Václav Havel i Václav Klaus podle Pečinky akceptovali, že člověka, který si zajistí většinu poslanců, jmenují premiérem. „Nyní přichází nový prezident Zeman a říká: Parlamentní většina není důležitá, voličům jsem v prezidentské kampani slíbil jinou vládu a nový kabinet sestavím podle své volné úvahy,“ píše Pečinka na serveru Pravybreh.cz a varuje, že takové úvahy jsou počátkem konce parlamentní demokracie.
Miloš Zeman podle něj v posledních dnech působí, jako by se sem zatoulal z úplně jiného ústavního systému. Už před volbami naznačoval, že si oblíbil francouzského generála de Gaulla, který ve Francii vytvořil specifický systém na pomezí parlamentní a prezidentské demokracie.
Jenže de Gaulle měl kromě aureoly válečného hrdiny za sebou značnou podporu politiků napříč celým spektrem a rovněž vlivné právníky a průmyslníky. Navíc Francie nikdy úplně přesně nevěděla, jestli chce být parlamentní republikou, nebo autokratickou monarchií, takže jí tento smíšený systém do jisté míry skutečně vyhovoval.
„U Zemana je cítit, že jeho pokusy o 'legální převrat' jsou spojeny příliš s jeho egem a skupiny v jeho okolí můžeme zařadit spíš do kategorie nostalgických oldies,“ srovnává komentátor. Zeman dříve úřednické vlády kategoricky odmítal. Proto se dá čekat, že nyní hraje úplně jinou, spíše politickou hru.
Podle Pečinky nejspíš bude hlavním úkolem vlády dostat do povědomí veřejnosti nejčastěji spekulovaného premiéra Jiřího Rusnoka, nejspíš příštího volebního lídra SPOZ. A nejen jeho - celá vláda prý nejspíš bude především propagací Zemanových kandidátů.
Politické strany však podle komentátora nejspíš nic nechápou a na sílících snahách o rozbití systému se snaží ještě vydělat na úkor svých soupeřů. Zejména se to týká současné sněmovní levice. „Je takové české přísloví: Když hoří sousedovi střecha, je to i tvůj problém. Tady spíš převládá modifikace: Když hoří sousedovi střecha, je to nejlepší situace, jak mu ukrást něco z garáže,“ poznamenává komentátor. Pokud se prý politické strany proti nesvaté alianci prezidenta, státních zástupců a populistů Okamurova a Babišova střihu nespojí, odstřelí si vlastní systém.
„Příliš to připomíná politickou situaci na podzim 1947. Dopad bude tentokrát měkčí, ale stejně bude všechny hodně bolet,“ obává se komentátor.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
