Europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), velvyslanec ČR při EU Martin Povejšil a ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek v pondělních Událostech, komentářích debatovali o tom, zda se změní vztahy EU a Turecka po právě probíhajícím summitu. Podaří se zastavit migrační vlnu? A je to vůbec v zájmu obou jednacích stran?
Turecko hájí vlastní zájmy
Martin Povejšil v úvodu konstatoval, že vývoj dnešního summitu mnohé účastníky překvapil. Turecko totiž nastolovalo nové požadavky. „Každopádně máme co do činění s poměrně složitým a velmi citlivým jednáním, které prozatím není ukončeno,“ řekl.
„Turecko je těžký partner. Za dané situace je pro EU nepostradatelné. Bez spolupráce s Tureckem není možné uprchlickou krizi vyřešit, v tom jsou všichni zajedno. A Turecko má vůči EU své vlastní zájmy, které prosazuje,“ doplnil. S tím, co Turecko požaduje, má problémy Maďarsko i další členské státy osmadvacítky. Evropským politikům se totiž nezdá, že by země ležící na pomezí Evropy a Asie plnila své závazky prozatím schválené při jednáních mezi EU a Tureckem.
Turci také navrhují, že by převzali všechny uprchlíky z Řecka, ale Evropa by za to přijala syrské občany. Systém jeden za jednoho. „Vztahuje se to jen na syrské občany, kteří se kvalifikují v tom mezinárodním systému jako žadatelé o azyl,“ poznamenal Povejšil. Ale toto ujednání by se nevztahovalo na lidi, kteří se již pohybují po pevninském Řecku, dodal k dokreslení situace diplomat. Fakticky jde tak především o snahu ulevit řeckým ostrovům. V platnosti by pak zůstalo evropské ujednání o přerozdělení desítek tisíc lidí v rámci EU.
Turci vidí naši neschopnost, konstatuje Šojdrová
Šojdrová uvedla, že Turecko vidí, že si EU není schopná chránit hranice Schengenu, a využívají toho. Rozumek ale zašel ještě dál. „Turecko není spolehlivý partner, protože represe vůči Kurdům či vlastním novinářům se v loňském roce zostřily. A pokud se Turecko takto chová k vlastním občanům, lze jen těžko očekávat, že bude ctít lidská práva uprchlíků,“ zaznělo z úst Rozumka. „Pro Syřany Turecko v tuto chvíli není bezpečnou zemí,“ dodal. Zmíněný princip jeden na jednoho považuje za neudržitelný.
Křesťanská demokratka také vidí řešení jinde. „Řešením je mír na Blízkém východě, zastavit násilí v Sýrii a postarat se o migranty v Turecku. Tohle je řešení,“ vyjádřila svůj názor europoslankyně. Musíme konečně začít chránit vnější hranici Schengenu. A až se to podaří, dalším bodem na pořadu bude odlehčení Řecku. Řecko už nemá sílu pomoci stovkám tisíců lidí, které v zemi pobývají.
Tady měl Rozumek jasno. „My bychom měli aspirovat na to vytvořit jednotný azylový systém, který umožní rychle stanovit, kdo uprchlíkem je a kdo není. A ten, kdo je, by ten azyl měl dostat. Měl by mít právo pohybovat se svobodně v rámci Schengenu,“ popsal svou představu ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům.
Pokud budeme trpět chování Ruska, mnoho se nezmění, varuje Rozumek
Uprchlíci totiž dělají mnohé, aby se dostali dál na Západ. Norsko-ruskou hranici migranti překonávají na kole, protože existuje dohoda, že migranti, kteří přejdou z Ruska do Norska pěšky, rozhodně nebudou vítáni. „Na Slovensku se staly příklady, kdy slovensko-ukrajinskou hranici přeletěli uprchlíci v helikoptéře. Jsou kopány tunely,“ prozradil divákům host.
Ale to nebylo vše. Šojdrová popsala, že je třeba nastolit mír v Sýrii. Ředitel Rozumek ukázal na Rusko. „Klíč opravdu leží v Sýrii. A pokud dovolíme Rusku bombardovat obyvatele Aleppa i další občany v Sýrii, nemůžeme chtít po Řecku, aby situaci zvládalo,“ uzavřel rozhovor.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
