„Drtivá většina zveřejněných odposlechů má prioritní cíl, ať již právem, nebo neprávem, dehonestovat ty, kterých se týkají. Je to věc, která je mimořádným zásahem do soukromí," řekl Nečas. Připouští, že veřejná osoba se dobrovolně stává předmětem veřejné kontroly. Zcela respektovány jako tabu by ale měly být otázky smrti, a to i blízkých, zdravotního stavu a intimního života. Nečas připomněl kauzu bývalého poslance Davida Ratha, kdy se ve spisu objevovaly i odposlechnuté intimní věty s nulovou výpovědní hodnotou.

Velkým problémem je vytrhávání výroků z kontextu

Závažným problémem je podle Nečase vytrhávání výroků z kontextu. Podobně by prý dopadla například i Shakespearova hra Romeo a Julie, pokud by z ní byly vybrány jen určité pasáže a Romeo by poté mohl být považován za úkladného vraha.

Nečas zopakoval své dřívější výroky, že česká média nepovažuje za hlídací psy demokracie, jak bývají často označována, ale za „hlídací psy politických a ekonomických zájmů svých majitelů". Podobně veřejnoprávní média prý jednají v zájmu svých kvazi-majitelů, tedy zaměstnanců a různých zájmových skupin, které jsou na ně navázány. Jediným výsledkem investigativní žurnalistiky z jeho zkušenosti je prý novinářské zjištění ohledně bytu někdejšího premiéra Stanislava Grosse.