Podle Koukolíka existuje několik důvodů, proč lidé válčí. Jednou ze základních příčin je genetické dědictví: mocenské uspořádání skupin, soutěž o území a další zdroje. K tomuto genetickému dědictví se zhruba před deseti tisíci lety v souvislosti s rozvojem zemědělství přidaly určité kulturní vzorce, které fungují dodneška.

„Ve všech jen trochu složitějších společnostech existuje mocenská pyramida, na jejímž vrcholu stojí mocenská elita. A to je malá skupina mocných, obvykle bohatých. Při základně těchto pyramid se po celé dějiny nachází většina populace, jejíž podíl na moci a majetku je v porovnání se skupinkou na vrcholu malý, skoro zanedbatelný,“ objasnil Koukolík s tím, že cílem elity je udržet si či rozšířit svoji moc, k čemuž jí kromě jiného může dopomoci vyhraná, nebo neprohraná válka. 

K válce může dle Koukolíka rovněž velmi napomoci narušení mocenské rovnováhy mezi velkými státy anebo oslabení některého účastníka systému. Takový oslabený stát pak riskuje rozpoutání války, protože se na něj buď vrhnou ti, co si ho chtějí podmanit, nebo se pustí do preventivní války sám, aby nepřišel o to, co má.

Vedle výše zmíněných příčin mohou válku rozpoutat i sociální pohnutky. Oblíbený nástroj válečné propagandy jsou dle Koukolíka obětní beránci – tedy ti, kdo za všechno mohou. „V nacistickém Německu to byli Židé, v Indonésii, za občanské války, to byli Číňané a komunisté,“ vypočetl lékař. „Čili nejlepší způsob, jak uchovat stát, je nalézt společného nepřítele, proti kterému se lidé mohou spojit,“ doplnil.

„Jeden z klíčových faktorů pochopení válek je něco, čemu říkám mocenská posedlost,“ navázal Koukolík. Mocenská posedlost je dána několika činiteli, včetně mocenské závislosti, která je podobná závislosti na drogách – lidé jí mohou, ale nemusí propadnout.