Zákon o investičních fondech se přijímal v roce 1992. Přestože Ježek patřil spolu s Dušanem Třískou k duchovním otcům kuponové privatizace, své pochybení ohledně přípravy zákona o investičních fondech Ježek odmítl.
Privatizace se povedla. Nehody samozřejmě byly
Moderátorka Daniela Drtinová upozornila, že ztráty způsobené privatizací národního majetku kuponovou metodou dosahují podle odhadů 500 až 600 miliard korun. Zeptala se proto Ježka, zda by nebylo lepší, kdyby privatizace proběhla jinou než kuponovou metodou. Ježek, který byl ministrem porevoluční vlády a také předsedou Fondu národního majetku, takovou úvahu odmítl. „Privatizace se povedla, byly samozřejmě nehody, jako vždycky všude u takových velkých akcí bývají,“ hájil se. V pořadu zaznělo, že nápad privatizovat státní majetek kuponovou metodou dostal Ježek spolu s Dušanem Třískou během procházky zámeckým parkem v Kolodějích, kde pobývali na „legendárním setkání ekonomů“.
Osudovou chybu udělali Klaus a Tříska
Ježek naznačil, že chyba nebyla ve způsobu provedení privatizace, ale ve špatně připraveném právním rámci privatizace. „Finanční zákony se dělaly na Ministerstvu financí, a tam jsem nikdy nepracoval,“ hájil se. Drtinová ale oponovala tím, že Ježek byl až do roku 1992 ministrem pro privatizaci. Podle Ježka se ale zákon o investičních fondech připravoval na Federálním ministerstvu financí. „Dělali jej Tříska, Rudlofčák, Klaus. Ti udělali osudovou chybu,“ ukázal Ježek na viníky. Ježek uvedl, že podobu tohoto zákona ani pořádně neznal, protože byl připraven v květnu 1992, a v červnu na svém postu skončil. „Než jsem se nadechl, tak byl konec,“ konstatoval.
Spoléhal jsem na to, že svou práci udělají poctivě a dobře
„Ale vy jste byl členem vlády. Proč jste víc nekřičel?“ podivovala se Drtinová. „ Proč jste dovolil jako člen vlády, aby zákon o investičních fondech parlament schválil?“ Ježek vysvětlil, že zmíněný zákon byl schválen ve Federálním shromáždění, jehož členem nebyl. „Spoléhal jsem na to, že když já jsem dělal svou práci poctivě a dobře, tak že to na tom Federálním ministerstvu financí také budou dělat dobře. Že to neudělali dobře, to se ukázalo až potom, to už jsem byl mimo,“ tvrdil s tím, že neměl na starosti jen tuto problematiku, ale řadu dalších věcí. „Za ten měsíc jsem si toho nevšiml,“ konstatoval s tím, že klíčové bylo, že v zákonu o investičních fondech vypadla jedna drobná, klíčová věta. Ta podle Drtinové zněla v tom smyslu, že majetek zakladatelů fondů musí být oddělen od majetku akcionářů. „To tam nebylo, a to pak rozjelo masivní tunelování,“ vysvětlila moderátorka, Ježek s touto interpretací souhlasil.
Klaus udělal zmíněnou chybu úmyslně
Drtinová se ho pak zeptala, zda si myslí, že tato chyba v zákoně byla záměrná. „S odstupem času a po těch všech amnestiích, které Klaus udělal, si skoro myslím, že ano. Dokázat to nemůžu, ale už jsem přesvědčen, že ano,“ řekl Ježek.
Na svou obranu také uvedl, že od začátku věděl, že obchodování s akciemi se musí dít v přísně regulovaném a dozorovaném prostředí. „Bojoval jsem o to, aby vznikla komise pro cenné papíry,“ podotkl s tím, že jeho snaha narážela na aktivní odpor Klause a jeho lidí na Ministerstvu financí. Komise pro cenné papíry nakonec vznikla až po pádu Klausovy vlády v roce 1996.
Do privatizace bych už s Klausem nikdy nešel
Drtinová k tomu poukázala na to, že Václav Klaus tehdy vůbec nereagoval na dopis z Fondu národního majetku, který jej varoval před Viktorem Koženým. „Přes Harvardské fondy se ztratilo 16 miliard,“ poznamenala Drtinová.
Závěrem se Ježka zeptala, zda by šel do privatizace s Václavem Klausem znovu. „Nikdy. Zpětně bych nešel do ničeho, kdybych to neměl všechno v rukou,“ uzavřel Tomáš Ježek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
