Novela o rozpočtovém určení daní by zvýšila od příštího roku příjmy krajů na úkor státu z vybrané daně z přidané hodnoty o 3,5 miliardy korun. Předmětem návrhu je zvýšení procentuálního podílu, kterým se kraje podílejí na výnosu daně z přidané hodnoty, ze 7,86 procenta na 8,92 procenta, a to s účinností od 1. ledna 2016. Kraje totiž dlouhodobě požadují navýšení podílu na DPH na 8,92 procenta, jinými slovy požadují zrušit korekce, které měly zajistit, aby dodatečný výnos daňových opatření přijatých v letech 2011 a 2012 náležel výhradně státnímu rozpočtu. V reakci na tyto požadavky se právě navrhuje tato novela, která má zvýšit podíl krajů na výnosu DPH.
„Kraje návrhem získají v rámci rozpočtového určení daní prostředky, o jejichž použití budou moci rozhodovat samostatně. V absolutním vyjádření jde o navýšení daňových příjmů krajů o zhruba 3,5 miliardy korun. Finanční efekty v dalších letech budou záviset na výši inkasa daně z přidané hodnoty,“ zdůraznil dnes ráno ministr financí Andrej Babiš (ANO), když normu, která se dostala ve sněmovně do třetího čtení, představoval. To ještě netušil, že se poslanci následně budou o penězích pro kraje dlouho hádat, a to zejména o návrhu opozice, aby peníze z rozpočtu dostaly i obce.
„Pokud tady padlo, že dlouho debatujeme o tomto návrhu jen proto, abychom odsunuli EET – musel jsem totiž tady pro novináře reagovat na slova předsedy vlády o tom, že se dnes nedostane na EET, neboť zde děláme obstrukce – tak musím připomenout, že obstrukcí se dnes dopouštěli spíše premiér Sobotka a vicepremiér Babiš,“ zmínil k tomu jízlivě po dvou hodinách debat šéf poslaneckého klubu TOP 09/STAN Miroslav Kalousek. Bod o EET byl totiž v dnešním programu schůze zařazen až na předposlední místo; poslanci přitom v pátek tradičně končívají ve 14.00 hodin.
„Místopředseda vlády tady pokračuje v autoobstrukci,“ poznamenal o chvíli později Kalousek ironicky. Andrej Babiš se totiž najednou jal před poslanci hájit již zmiňovanou normu o elektronické evidenci tržeb, přestože o ni v tu chvíli vůbec nešlo.
„Vy tady hovoříte o dvou miliardách. Ano, dvě miliardy nejsou moc peněz. Ale vy děláte všechno pro to, aby obce nedostaly peníze. A víte proč? Protože kdybyste kdybyste hlasovali dneska ve třetím čtení pro elektronickou evidenci tržeb, tak byste hlasovali pro 2,5 miliardy korun pro obce, protože oni dostávají DPH... Hlasujte pro EET, tam jsou peníze pro obce! Měsíc zdržení EET je 414 milionů korun do rozpočtu, když to nestihneme,“ nabádal k tomu Babiš.
Na to ale Kalousek následně poznamenal: „K EET se pravděpodobně dostaneme na podzim, na jaře, v létě, na podzim příštího roku... A tady mnohokráte padne ta nepravda, že je to nástroj k lepšímu výběru daní a k narovnání podnikatelského prostředí. Ale nic z toho není pravda. Tato balkánská supernovinka totiž nic takového nepřinese.“
I jiná Babišova slova ovšem Kalouska nadzvedla ze židle. „Pokud pan ministr hovořil o výhodách, mluvil pravděpodobně o výhodách dodavatelů systému a pravděpodobně hovořil o výhodách pro několik oligarchů, mezi které patří. Pokud několikrát opakoval, že nerozhoduje politicky, tak když něco předkládá sněmovně, tak je to vždy politické. Pane premiére, udělejte pro pana místopředsedu nějakou pojmovou výuku, protože když tady vedeme diskusi a on používá naprosto nevhodné pojmy pro věci, které znamenají něco úplně jiného, tak si potom nemůžeme rozumět,“ zmínil Kalousek.
Ministr financí totiž kromě EET před poslanci ještě zmínil, že když jde o „ten politický kontext“, tak on prý nedělá politické rozhodnutí, ale rozhodnutí pro lidi. Tomu se ale posmíval nejen Kalousek, dokonce i celá sněmovna propukla ve smích.
Dolejš: Pojďme hlasovat!
