Obnovitelné zdroje prý zásadně poškodí ekonomiku nejméně na dvacet let. Zjistili jsme více

13.04.2014 5:21

Česká energetika nezná směr, kterým se bude v budoucnu ubírat. ČEZ zrušil zakázku na stavbu dvou jaderných reaktorů pro Temelín, diskutuje se o závislosti na ruských dodávkách ropy a zemního plynu, takřka sprostým slovem je fotovoltaika. Zatímco europoslanec za ODS Hynek Fajmon nešetří kritikou za dotační politiku obnovitelných zdrojů, energetický expert Hnutí Duha Martin Mikeska tvrdí, že prošpikovány dotacemi jsou i jaderná a uhelná energetika.

Obnovitelné zdroje prý zásadně poškodí ekonomiku nejméně na dvacet let. Zjistili jsme více
Foto: Hans Štembera
Popisek: Solární panely

Šéfové velkých energetických firem v Evropě společně oslovují vrcholné politiky a snaží se ovlivnit vývoj energetické politiky EU. „Snažíme se jim vysvětlit, že jediným cílem evropské politiky by mělo být snižování emisí skleníkových plynů. A už si nedávat další cíl, že toho dosáhneme masivní podporou obnovitelných zdrojů,“ uvedl generální ředitel ČEZu Daniel Beneš v rozhovoru pro MF Dnes s tím, že původně dobrý nápad postavit evropskou energetickou politiku na rovnováze konkurenceschopnosti, bezpečnosti dodávek a udržitelného rozvoje se zvrhnul.

Politici totiž podle něj povýšili třetí cíl – udržitelný rozvoj – nad ty předchozí dva, a proto se v energetice staví jen to, co má nejvyšší dotaci, a ne to, co nejeefektivněji vyrábí. „To byla zásadní chyba, která jde zcela proti konkurenceschopnosti a jejíž důsledky poneseme desítky let. Bude to mít vliv na míru industrializace evropského prostoru, na míru zaměstnanosti a na míru evropského blahobytu. Nemělo se to stát. Je to zásadní a budeme se s tím potýkat ještě dvacet let,“ konstatoval šéf ČEZu.

Za krachy firem i obrovskou nezaměstnanost mohou eurohujeři

Europoslanec za ODS Hynek Fajmon k tomu poznamenává, že před negativními důsledky takové energetické politiky varuje on sám už deset let. „Ty věci se rozhodovaly v letech 2005 až 2010. ODS proti tomu vždy hlasovala, ale je velmi zarážející, že se tomu teď najednou diví všichni ti eurohujeři včetně sociálních demokratů, lidovců, TOP 09 a dalších, kteří to podporovali,“ reaguje pro ParlamentníListy.cz Hynek Fajmon.

„Tyto důsledky už se řadu let projevují a vedou k tomu, že evropské firmy jednak krachují, jednak je obrovská nezaměstnanost, protože evropské firmy tím, že mají drahou energii, tak přesouvají výrobu do neevropských zemí, kde je energie levnější. A toto je přímý důsledek evropské energetické politiky, kterou ODS nikdy nepodporovala a také jsme pro ni nikdy nehlasovali. Pro tyto věci hlasovali sociální demokraté, lidovci a zelení,“ upozorňuje Hynek Fajmon na politiky těch stran, které se na nynějším stavu podepsaly.

Chyba nebyla ve fotovoltaice, ale v českých politicích

V tuzemsku bývá v souvislosti s chybnou energetickou politikou nejčastěji zmiňována kauza s fotovoltaikou. „Ale ta neukazuje na špatně zvolenou evropskou ani českou politiku. Problém fotovoltaiky spočívá ve výši nastavení výkupních cen. Pokud by čeští politici včas zareagovali a snižovali výkupní ceny tak, jak se propadala cena technologií, tak by všechno samozřejmě dopadlo úplně jinak. Tak tomu bylo v Německu, které se s takovými drastickými následky pozdní reakce vůbec nesetkává,“ říká pro ParlamentníListy.cz energetický expert Hnutí Duha Martin Mikeska.

A hned staví do úplně jiného světla všeobecně přijímaný pohled na dotace. „Ono to není tak, že by dotace pobírala pouze obnovitelná energetika. Jaderné zdroje za uplynulých čtyřicet let dostaly na vědu a výzkum zhruba sedmkrát víc dotací než všechny obnovitelné zdroje dohromady. A jaderná i uhelná energetika jsou rovněž prošpikovány dotacemi. Pokud by byly odstraněny veškeré dotace z konvenční energetiky, což ale, zdá se, není příliš možné, tak by obnovitelné zdroje už léta žádné dotace nepotřebovaly,“ tvrdí Martin Mikeska.

