„Jsou velmi motivovaní. Řada z nich má vysokoškolské vzdělání a podle toho se také rychle učí německy. Což ale neplatí o všech,“ říká učitelka Zuzana Möhleová, která vede integrační kurz v berlínském vzdělávacím centru BTB. V některých třídách sedí jen Syřané, někdy je kolektiv „namixován“ z Pákistánců, Afghánců či Syřanů. A když jde o takto různorodou skupinu, je prý třeba předcházet hrozícím konfliktům.
„U nás v centru máme nulovou toleranci vůči nesnášenlivosti. Máme jasná pravidla. Kdo se jich nedrží, ten musí kurz opustit,“ dodává Anna Barbara Franková, ředitelka vzdělávacího centra BTB. Möhleová k tomu dodává, že konkrétně ji žáci respektují, protože je přísná. Pod pojmem žáci si máme představit mladé muže ve věku 18 až 35 let. Ve třídách se však němčinu učí i ženy.
Do kurzů jsou přijímáni uprchlíci, kteří v zemi požádali o azyl a hodlají v Německu zůstat natrvalo. Jazykové kurzy trvají půl roku, ale lektorka Möhleová má za to, že by měly trvat ještě o dva měsíce déle. Německá abeceda je přece jen úplně jiná než arabská, uprchlíci se navíc musí učit číst zleva doprava.
autor: mp