O tom, že vedení ERÚ spadá od 1. ledna letošního roku pod služební zákon, je přesvědčen i Postránecký. Vitásková by tak podle něj měla do 1. března složit služební slib. „Je tam i jiný možný postup, že každý státní zaměstnanec – a na jiných úřadech už se to uplatňovalo – pokud tedy je stíhán za určitou kategorii trestného činu, má být postaven mimo výkon služby a tento institut postavení mimo výkon služby může předcházet složení služebního slibu, takže i o tom bude vláda rozhodovat, jaká bude posloupnost těchto kroků,“ řekl Postránecký.
Když Vitásková nesloží služební slib, skončí její služební poměr automaticky
Vláda, která je vůči Vitáskové služebním orgánem, se ale může také rozhodnout, že počká, až předsedkyně ERÚ složí služební slib, a pak ji postavit mimo službu, vzhledem k tomu, že čelí obžalobě a obvinění ve dvojici případů. Podle služebního zákona přitom úředník čelící obvinění nemůže svou funkci vykonávat. Šéfka ERÚ odmítá, že by porušila zákon.
Ve hře je i varianta, že Vitásková nesloží služební slib, což už také avizovala. V takovém případě by podle Postráneckého její služební poměr skončil automaticky a ERÚ by tak vedl jeho místopředseda. Podle ministerstva vnitra i v některých zahraničních zemích regulátoři spadají pod systém státní služby. Jde třeba o sousední Polsko nebo Slovensko.
Vitásková: Odvolat mě může jen prezident
Situaci kolem Energetického regulačního úřadu komplikuje nesoulad mezi služebním a energetickým zákonem. Vitásková trvá na tom, že není podřízena služebnímu zákonu a že jediným, kdo ji podle energetického zákona může odvolat, je prezident Miloš Zeman. Ten za šéfkou ERÚ stojí. Mohlo by se tedy také stát, že se Vitásková případnému rozhodnutí vlády o postavení mimo službu odmítne podřídit. „Tam by došlo ke klasickému soudnímu sporu, nastal by soudní přezkum,“ uvedl k takové možnosti Postránecký. Také Zeman dnes řekl, že pokud by Vitásková dostávala pokyny přímo od vlády, dá podnět k Ústavnímu soudu.
Předsedkyně ERÚ čelí spolu s dalšími devíti lidmi obžalobě v případu, který projednává brněnský krajský soud. Podle obžaloby se dopustila zneužití pravomoci v souvislosti s výstavbou dvou solárních elektráren v Chomutově, které údajně dostaly od ERÚ povolení k provozu za sporných okolností. Vitásková, která u soudu popřela, že má cokoli společného s údajnými podvody, je také obviněna kvůli jmenování bývalé nejvyšší žalobkyně Renaty Vesecké do funkce místopředsedkyně ERÚ. Podle policie se tak stalo v rozporu s energetickým zákonem a státu kvůli tomu vznikla škoda přes milion korun. Vitásková je přesvědčena, že energetický zákon nepřekročila a chce se bránit soudně.
Zeman je ochoten jít s celou věcí až k Ústavnímu soudu
Prezident je ohledně Vitáskové ochoten dát celou věc až k Ústavnímu soudu. Miloš Zeman to uvedl dnes, když odpovídal na svém profilu na serveru ParlamentníListy.cz na otázku čtenáře. Toho zajímalo, zda by prezident Zeman v případě Vitáskové uvažoval o udělení milosti.
„Odmítám prezidentské amnestie a ve většině případů i prezidentské milosti. Případ paní Vitáskové považuji za složitý ze zcela jiného důvodu, a sice proto, že se dějí pokusy zařadit ji pod služební zákon, takže by dostávala pokyny přímo od vlády. Cituji směrnici Evropské unie, která zakazuje, aby pracovníci jakéhokoli regulačního úřadu přijímali pokyny od vlády; a pokud k tomu dojde, podám příslušný podnět k Ústavnímu soudu,“ prozradil prezident republiky.
Psali jsme:
autor: vam, čtk
