„Jsou velmi motivovaní. Řada z nich má vysokoškolské vzdělání a podle toho se také rychle učí německy. Což ale neplatí o všech,“ říká učitelka Zuzana Möhleová, která vede integrační kurz v berlínském vzdělávacím centru BTB. V některých třídách sedí jen Syřané, někdy je kolektiv „namixován“ z Pákistánců, Afghánců či Syřanů. A když jde o takto různorodou skupinu, je prý třeba předcházet hrozícím konfliktům.
„U nás v centru máme nulovou toleranci vůči nesnášenlivosti. Máme jasná pravidla. Kdo se jich nedrží, ten musí kurz opustit,“ dodává Anna Barbara Franková, ředitelka vzdělávacího centra BTB. Möhleová k tomu dodává, že konkrétně ji žáci respektují, protože je přísná. Pod pojmem žáci si máme představit mladé muže ve věku 18 až 35 let. Ve třídách se však němčinu učí i ženy.
Do kurzů jsou přijímáni uprchlíci, kteří v zemi požádali o azyl a hodlají v Německu zůstat natrvalo. Jazykové kurzy trvají půl roku, ale lektorka Möhleová má za to, že by měly trvat ještě o dva měsíce déle. Německá abeceda je přece jen úplně jiná než arabská, uprchlíci se navíc musí učit číst zleva doprava.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
