Podle Guardianu se Německo postavilo v rámci uprchlické krize do čela „koalice ochotných“ devíti členských zemí EU, které přijímají největší počet uprchlíků z Blízkého východu.

A tak Merkelová, frustrována odporem východoevropských zemí vůči její politice, uspořádala v neděli samostatný minisummit se sedmi členskými zeměmi EU s cílem uzavřít s Tureckem rychlou dohodu a prosadit novou politiku přijetí statisíců uprchlíků ročně přímo z Turecka.

Z překvapivého minisummitu vyplývá, že se Merkelová vzdala pokusů přesvědčit své oponenty, především ve východní Evropě, aby se připojili k povinnému rozdělování uprchlíků po celé Evropské unii, i když se očekává, že využije koalice států podporujících uprchlické kvóty, aby vzdorné Východoevropany přesvědčila o nutnosti přijetí kvót později.

Celý text je ZDE

Spojenec Merkelové v této nové politické strategii, Jean-Claude Juncker, prezident Evropské komise, řekl o minisummitu: „Toto je schůzka těch států, které jsou připraveny přijmout velké počty uprchlíků z Turecka legálně.“

Jenže rozpory s východní Evropou se však okamžitě projevily. Donald Tusk, prezident Rady Evropy, se postavil proti západoevropskému důrazu na jednání s Tureckem: „Nebuďme naivní. Turecko není jediným klíčem k řešení migrační krize. Nejdůležitější je naše odpovědnost chránit externí hranice. Bez kontroly externích hranic bude Schengen odsouzen do historie.“

Mezi účastníky minisummitu jsou nejbohatší země EU

List připomíná, že minisummitu Merkelové se v neděli účastnili politikové z Německa, z Rakouska a ze Švédska, tedy ze zemí, které přijímají nejvíce uprchlíků. Dále pak z Finska, z Belgie, z Lucemburska, z Holandska a z Řecka. Francouzský prezident Hollande se minisummitu nemohl účastnit z časových důvodů, ale Francie je součástí skupiny států EU, které podporují povinné uprchlické kvóty. Noviny připomínají, že mezi těmito devíti členskými zeměmi EU jsou nejbohatší země EU.

Podle Guardianu zřejmě také dojde ke sporům, jak má být dohoda s Tureckem financována. V listopadu se dohodli politikové z EU, že Turecko má dostat tři miliardy eur během dvou let. Turecko je však chce do 12 měsíců. Nedělní summit o tom ale nerozhodl.

500 milionů eur bude vyplaceno Turecku z rozpočtu EU, ostatní 2,5 miliardy eur z rozpočtu jednotlivých členských zemí.

Vzhledem k tomu, že východní Evropa, která dosud byla největším příjemcem obrovských finančních dotací z EU, se odmítá podílet na systému rozdělování uprchlíků podle kvót, Brusel se prý zřejmě pokusí přerozdělit peníze z velkých strukturálních fondů a fondů soudržnosti, které dosud dostávala východní Evropa, Turecku na uprchlíky. Zejména nová polská pravicová vláda proti tomu bude jistě protestovat.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.