„Důležitou roli bude hrát to, jakou pocítím podporu. Kdyby lidé reagovali negativně a ukázalo by se, že bych zabíral místo někomu, kdo je lepší a nadějnější, bylo by to přece ode mě hloupé. V tom případě bych do toho určitě nešel,“ uvedl Horáček s tím, že chce v současné době přihlížet k názorům toho, jak se říká, co nejširšího spektra. Zároveň uvedl, že Hrad nesmí být jiným mocenským centrem než vláda. Podle svých slov také v případě, že ohlásí-li kandidaturu profesor Jiří Přibáň, ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek a ústavní soudkyně Eliška Wagnerová, proti nim nepůjde. „Nešel bych proti nim, ale s nimi,“ podotkl.

Následně ve svém rozhovoru popisuje i dobu, kdy vracel lahve a z toho pak měl večeři. „Fakt jsem si zažil opravdickou nouzi,“ říká. „Nedávno jsem zastavil na pumpě, přijdou ke mně dva chlapíci, že se se mnou chtějí vyfotit. Tak se jich ptám, odkud jsou, a oni: z Mošnova. A já, že tam to musí být těžký, nedostatek práce a tak. Dívali se na mě dost udiveně. Prý je to úplně naopak, je tam potřeba každého, kdo je schopen vzít do ruky lopatu, a lidi nejsou,“ všímá si však také Horáček.