Pravicový sociolog: Fanoušci knížete? Jako fašisté. Vládnoucí třída přerozděluje sobě, ne chudým. Je debilní si myslet opak

30. 4. 2014 10:28

REPORTÁŽ O třídním konfliktu v 21. století hovořil v úterý večer ve Valašském Meziříčí sociolog, podnikatel a publicista Petr Hampl. Podle něj jsou mezi vládnoucí elitou a obyčejnými lidmi obtížně překonatelné rozdíly. Přerozdělování se dle jeho mínění neděje ve prospěch nižších vrstev ve společnosti. Vládnoucí elita se naučila stát používat jako nástroj a nemá žádný zájem na ekonomické prosperitě a tvorbě pracovních míst. Řeč byla také o ministru financí Andreji Babišovi a jeho „nadpřirozených schopnostech“.

Pravicový sociolog: Fanoušci knížete? Jako fašisté. Vládnoucí třída přerozděluje sobě, ne chudým. Je debilní si myslet opak
Foto: Ivan Dostál
Popisek: PhDr. Petr Hampl na besedě ve Valašském Meziříčí

„Na svět se rodíme s různými šancemi, fakticky jsme už počati s různými šancemi,“ řekl Hampl asi dvacítce posluchačů na úvod besedy, kterou uspořádala Strana svobodných občanů v CaféTucan ve Valašském Meziříčí. Podle něj totiž existuje poměrně vysoká statistická pravděpodobnost, že dítě vysoké manažerky firmy Microsoft bude v životě bohatší, vzdělanější, zdravější a šťastnější než dítě pomocné dělnice zemědělského statku na vesnici.

Éra komunismu a „rozkrádání“ v devadesátých letech

„Ve všech společnostech bylo vždy nějaké třídní rozdělení. V dějinách bylo ale také pár pokusů, které chtěly vytvořit společnost beztřídní. I tyto společnosti se však rychleji než za jednu generaci staly hluboce třídně rozdělenými společnostmi. Za komunistického režimu se dělilo na straníky a nestraníky, což pak některým umožňovalo mimo jiné lepší vzdělání,“ připomněl sociolog.

Poté byla řeč o období promíchávání tříd například v devadesátých letech v důsledku snazších možností podnikání. „Všimněte si, že když se dnes mluví o první polovině devadesátých let, zvláště když se o tom píše v tisku, tak to bylo zlodějské období, období největšího rozkrádání, období amorálnosti, období, kdy se položily špatné základy kapitalismu. Zkrátka něco pohoršujícího a nepřijatelného. Vždy, když se nám promíchají třídy, je potom veliká snaha toto období interpretovat jako špatné,“ sdělil Hampl.

„Nám, kteří jsme v těch devadesátých letech žili, to nepřipadalo jako totálně zlodějské období. Ano, občas se něco ukradlo, ale nebylo to něco, co by určovalo lidský život. Co se tehdy dalo ukrást? Státní rozpočet byl relativně malý, byly tady nějaké továrny, ve kterých byly dvacet, třicet let staré stroje, rozpadající se budovy,“ řekl dále sociolog. Dnes je podle něj snadné založit třeba poradenskou firmu, ale založit firmu, která něco vyrábí, je problém. „I na kadeřnici už jsou nové normy,“ doplnil.

O třídním konfliktu při volbě prezidenta

O chvíli později sociolog hovořil o takzvaném třídním konfliktu. Jako jeden z příkladů uvedl prezidentskou volbu. „Vnímal jsem zfanatizovanou Prahu a zvláště zfanatizované vzdělané lidi v Praze, kteří chodili s těmi žlutými plackami s Karlem. Měl jsem skoro pocit, že se chovají jako fašistické hnutí. To, co v těch lidech bylo cítit, bylo pohrdání tím zbytkem společnosti, těmi, kteří jsou chudí, bydlí na venkově, nemají ten rozhled a podobně. Naopak chlapi v těch venkovských hospodách to vnímali přesně obráceně. V té chvíli bylo třídní rozdělení najednou hmatatelnější."

Fotogalerie: - Svobodní proti registračním pokladnám

Svobodní uspořádali sběr podpisů před finančním úř...
Svobodní uspořádali sběr podpisů před finančním úř...
Svobodní uspořádali sběr podpisů před finančním úř...
Svobodní uspořádali sběr podpisů před finančním úř...
Šéf Strany svobodných občanů Petr Mach
Svobodní uspořádali sběr podpisů před finančním úř...

Anketa

Co je pro vás důležitější?

hlasovalo: 10021 lidí

Kdo žije ze začleňování Romů?

Na besedě se v této souvislosti hovořilo také o menšinách a většinové společnosti, neboli o tom, kde končí peníze na začleňování kupříkladu Romů. „Romové si dojdou v pondělí na úřad a skutečně dostanou padesát tisíc podpory a víc, ve středu ale už nemají co jíst. Těch padesát tisíc leží v kapse člověka, který je bílý, který má vysokou školu, je z dobré rodiny a má vysoce nadprůměrný příjem. Jsou to jednak zvláštní typy podnikatelů, a co je zajímavé, že vznikly tisíce míst různých speciálních pracovníků, integrátorů, začleňovatelů, učitelů integrace, školitelů učitelů integrace… Šokovalo mě, kolik třeba takové organizace jako Člověk v tísni dostaly na začleňování Romů v Čechách. To jsou všechno částky výrazně přes sto milionů za ty roky. Tam končí ty peníze,“ podivoval se Hampl.

