevírá velmi často, a oceňuje to. Jeden z jeho předchůdců, Jan Pavel II., zase otevíral téma svobody. Ani to nechce Drahoš ponechat stranou, pokud se stane prezidentem. Rád by pracoval ve prospěch všech dobrých lidí. Na rozdíl od prezidenta Zemana, resp. jeho mluvčího Jiřího Ovčáčka, si ale myslí, že dobří lidé žijí všude – na vesnicích i v Praze. Na rozdíl od současné hlavy státu by tedy neprohluboval příkop mez Prahou a zbytkem země. Chtěl by jít svým spoluobčanům příkladem.
„Lidé by měli žít tak, aby se za svůj život nemuseli stydět. K tomu patří slušnost – ke každému člověku přistupovat s vědomím, že je to lidská bytost, která si zaslouží pozornost. A do třetice – jsme všichni občané jedné krásné země, ať již křesťané, věřící jiných náboženství či bezvěrci, měli bychom si přát, aby se v naší zemi žilo bezpečně a dobře; a o to já chci jako prezident usilovat,“ řekl.
Nakonec přidal pár slov i k tématu vyrovnání státu a církví. Považuje za zásadní, že bylo narovnání mezi státem a církvemi ujednáno, a nepovažuje za dobré vracet toto téma na stůl. „Já nemám informace o tom, zda ta nedávná dohoda o narovnání vztahů byla či nebyla pro někoho výhodnější či nevýhodnější, ale považuji za důležitější respektovat, že dohody se mají dodržovat. Nemám ani důvod se domnívat, že ekonomicky by se jednalo o nějaké vyloženě jednostranně prospěšné ujednání,“ uvedl Drahoš.
Psali jsme:
_635936240820164861.jpg&id=111284)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
