„V téměř padesátistránkovém dokumentu zaslaném řeckou vládou ‚trojce‘, do které patří Mezinárodní měnový fond, Evropská centrální banka a Evropská komise, se píše o zvyšování DPH, omezování předčasného důchodu, deregulaci trhu, zvýšení solidární daně, pokračování privatizace atd,“ vypočítává Roberts, podle kterého však již řecká vláda nechce zacházet dál. „V případě požadavků ‚trojky‘ na snížení důchodů a zvýšení daně z elektřiny o 10 % už je pro Syrizu a jejího šéfa Tsiprase prostě příliš,“ uvádí Roberts.
„Syriza přitom schválila s úsporná opatření ve výši 2,5 miliard eur, což bylo ještě více než předchozí vláda konzervativců. ‚Trojka‘ sice souhlasila s dočasným snížením přebytku na 1 % a 2 % pro příští rok, ale v roce 2018 požaduje opět návrat ke 3,5 %. I přes tento drobný ústupek je to však pro řeckou ekonomiku zničující požadavek. Fakticky to zahrnuje úsporná opatření ve výši 3 miliard eur pro letoší rok a snížení důchodů na 900 milionů eur, což představuje 0,5 % HDP. Pokud by s něčím takovým Tsipras a jeho ministr financí Varoufakis souhlasili, budou čelit vzpouře dalších členů strany,“ je přesvědčen Roberts.
celý text v angličtině máte k dispozici ZDE
Představitelé ‚trojky‘ podle Robertse naprosto ignorují stále se zhoršující situaci obyčejných Řeků. Jako příklad uvádí prohlášení hlavního ekonoma MMF Oliviera Blancharda, ve kterém po Řecku požadoval reformu daňové politiky a snižování důchodů a sociálních dávek. „Výdaje na penze představují 16 % z HDP přitom reálně by měly být dle dostupných financí na úrovni 10 %. Věříme, že snížení výdajů o alespoň 1 % HDP je nutné a nijak neohrozí nejchudší příjemce důchodů a podpory,“ cituje Roberts Blancharda, s jehož postojem nesouhlasí. „Jeho požadavek naopak způsobí těm nejchudším největší problémy. Nedávný průzkum ukázal, že 52 % má jako hlavní zdroj příjmů tyto důchody,“ argumentuje Roberts.
Podle Robertse to však není proto, že by tolik Řeků zneužívalo sociální systém. Hlavním důvodem je to, že spousta Řeků jsou nezaměstnaní bez nároku na podporu, či zaměstnání mají, ale nedostávají peníze. „Pokud se jim státní podpora ještě sníží, dostane se mnoho řeckých domácností do velkých problémů v situaci, kdy řecká ekonomika stále klesá. Za posledních pět let již přitom spáchalo sebevraždu asi 10 000 lidí, jak mi potvrdil šéf jedné nemocnice Theodoros Giannaros, jehož syn si sám vzal život po ztrátě zaměstnání,“ uvádí Roberts smutné statistiky.
„Evropa si myslí, že Řekové vysávají svůj stát a celé dny se jen sluní na plážích, kde utrácí své nadstandardní penze. Tento řecký mýtus šíří také ‚trojka‘ a politici ze severní Evropy mezi svými voliči. Ano, řecké důchody, sociální dávky a další podpora tvoří celých 16 % z celkového HDP, což vypadá na první pohled skutečně velmi velkoryse. Je ale třeba vzít v úvahu, že HDP od začátku krize v roce 2010 razantně kleslo. Skutečná částka je tak v reálných penězích nízká. Navíc je třeba brát v úvahu, že vysoké výdaje jsou zapříčiněny také špatným demografickým vývojem. Obyvatelé Řecka starší 65 let tvoří dvacet procent populace. To je skoro nejvíce ze všech států eurozóny. Pokud přihlédneme k této skutečnosti, jsou řecké výdaje na penze v rámci EU jen průměrné,“ tvrdí Roberts.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
