Inozemcev konstatuje, že i více než rok po „černém úterý“, kdy rubl ztratil čtvrtinu své hodnoty za jediný den, je stav ruské ekonomiky stále nejistý. Konkrétně zmiňuje pokles HDP o 3,9 % za posledních dvanáct měsíců. „Vládě se na druhou stranu podařilo dostat inflaci pod 13 %. Návrat k růstu ve třetím čtvrtletí 2015 se však nekonal; a jinak tomu prozatím není ani v letošním roce. Pokud dojde k očekávanému růstu v roce 2017, potom bude možné hospodářský pokles vysvětlit západními sankcemi a nižšími cenami ropy. Co když ale k růstu nedojde?“ ptá se Inozemcev.
Podle Inozemceva je na tom současná ruská ekonomika hůře než v roce 2009. Argumentuje výrazným poklesem reálných disponibilních příjmů a nominální mzdy. V těhto ukazatelích jsou na tom Rusové hůře než v roce 2005. „Průměrná cena za nový byt v Moskvě klesla v porovnání s rokem 2014 o 16 % v rublech a o polovinu v dolarech. Ruská ekonomika trpí v důsledku poklesu cen ropy, ale také kvůli tlaku byrokracie a paranoidní zahraniční politice,“ konstatuje ruský politolog a rozděluje pro účely celkového hodnocení ekonomiku Ruska do dvou fází.
„Od počátku tisicíletí do roku 2007 ekonomika rostla o 7 % ročně, akciový trh prudce vystřelil vzhůru a průměrné příjmy se více než zdvojnásobily. Vedle toho byly sníženy daně a došlo k navýšení mezinárodní spolupráce. Rusko prostě rostlo,“ uvádí Inozemcev a konstatuje, že naopak v letech 2008 až 2015 se průměrný růst blížil nule. „Vedle zrychlení úniku kapitálu došlo ke zhoršení podnikatelského klimatu. Zároveň byly zavedeny další daně a zdvojnásobeny vojenské výdaje po zahájení operací v Gruzii, na Ukrajině a v Sýrii,"
Jak Inozemcev konstatuje, tak Rusko ani v této fázi růstu ze skutečně krize nevybředlo. „Z tohoto pohledu zemi postihují krize každých osm či devět let. V současné chvíli existuje jen malá šance, že se státu zcela podřízená ruská ekonomika vydá na cestu obnovy. A to, i kdyby byly zrušeny sankce a ceny ropy se vrátily na běžnou úroveň. Rusko sice přestálo krizi v roce 1998 i o deset let později, ale v průběhu žádné z nich nedošlo k takovému odlivu zahraničních investic. Důvodem jsou protisankce vůči EU, napětí s Tureckem a ignorování mezinárodního práva,“ soudí Inozemcev.
V loňském roce odešlo z Ruska dvacet západních nadnárodních korporací, včetně Opelu, Adobe Systems či firmy Stockmann. Dále bylo uzavřeno třicet továren ve vlastnictví cizinců. „Ze země také odcházejí samotní Rusové. Čistá emigrace se zvýšila ze 35 000 ročně v letech 2008 až 2010 na více než 400 000,“ píše Inozemcev a tvrdí, že tento trend se pravděpodobně k lepšímu nezmění. Může se dle jeho názoru stát, že ruská ekonomika neporoste ani letos a země se tak dostane po vzoru Venezuzely do trvalého útlumu, který přetrvá i do dalšího Putinova volebního období.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