Elita se naučila stát používat jako nástroj

Podle Hampla tak žijeme ve společnosti, kde mezi vládnoucí elitou a relativně obyčejnými lidmi jsou obtížně překonatelné rozdíly. Vládnoucí elita je dle jeho slov třída, do které patří i vědci, univerzitní učitelé, úředníci na ministerstvech, profesionální novináři, herci, režiséři či manažeři korporací. „Jde o desetitisíce lidí, kteří mluví minimálně anglicky a spíše více jazyky, mají dobré školy a jejich děti mají vysokou šanci si toto postavení udržet. Tato elita se od zbytku společnosti odlišuje životním stylem,“ shrnul Hampl.

„A tato relativně úzká horní vrstva se naučila vzít stát a používat jej jako svůj nástroj,“ řekl dále Hampl s tím, že daně platí chudáci, kteří se nemohou bránit, nikoliv bohatí a vzdělaní. V případě rozdělovaní vybraných peněz na daních je pak podle Hampla jasné, že si z těchto peněz vezmou víc samozřejmě bohatí. „Člověk by musel být úplně debilní, aby si myslel, že přerozdělování je ve prospěch těch dole. Není a nemůže být, z principu nemůže,“ konstatoval s tím, že vládnoucí elita nemá žádný zájem na obnovení ekonomické prosperity a vytváření pracovních míst.

Jaká jsou východiska?

Následovala diskuze. „Mluvíte o euroamerickém modelu a civilizaci, která se zhroutí na ekonomické neefektivnosti. Která civilizace ji nahradí podle vás?“ ptal se jeden z posluchačů. „Je několik možností. Jedna je to, že tak jako skončil komunismus, nějak podobně skončí i tento režim. To znamená, že bude nahrazen něčím, co je formováno na základě šedého trhu, ale kde jsou v zásadě normální vztahy mezi lidmi. Jen se to zbaví těch nahoře. Druhá myslitelná varianta je islám,“ odpověděl Hampl.

„Třetí varianta je pro mě katastrofická,“ řekl dále sociolog a odkázal k filmu s názvem Zardos. „Je to sci-fi z budoucnosti. Jsou tam uzavřená města, kde žijí lidé, kteří jsou vzdělaní, zdraví, zajímají se o umění. Kolem toho jsou pralesy, ve kterých žije chudina jako zvěř, jež když se přemnoží, chodí se střílet. Teoreticky je možná i tato varianta, kdy by elita pomocí nějaké automatizace byla natolik soběstačná, že by jí začalo být jedno, co bude kolem,“ obává se.

Babišovy „nadpřirozené schopnosti“

Na závěr přirovnal Hampl Babiše k Obamovi. Podle něj by českým Obamou chtěl být Schwarzenberg, povedlo se to však spíše předsedovi hnutí ANO a ministru financí v Sobotkově vládě.  „Od roku 1990 plus minus do loňska by se dalo říct, že důvod, proč se lidé podřizovali vládě, byl právně-byrokratický. Vládli nám lidé, kteří splnili nějaké požadavky – vyhráli ve volbách. Proto byli ve vládě. Mysleli jsme si o nich, že jsou to zloději, ale podřizovali jsme se jim. S Andrejem Babišem to ale funguje jinak. Je to jeden z těch lidí, kterým se podřizujeme proto, že věříme, že má nadpřirozené schopnosti. Věříme, že umí udělat neuvěřitelně veliký stát, utrácet neomezené množství peněz a všem zajistit blahobyt. Pokud politický vůdce přesvědčí významnou masu, že má tuto nadpřirozenou schopnost, tak je mu tolerováno v podstatě cokoliv, jakékoliv zneužití moci, jakýkoliv problém, jakákoliv amorálnost, všechno se odpouští,“ poznamenal.

Ale na co jsou tyto autority extrémně citlivé, je prý neúspěch. „Dvakrát, třikrát se mu něco viditelně nepovede a všechno je pryč. Celá ta aura je pryč a už je to jen obyčejný člověk jako my ostatní,“ uvedl Hampl a pokračoval: „Výrazní vůdci jako Hitler nebo Churchill mají nějaké charakterové vlastnosti, ale jaké vlastnosti má Andrej Babiš? Jaké by měl názory, když byste s ním šli na pivo jako se sousedem? Jaké by měl názory? Nic o něm nevíme. Známe jeho fotku z toho plakátu, že nechce být jako politici, ale jinak nevíme nic o tom, jaký je, co má rád, jestli je nervák, nebo zda je arogantní. To je obraz, jak ho vytvořila ta reklamní agentura. I jemu se ale dříve či později stane, že si spálí prsty a něco nebude umět,“ uzavřel více než dvouhodinovou besedu sociolog.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Petr Kupka

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Zle, matičko, zle, uprchlíci zde! Depresivní reportáž z míst, kde nechtějí být už ani migranti

20:12 Zle, matičko, zle, uprchlíci zde! Depresivní reportáž z míst, kde nechtějí být už ani migranti

Bloger a nezávislý novinář John Psaropoulos sepsal pro web Al Jazeera reportáž o osudu Řeků, žijícíc…