„Trochu mě ta debata zaráží. Máme jednoduchý předklad na stole, a to v rámci rozpočtového určení daní dát krajům navíc čtyři miliardy. V tom je shoda široká od této zdi k této zdi a opozice si dovolila říci, že by bylo dobré dát obcím ještě dvě miliardičky. Dvě miliardičky z rozpočtu, který má jeden a čtvrt biliónu...Je to jednoduché. Jsou v rozpočtu dvě miliardy, nebo nejsou? Hlasujme!“ snažil se rozetnout dialog Babiše s Kalouskem místopředseda KSČM Jiří Dolejš.
Proč ne krajům, ale obcím ano?
Poslanci se předtím dohadovali dlouze ještě o faktu, zda obce vůbec dostanou nějaké peníze, když se finance navýší „pouze“ pro kraje.
„Především dámy a pánové z té pravé strany sněmovny, kteří tady neustále jeden za druhým vystupují a říkají, že bychom neměli přidávat krajům, že bychom měli přidat obcím, tak říkají věc, která není přesná. My krajům přece nic nepřidáváme, my jim jenom vracíme to, co jim pravice, když byla ve vládě, sebrala...,“ zdůrazňoval k tomu ve své řeči třeba premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
„A teď pozor. Na co jdou ty peníze? Když jedete autobusem nebo vlakem, kraj to dotuje! Když si zavoláte záchranku, kraj to dotuje! Když jdete do krajské nemocnice a ležíte tam, kraj to dotuje! Když jsou vám poskytovány sociální služby v domově důchodců, kraj to dotuje! To jsou peníze, které jdou k lidem. To není tak, že teď krajům se vracejí peníze a k lidem se to nedostane. Když jedete po dvojce nebo trojce, kraj se stará o její údržbu nebo rekonstrukci. Kde vedou ty dvojky a trojky? Vedou mezi obcemi. Kde jsou ty domovy důchodců? Jsou v obcích! Kde jezdí ty vlaky a autobusy? No, vozí lidi z těch obcí.“ Nestavme obce a kraje proti sobě," zmiňoval dále Sobotka.
„Pan premiér mluví o úplně něčem jiném. Vždyť tady nikdo neříkal, že my nechceme přidat krajům. Já nevím, jestli tady seděl a poslouchal. Pane premiére, kdybyste od roku 1990 neseděl v Poslanecké sněmovně a byl byste normálně mezi lidmi, tak byste věděl, co ty obce potřebují. Raději už nic neříkejte, protože mluvíte úplně mimo a z cesty,“ pokáral ovšem předsedu vlády poslanec TOP 09 Herbert Pavera.
Mgr. Herbert Pavera
Sněmovna normu po třech hodinách debat nakonec prohlasovala. Pro zvedlo ruce 160 poslanců, proti nebyl překvapivě nikdo, a to ani přesto, že neprošel žádný pozměňovací návrh opozice.
„Přestože nebyly podpořeny žádné naše návrhy, tak jsme návrh jako celek prohlasovali. Nechceme totiž ubírat krajům peníze,“ poznamenal k tomu uštěpačně Miroslav Kalousek. Příjmy krajů z vybrané daně z přidané hodnoty se tak od příštího roku zvýší zhruba o 3,5 miliardy korun. V prvním kroku, v roce 2017, by si obce měly podle návrhu přilepšit o 3,6 miliardy korun, ve druhém od roku 2018 o 6,6 miliardy. Předlohu ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident.
Finanční úřady vybraly loni na dani z přidané hodnoty 322,9 miliardy korun, meziročně zhruba o 14 miliard korun více. Státní rozpočet získal loni podle údajů ministerstva financí na DPH 230,2 miliardy korun, tedy o pět procent více.
Krajům a obcím klesl podíl na výnosech z daně z přidané hodnoty za vlády Petra Nečase (ODS). Tehdy bylo cílem získat peníze ze zvyšování sazeb DPH jen do státního rozpočtu kvůli financování druhého důchodového pilíře, jenž nynější vláda ruší. Zároveň se změnilo rozpočtové určení u obcí, kdy si menší obce polepšily na úkor velkých měst.
Peníze půjdou na investice
Předseda Asociace krajů ČR a jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD) je se změnou spokojený. ČTK sdělil, že vrácené daňové výnosy využijí kraje především na investice. Dodal, že dnešním rozhodnutím Sněmovny plní vláda dohodu s asociací.
Pokud jde o EET, ČTK zmínila, že se prý uvažuje kvůli tomu o svolání mimořádné schůze. Norma se totiž ani dnes nestihla projednat, dokonce na ní vůbec nepřišla řada.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
