„Norbert Hofer se ani napodruhé nestal rakouským prezidentem a všichni opravdoví demokraté v celé Evropě si mohou oddechnout, neboť zvítězila dobrota, svoboda a lidskost. Nebo to bylo jinak?“ pokládá si v úvodu svého zamyšlení řečnickou otázku a odpovídá na ni tím, že demokracie nespočívá v boji dobra se zlem, ale ve výběru z různých alternativ. Přičemž každá, která je přípustná, je také v pořádku.
Poslední dobou však můžeme mít pocit, že nesledujeme demokratické hlasování, ale fatální střet o konec světa, který se – očima liberálů západního střihu – podařilo teď v Rakousku odvrátit. Poté, co se kolo apokalypsy roztočilo, když v Británii zvítězili příznivci brexitu a v USA Donald Trump, se teď zřejmě řeka zkázy na chvíli zastavila. Rakouským prezidentem bude muž, který neohrožuje status quo, nepronáší skandální řeči a nebojuje proti systému, píše dále Varyš.
Poukazuje na to, že FPÖ je sice strana protestní a v hlavním proudu ostrakizovaná, ale zároveň tradiční, neboť existuje šedesát let, opakovaně byla ve spolkové vládě, má zástupce ve vedení parlamentu a podílí se na zemských a komunálních vládách již řadu desítek let. Aniž by přitom někde zaváděla nacismus.
Norbert Hofer podle Varyše není nijak skandální řečník ani rozený vůdce. Je to typ politika pro reprezentativní funkce, jíž post hlavy rakouského státu je. Jeho úspěch v prvním kole voleb v dubnu, kdy získal 35 % hlasů a skončil s velkým náskokem první, velmi překvapil nejspíš i jeho samého. Do letošní kampaně totiž nešlo o nijak známého politika, mimo Rakousko už vůbec.
Hofer vystupoval celou dobu jako outsider, kterým v rakouské politice jsou i samotní Svobodní. Van der Bellen je sice formálně rovněž opozičník, co do názorů, stylu a politické kultury se však od politiků velké koalice neliší, upozorňuje Varyš.
Závěrem upozorňuje, že hysterie, která se zmocňuje části lidí prožívajících politiku, začíná být nezdravá. „Může zvítězit kandidát, který nám je nesympatický, který hlásá něco, s čím nesouhlasíme, jehož politika případně může druhotně ovlivnit i náš život, to ano. Avšak vytvářet k tomu děsivé příběhy, provolávat hesla o nacismu, varovat před stavěním koncentračních táborů a očekávat třetí světovou válku, to je snad přece jen přehnané,“ píše v závěru svého zamyšlení Varyš.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
