„Zastánci konspiračních teorií už vidí ‚false flag‘ operaci kyjevské vlády ve snaze hodit vinu na rebely či rovnou Moskvu a 'vyřešit' tak svou nepříliš vítěznou válku proti Východu, další mají za to, že byl letoun sestřelen omylem, neboť se vzdáleně podobal Putinovu letadlu vracejícímu se ze summitu BRICS v Brazílii, podivné jsou zprávy údajného španělského letového dispečera, podle něhož za malajsijským boeingem letěly ukrajinské stíhačky,“ napsala Spencerová pro server Literarky.cz.

Český mainstream

Shrnula také způsob, jakým o neštěstí, při nemž zahynulo 298 lidí, informovala tuzemská média. „V našem mainstreamu se zatím nejvíce daří zprávě o ‚nejmenovaných vysoce postavených amerických činitelích‘, kteří tvrdí, že radary zachytily, jak letadlo zasáhla raketa země-vzduch. Nicméně, členové zpravodajského výboru amerického Senátu se dušují, že na svém dlouhém zasedání, které se konalo v režimu ‚tajné‘, neviděli žádné důkazy, že by na boeing někdo vůbec střílel nějaké rakety, natož aby ho i zasáhl,“ uvádí dále Spencerová.

Podivná rychlost zveřejnění nahrávky

„Kyjev, rebelové i Moskva rychle popřeli jakoukoli vinu na tragédii letadla, na jehož palubě byli občané nejméně devíti zemí. Kyjev přitom - ještě před zveřejněním ‚dispečerova Twitteru‘ - prohlásil, že jeho bojová letadla ve čtvrtek vůbec nevzlétla, a nejprve tvrdil, že malajsijský boeing nad Ukrajinou sestřelila ruská stíhačka, ale pak rychle ukázal prstem na rebely a jako důkaz předložil nahrávku údajného rozhovoru mezi novoruskými ozbrojenci a jejich ‚ruským velitelem‘, kteří měli sestřelení letadla potvrdit,“ shrnula redaktorka Literárních novin.