Na webové stránce dotacniparazit.cz si může každý zájemce vyhledat informace o poskytnutí dotací z veřejných zdrojů, podle jména, IČO, právní formy nebo sídla příjemce. Pokud tedy někdo bude chtít zjistit, kdo v jeho regionu nebo městě pobírá největší dotace, stačí, když zadá jméno obce. Zvláštní soubor mají na webu dárci politických stran, nebo konsolidovaní příjemci dotací, tak je možné získat ucelenější přehled o dotacích, které získaly společnosti, jejichž konečnými vlastníky jsou nejbohatší čeští občané podle žebříčku Forbes. Z databáze vyplývá, že jde o Petra Kellnera, Andreje Babiše, Daniela Křetínského, Karla Komárka a Jaroslava Strnada.
Stát nemá přehled, koho vlastně podporuje
Problémem podle Lukáše Wagenknechta je, že stát nemá celkový přehled o tom, koho a v jaké výši svými dotacemi podporuje. Přitom jde podle něj o velmi citlivou věc, koho stát na jedné straně podpoří a koho tím zlikviduje. Vysoká dotace pro jednu firmu podle něj deformuje konkurenční prostředí.
Proč Dotační parazit vznikl? Podle jeho tvůrců existuje celá řada informačních systémů, které vznikly ze zákona, ale bez jakékoli koncepce a nejsou vzájemně propojeny. Jen Ministerstvo financí provozuje současně dva obdobné informační systémy o dotacích na základě jednoho zákona. Je to finančně nákladné a přitom to účel, aby existovala celková kontrola o poskytování dotací, natož aby byly poskytovány smysluplně a efektivně, neplní.
Podle autorů webové aplikace Dotační parazit jsou některé databáze otevřené, ale další nejsou veřejně přístupné. Jde například o dotace Programu rozvoje venkova evidovaných Ministerstvem zemědělství, podrobný přehled příjemců dotací v oblasti vědy a výzkumu nebo dotace poskytované kraji a obcemi.
Katastr nemovitostí chce za data sto milionů korun
Informatik Marek Sebera, který stránku naprogramoval, konstatoval, že k některým informacím státních úřadů je těžké se dostat, protože některé instituce požadují za informace úplatu. Například Katastrální úřad není ochoten poskytnout data bez úplaty – po neziskové organizaci, která webovou aplikaci Dotační parazit vytvořila bez jakékoli dotace s náklady 140 tisíc korun s pomocí převážně studentů a důchodců, chce kolem sta milionů korun.
I tak je v nich velké množství dat. Databáze systému Dotační parazit poskytuje přes dva miliony rozhodnutí o udělení dotací a 1,6 milionu udělených dotací od roku 2007. Kromě informací o poskytnutí peněz ze strukturálních fondů i od českého státu přináší Dotační parazit i další informace. A zadarmo.
Stát má podpořit rozjezd firem, ne velké koncerny, které to nepotřebují
Jedna závažná skutečnost už se díky analýze objevila: Česká republika – na rozdíl od evropského trendu – systematicky podporuje velké podniky a holdingy s pouze jedním konečným vlastníkem, který je ovládá. „Smysl má dát peníze nějakému start upu na rozjetí, který pak začne zaměstnávat lidi a platit daně. Ale když dáte dotaci velké firmě, která ji vlastně nepotřebuje, jen podpoříte její výnosy, to smysl nemá,“ prohlásil Lukáš Wagenknecht, co považuje za špatné. Stát podle něj nemá podporovat velké firmy, aby dál rostly a likvidovaly malé podniky.
Předseda neziskové organizace Lukáš Wagenknecht nezazlívá podnikatelům, že možnosti získat dotaci využívají, ale kritizuje ty, kteří dotace poskytují v případech, kdy je firma nepotřebuje, protože to podle něj jen křiví trh.
Dlouhodobě se věnuje problematice finančního řízení a interního auditu ve veřejném sektoru. V únoru 2014 se stal prvním náměstkem bývalého ministra financí a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. V roce 2015 ho Babiš kvůli vzájemným neshodám odvolal. Wagenknecht později dostal Cenu za odvahu Nadačního fondu proti korupci, upozorňoval například na podezřelé okolnosti stavby metra, tendru na monitorovací systém evropských fondů či smluv pro advokátní kancelář bývalé místopředsedkyně ANO Radmily Kleslové.
Infobox
Lukáš Wagenknecht:
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
