„Bylo to 480 000 Kč společnosti eMarketing CZ za hromadné a opakované šíření nevyžádaných obchodních sdělení,“ vysvětluje RNDr. Igor Němec, předseda ÚOOÚ. „Společnost zhruba rok rozesílala obchodní sdělení v rozporu se zákonem, protože neprokázala, že adresáti poskytli souhlas se zasíláním sdělení ani nebylo prokázáno, že jde o zákazníky společnosti.“

Již z výše uvedeného je zřejmé, co charakterizuje obchodní sdělení zasílaná především mailem, ale také SMS, prostřednictvím sociálních sítí nebo telefonicky. Jde o moderní trend marketingu s minimálními náklady, mimořádně vysokou výtěžností, přesným zacílením a prokazatelným měřením úspěšnosti tohoto typu reklamy. Ruku v ruce s moderními trendy a nepopiratelnými přednostmi jde však také vyšší agresivita a narušování soukromí zákazníka.

Kde je ona zmíněná hranice mezi povoleným a zakázaným? Pravidla zasílání obchodních sdělení řeší zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti.

Charakteristika spamu jako nevyžádaného obchodního sdělení je celkem výstižná. Z řady pravidel, jimiž se obchodní sdělení musejí řídit, je první to, že s přijetím zprávy, která podporuje přímo či nepřímo zboží, služby nebo podnikající osobu, musí zákazník předem souhlasit. A to dobrovolně, kvalifikovaně a vědomě. Není tedy náhoda, že k zajištění tohoto souhlasu používají obchodníci mnohé triky. Nejen, že jsou potenciální zákazníci vyzýváni k souhlasu se zasíláním obchodních sdělení až poté, co byli poprvé osloveni, ale tento souhlas bývá často předvyplněn nebo je uschován mezi obchodními podmínkami či pokyny.

„Dokonce jsme se setkali s tím, že prodejce podmiňoval uzavření obchodu v e-shopu tím, že zákazník vyplní souhlas se zasíláním další nabídky. I tento nátlak zákon pochopitelně zakazuje,“ upozorňuje Igor Němec.