O tom, že vedení ERÚ spadá od 1. ledna letošního roku pod služební zákon, je přesvědčen i Postránecký. Vitásková by tak podle něj měla do 1. března složit služební slib. „Je tam i jiný možný postup, že každý státní zaměstnanec – a na jiných úřadech už se to uplatňovalo – pokud tedy je stíhán za určitou kategorii trestného činu, má být postaven mimo výkon služby a tento institut postavení mimo výkon služby může předcházet složení služebního slibu, takže i o tom bude vláda rozhodovat, jaká bude posloupnost těchto kroků,“ řekl Postránecký.

Když Vitásková nesloží služební slib, skončí její služební poměr automaticky

Vláda, která je vůči Vitáskové služebním orgánem, se ale může také rozhodnout, že počká, až předsedkyně ERÚ složí služební slib, a pak ji postavit mimo službu, vzhledem k tomu, že čelí obžalobě a obvinění ve dvojici případů. Podle služebního zákona přitom úředník čelící obvinění nemůže svou funkci vykonávat. Šéfka ERÚ odmítá, že by porušila zákon.

Ve hře je i varianta, že Vitásková nesloží služební slib, což už také avizovala. V takovém případě by podle Postráneckého její služební poměr skončil automaticky a ERÚ by tak vedl jeho místopředseda. Podle ministerstva vnitra i v některých zahraničních zemích regulátoři spadají pod systém státní služby. Jde třeba o sousední Polsko nebo Slovensko.