Dotace pro obnovitelné zdroje jsou vidět, pro jádro a uhlí ne

„Potíž je v tom, že dotace, které dostávaly obnovitelné zdoje, jsou jasně vidět ve fakturách, kdežto škody nebo to, čemu se říká skryté externality, viditelné nejsou. Týká se to například uhlí. Zplodiny, které vypouštějí uhelné elektrárny, působí negativně na lidské zdraví, zhoršují kvalitu budov a infrastruktury, ale tyto náklady jsou rozpuštěny jak ve zdravotní péči, kterou platíme všichni dohromady, tak jsou hrazeny v opravách, které musí stát provádět. Ale tyto náklady nejsou tak vidět. Přitom se jedná o desítky miliard ročně,“ poukazuje energetický expert Hnutí Duha.

Ve čtvrtek zrušil ČEZ obří zakázku za nejméně 300 miliard korun na stavbu dvou jaderných reaktorů v Temelíně, na níž si brousily zuby USA i Rusko. Generální ředitel Daniel Beneš to odůvodňuje tím, že dokud Brusel neřekne, z čeho se má v Evropské unii vyrábět proud, nemůže si ČEZ v nejistotě dovolit investovat. Otazníky nejsou jen nad jadernou energií, a to především v souvislosti s děním na Ukrajině a postojem Evropské unie k Rusku, které do jeho členských zemí dodává 25 procent spotřebovávané ropy a zemního plynu.

Kvůli přetížení hrozí rozpad energetického systému

Energetický vývoj v nejbližšich letech se tak podle europoslance ODS Hynka Fajmona nijak odhadnout nedá. „Také proto, že evropský energetický trh je zničený nesmyslnou regulací preferující na úkor všech ostatních obnovitelné zdroje, které jsou drahé a neefektivní. V této situaci není možné plánovat žádné investice do klasických zdrojů, a proto hrozí blackouty. Hrozí situace, že se energetický systém rozpadne, protože bude přetížen. Není možné budovat energetická propojení mezi výrobními a spotřebními oblastmi a prostě je to celé špatně,“ kritizuje pro ParlamentníListy.cz Hynek Fajmon současnost v evropské energetice.

Podle energetického experta Hnutí Duha Martina Mikesky je současná doba vhodná k tomu se zastavit a rozmyslet si, jakou energetiku Česko vlastně chce. „Z jedné strany je tu jasný signál o tom, že stát nemá zájem dotovat stavbu nového Temelína. Z druhé strany Evropa po ukrajinské krizi řeší, jak se postaví k ruskému plynu, na němž mimochodem jsou země Visegrádské skupiny zhruba dvakrát závislejší, než je průměr evropské osmadvacítky. Tomuto zamyšlení nahrává i fakt, že Ministerstvo průmyslu a obchodu během jara aktualizuje státní energetickou koncepci,“ podotýká Martin Mikeska.

Je třeba poskládat energetiku z více zdrojů, co budou levnější

Hnutí Duha zastává názor, že by se celá debata v Česku měla posunout z přístupu minulého století, kdy panovalo přesvědčení, že jedno obrovské plošné řešení odstraní problém celé české energetiky. „A je jedno, zda to je debata o uhelných limitech v severních Čechách, jejich prolomení, či neprolomení, bourání a nebourání obcí, nebo o stavbě obřích bloků, které zapikají českou energetiku na dekády dopředu,“ konstatuje energetický expert.

Podle něj takový koncepční přístup spočívající v oněch obrovských řešeních už nebude pro budoucnost platit. „Státy budou muset přemýšlet a přicházet s tím, jak poskládat energetiku dohromady z toho, co je k dispozici, z toho, co je levnější, tedy z obnovitelných zdrojů. A budou muset konečně začít konkrétně řešit vysokou a zbytečnou spotřebu energií v budovách i v průmyslu. A hledat, jakým způsobem toto poskládat dohromady,“ nabízí pro ParlamentníListy.cz svůj pohled na blízkou budoucnost energetiky Martin Mikeska z Hnutí Duha.

reklama

autor: Jiří Hroník

PhDr. Olga Richterová byl položen dotaz

Porodnost

Dobrý den, píšete, co chcete dělat pro zvýšení porodnosti, ale nezapomínáte, že jste už více jak dva roky ve vládě? Co jste zatím pro rodiny udělali? Vždyť i to navýšení rodičovské je nedostatečné a navíc diskriminující. A co je vlastně podle vás hlavní příčinou klesající porodnosti? Koukám, že neod...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Bitevní stodola.“ Smáli se, ale funguje to. Rusové vyzráli na ukrajinské drony

20:13 „Bitevní stodola.“ Smáli se, ale funguje to. Rusové vyzráli na ukrajinské drony

Válka na Ukrajině přinesla do moderního válčení použití dronů a dalších bezpilotních letounů, které …